Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16Co 230/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-51

R o z s u d e k j m é n e m r e p u b l i k y

Krajský soud v Ostrav ě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. O.P. a soudců JUDr. I. H. a Mgr. T. Z. v právní věci žalobce F. P. , nar. x, bytem v K.-S. zastoupeného JUDr. M. P., advokátkou se sídlem v Š., proti žalovanému x, a.s., se sídlem v O. -M. , I Č x, adresa pro doru č ování x, a.s., D ůl x , se sídlem v K.-D., o náhradu škody , o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné č . j. -32 ze dne 25.3.2004,

t a k t o :

I. Rozsudek soudu prvního stupn ě se v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci 3.817,- Kč s 3,5% úrokem z prodlení od 25.1.2003 do zaplacení, p o t v r z u j e .

II. Rozsudek soudu prvního stupn ě se v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci 162.297,- Kč s 3,5% úrokem z č ástky 600,- K č od 25.1.2003 do zaplacení, a dále s 2% úrokem z prodlení z č ástky 31.190,- K č od 10.2.2004 do zaplacení, dále ve výrocích II., IV. a V. z r u š u j e a v ěc se v tomto rozsahu v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení náhrady za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti za dobu od 14.10.2002 do 31.3.2003 ve výši 69.504,- K č s p říslušenstvím a dále s úč inností od 1.4.2003 do budoucna m ěsíč n ě ve výši 12.045,- Kč . Žalobu od ůvodnil tvrzením, že z důvodu nemoci z povolání, za kterou nese odpovědnost žalovaný, nemohl nastoupit do práce od 14.10.2002 k J. D. s platem 7.000,- Kč měsíčně, od ledna 2003 nemohl pracovat jako dělník na silnič ní síti s platem 10.500,- až 12.000,- K č m ěsíč n ě a od února 2003 nemohl pracovat jako dělník u společ nosti x a.s. s výd ělkem 18.245,- Kč m ěsíč n ě. Okresní soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti podle za dobu od 14.10.2002 do budoucna, a to rozdíl mezi výd ělkem, kterého by žalobce mohl dosahovat u jiných zaměstnavatelů za práci, kterou by pro ně vykonával nebýt nemoci z povolání (tj. postupně u J.D., S. s. M. k. a x a.s.) a minimální mzdou, tedy č ástkou, kterou by žalobce mohl dosahovat bez ohledu na nemoc z povolání. Celkem tak žalobci bylo p řiznáno 166.114,- Kč s p říslušenstvím a 12.001,- Kč od 1.3.2004 do budoucna. Žalobu na zaplacení dalších 16.453,- K č s p říslušenstvím, 17.444,- Kč s p říslušenstvím, 0,5% úroku z prodlení z č ástky 4.417,- K č od 25.1.2003 do zaplacení, 2% úroku z prodlení z č ástky 31.190,- K č od 10.2.2004 do zaplacení a 44,- K č měsíč n ě od 1.3.2004 do budoucna, soud zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný v zákonem stanovené lh ůtě ( ) odvolání. Namítal, že tvrzení žalobce a vystavená potvrzení ze strany jmenovaných firem o možnosti zaměstnání a dosažení uvedených výdělků se jeví jako nevěrohodná. Soud prvního stupně se nezabýval otázkou jejich důsledného ověření, nezjistil, jaké jsou skuteč né výdělky ze strany jiných zaměstnanců, vykonávajících stejnou práci, na kterou měl být přijat žalobce, a tím, zda u uvedených firem se nacházela volná místa. Soud se nezabýval ani tím, zda uvedené práce žalobce nemohl konat pro nemoc z povolání č i pro p řípadné obecné onemocnění, stejně jako se nezabýval splněním kvalifikač ních p ředpokladů k výkonu daných funkcí. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupn ě jako věcně správného.

Krajský soud jako soud odvolací ( ) přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jemu předcházející ( ) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je č áste č n ě důvodné, i když z jiných, než jím uvedených důvodů.

Z hlediska skutkového stavu soud prvního stupn ě zjistil, že žalobce pracoval u žalovaného do 20.3.2000, kdy rozvázal pracovní poměr dohodou pro naplněnou nejvyšší přípustnou expozici. Poté byl žalobce od 6.9.2000 zaměstnán jako pomocný dělník při výrobě žampionů do 5.9.2001, kdy pracovní poměr skonč il uplynutím doby.

Od 6.9.2001 byl žalobce veden u ú řadu práce jako uchazeč o zam ěstnání a 19.11. 2001 u něj byla zjištěna nemoc z povolání - onemocnění horních konč etin z vibrací. Žalobce, který je vyu č en jako razi č - ruba č , se od té doby snažil opat řit si jiné zaměstnání. Bylo prokázáno, že dne 14.10.2002 se žalobce ucházel o práci u J. D.- I.t., kde mu byl přislíben nástupní plat ve výši 7.000,- Kč . Žalobce však pro nemoc z povolání práci pomocného d ělníka při výrobě žampionů není schopen vykonávat, proto do tohoto zaměstnání nebyl přijat. V lednu 2003 žalobce žádal o přijetí do zaměstnání u S.s. M.k., kde by mohl pracovat jako dělník na silnič ní síti, nebýt toho, že trpí nemocí z povolání, která mu ve výkonu práce d ělníka na silnič ní síti zabránila. Předpokládaný výdělek v této profesi č iní 10.500,- K č až 12.000,- K č m ěsíč n ě. V únoru 2003 se žalobce ucházel o zaměstnání u společ nosti x, a.s. kde cht ěl pracovat jako dělník, rovněž této práce pro nemoc z povolání nebyl schopen, proto do pracovního poměru nebyl přijat. Pravděpodobný hrubý měsíč ní výd ělek v opravárenském provozu v této společ nosti č iní 18.245,- K č .

S t ěmito skutkovými závěry soudu prvního stupně se odvolací soud ztotožňuje. Žalovaný opakovaně v průběhu celého řízení namítá, že potvrzení uvedených firem a výše dosahovaných výdělků u nich je „nevěrohodná“. Odvolací soud v předložených potvrzeních nic nevěrohodného neshledává, na č emž nic nem ění, že ani jedna z uvedených společ ností u ú řadu práce nenahlásila volné pracovní místo. Inzerovat volná pracovní místa není povinností zaměstnavatele a zároveň to neznamená, že žádnými volnými místy nedisponuje. Pokud jde o zaměstnání u J.D. - I.t., kde chtěl žalobce pracovat jako dělník při výrobě žampionů, je nutno zdůraznit, že u téhož zaměstnavatele již žalobce v minulosti (před tím, než mu byla zjištěna nemoc z povolání) zaměstnán byl, není proto nic zvláštního na tom, že se žalobce znovu o zaměstnání u tohoto zaměstnavatele zajímal. Skuteč nost, že žalobce nem ůže pracovat jako pomocný dělník při výrobě žampionů, ani jako dělník na opravách silnič ní sít ě, ani jako dělník v opravárenském provozu pro nemoc z povolání, kterou trpí, vyplynula z potvrzení MUDr. E. S., které v průběhu řízení nebylo nič ím zpochybn ěno. O kvalifikač ních p ředpokladech k výkonu dané práce ze strany žalobce nemůže být patrně pochyb v situaci, kdy se vždy jednalo o práci pomocného dělníka.

Odvolací soud však nesouhlasí v plném rozsahu s právním posouzením v ěci uč in ěným okresním soudem.

P ředpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůč i zam ěstnanci za škodu způsobenou nemocí z povolání jsou podle ustanovení nemoc z povolání, vznik škody a příč inná souvislost mezi nemocí z povolání a vznikem škody.

Škoda, která vzniká následkem nemoci z povolání, spo č ívá též ve ztrát ě na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti (při uznání plné invalidity nebo č áste č né invalidity). Ke ztrát ě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem nemoci z povolání snížena (omezena) nebo zanikla a úč elem náhrady za ztrátu na tomto výd ělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené nemocí z povolání dosahovat takový výd ělek, jaký měl před poškozením. Škoda spoč ívající ve ztrát ě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připoč ítat p řípadný invalidní nebo č áste č ný invalidní d ůchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky nemoci z povolání stejný výdělek jako před poškozením.

O vztah p říč inné souvislosti mezi ztrátou na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti a nemocí z povolání se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo k úplné ztrát ě výdělku) následkem nemoci z povolání (tj. bez nemoci z povolání by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla).

Nárok na náhradu za ztrátu na výd ělku vzniká dnem, kdy došlo k poklesu (ztrátě) výdělku. Pro výpoč et náhrady za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti není rozhodující pr ůměrný výdělek před zjištěním nemoci z povolání, ale průměrný výdělek poškozeného před vznikem škody (srov. § 195 odst. 1 zák. práce).

Ke zjišt ění nemoci z povolání nemusí vždy dojít již za trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož zaměstnanec pracoval za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká. Byla-li nemoc z povolání zjištěna až po skonč ení pracovního pom ěru a došlo-li u zaměstnance ke ztrátě na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti, je zam ěstnavatel povinen mu tuto škodu nahradit, jestliže byly splněny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání podle ustanovení .

Došlo-li tedy u zam ěstnance ke ztrátě na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti, je zam ěstnavatel povinen mu tuto škodu nahradit, jestliže byly splněny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání podle ustanovení , i když ztráta na výdělku vznikla až po skonč ení jejich pracovního pom ěru. Východiskem pro výpoč et náhrady za ztrátu na výd ělku v takovém případě nemůže být průměrný výdělek zaměstnance, stanovený z příjmů, které pobíral u zaměstnavatele, u něhož naposledy pracoval v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, ale průměrný výdělek před vznikem škody, tj. průměrný výdělek, který by prokazatelně dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k nemoci z povolání (poškození na zdraví nemocí způsobeného) nedošlo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.4.1999, sp. zn. , uveřejněném v č asopise Soudní judikatura, ro č ník 1999 pod č . 132).

V posuzovaném p řípadě po skonč ení pracovního pom ěru mezi úč astníky u žalobce byla zjišt ěna nemoc z povolání a v příčinné souvislosti s touto nemocí z povolání u n ěj došlo ke ztrátě výdělku, tedy vzniku škody. Ztráta na výdělku byla žalobci způsobena tím, že od 14.10.2002 pro poškození zdraví způsobeného nemocí z povolání nemohl nastoupit do práce jako pomocný dělník u J. D. - I.t., ze stejného důvodu nemohl v lednu 2003 nastoupit ke S. s. M. k., ani v únoru 2003 ke společ nosti x, a.s.. Jelikož nebylo sporu o tom, že naposled pracoval žalobce za podmínek, za kterých vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, u žalovaného, je žalovaný povinen žalobci vzniklou škodu nahradit, protože p ředpoklady vzniku odpovědnosti za škodu podle splněny byly.

Východiskem pro výpo č et náhrady za ztrátu na výd ělku v takovém případě nemůže být průměrný výdělek žalobce, stanovený z příjmů, které pobíral od žalovaného naposled před rozvázáním pracovního poměru (jak se mylně domnívá žalobce, který opakovaně poukazuje na své výdělky dosažené u žalovaného a na kolektivní smlouvu z roku 2001). Výdělky žalobce u žalovaného ani kolektivní smlouva z roku 2001 nejsou pro posouzení věci podstatné, protože za trvání pracovního poměru mezi úč astníky žalobci žádná škoda nevznikla.

Východiskem pro výpo č et náhrady za ztrátu na výd ělku za této situace je průměrný výdělek před vznikem škody ve smyslu , kterým není průměrný výdělek žalobce dosažený u žalovaného, ale průměrný výdělek, který by prokazatelně dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k poškození na zdraví nemocí způsobeného nemocí z povolání nedošlo. U žalobce jde o výdělek ve výši 7.000,- Kč m ěsíč n ě, kterého by žalobce dosáhl s účinností od 14.10.2002 u J. D. - I.t., kde by (nebýt nemoci z povolání), nastoupil s tímto výd ělkem do práce jako pomocný dělník při výrobě žampionů.

S tímto výd ělkem žalobce jako výdělkem před vznikem škody je nutno poč ítat i v dob ě následující po lednu č i únoru 2003 i p řesto, že se žalobce v lednu 2003 neúspěšně ucházel o práci dělníka u S.s. M. k. a v únoru 2003 o práci dělníka u x, a.s. a u těchto zaměstnavatelů mohl dosáhnout vyššího výdělku, než u J. D. Vznikla-li poškozenému zaměstnanci za urč ité období škoda v rozdílu pr ůměrného výdělku, kterého by prokazatelně dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k nemoci z povolání nedošlo, a skuteč ným výd ělkem, lze vycházet z nově zjištěného průměrného výdělku v dalším období pouze za předpokladu, že na straně poškozeného zaměstnance došlo k podstatné změně poměrů ve smyslu ustanovení .

Podle ustanovení , zm ění-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, m ůže se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

Zm ěna v okolnostech, které byly rozhodující pro urč ení výše škody, má podle ustanovení význam jen tehdy, týká-li se pom ěrů poškozeného, spoč ívá-li zm ěna poměrů přímo v osobě poškozeného a jde-li o změnu podstatnou. Pro závěr, zda došlo k podstatné změně poměrů ve smyslu tohoto ustanovení, je nezbytné porovnat poměry poškozeného, které byly rozhodující pro urč ení výše náhrady za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti a nové pom ěry poškozeného. l o zaměstnání, které nepochybně (pro následky nemoci z povolání) nemohl vykonával, nelze spatřovat změnu jeho poměrů ve smyslu ustanovení ; poměry žalobce se v lednu č i únoru 2003 ve srovnání s říjnem 2002 vůbec nezměnily, pracovní způsobilost žalobce je stále v nezměněném rozsahu omezena poškozením zdraví způsobeným nemocí z povolání.

Z uvedeného vyplývá, že s rozhodnutím soudu prvního stupn ě je možno souhlasit pouze v rozsahu, v němž byla žalobci přiznána náhrada za ztrátu na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti podle za dobu od 14.10.2002 do 31.12.2002 ve výši 3.817,- K č . P ři výpoč tu této náhrady okresní soud po č ítal jako s pr ůměrným výdělkem před vznikem škody s výdělkem, kterého by žalobce dosáhl u jiného zaměstnavatele - J. D. za práci dělníka při výrobě žampionů, kterou by pro něj vykonal, kdyby k nemoci z povolání nedošlo. V tomto rozsahu proto byl rozsudek soudu prvního stupně podle jako věcně správný potvrzen.

Pokud jde o náhradu za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti za dobu po 1.1.2003, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupn ě podle (stejně jako v souvisejících výrocích o nákladech řízení) zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu podle k dalšímu řízení. Okresní soud totiž (veden odlišným právním názorem) za dobu od ledna 2003 do budoucna poč ítal p ři výpoč tu náhrady za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti s pr ůměrným výdělkem žalobce u dalších zaměstnavatelů, u kterých se žalobce neúspěšně v průběhu času ucházel o zam ěstnání. V dalším průběhu řízení se soud prvního stupně, veden právním názorem odvolacího soudu ( ), bude muset znovu požadovanou náhradou za ztrátu na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti u žalobce za dobu od 1.1.2003 do budoucna zabývat s tím, že pokud nedojde ke zm ěně poměrů ve smyslu , bude nutno za průměrný výdělek před vznikem škody i v tomto období pokládat průměrný výdělek žalobce, kterého by dosáhl u J.D. - I.t. za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby neměl zdraví poškozeno nemocí z povolání.

V novém rozhodnutí o v ěci rozhodne soud prvního stupně i o nákladech řízení, vč etn ě nákladů řízení odvolacího.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání p řípustné.

V Ostrav ě dne 18. října 2004

JUDr. O. P.

p ředseda senátu 16Co 230/2004-51

R o z s u d e k j m é n e m r e p u b l i k y

Krajský soud v Ostrav ě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Otakara Pochmona a soudců JUDr. Ivy Hrdinové a Mgr. Tomáše Zubka v právní věci žalobce Františka Pieczonky , nar. 3.5.1947, bytem v Karviné-Starém M ěstě, Lešetínská č . 217/12, zastoupeného JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou se sídlem v Šenov ě, Těšínská č . 1495, proti žalovanému OKD, a.s., č len koncernu KARBON INVEST, a.s. , se sídlem v Ostrav ě-Moravské Ostravě, Prokešovo nám. č . 6/2020, I Č 00002593, adresa pro doru č ování OKD, a.s., č len koncernu KARBON INVEST, a.s., D ůl Č SA, se sídlem v Karviné-Dolech, ul. Č s. armády č . 1, o náhradu škody , o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné č . j. -32 ze dne 25.3.2004,

t a k t o :

I. Rozsudek soudu prvního stupn ě se v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci 3.817,- Kč s 3,5% úrokem z prodlení od 25.1.2003 do zaplacení, p o t v r z u j e .

II. Rozsudek soudu prvního stupn ě se v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci 162.297,- Kč s 3,5% úrokem z č ástky 600,- K č od 25.1.2003 do zaplacení, a dále s 2% úrokem z prodlení z č ástky 31.190,- K č od 10.2.2004 do zaplacení, dále ve výrocích II., IV. a V. z r u š u j e a v ěc se v tomto rozsahu v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení náhrady za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti za dobu od 14.10.2002 do 31.3.2003 ve výši 69.504,- K č s p říslušenstvím a dále s úč inností od 1.4.2003 do budoucna m ěsíč n ě ve výši 12.045,- Kč . Žalobu od ůvodnil tvrzením, že z důvodu nemoci z povolání, za kterou nese odpovědnost žalovaný, nemohl nastoupit do práce od 14.10.2002 k Jaroslavu Dordovi s platem 7.000,- Kč měsíčně, od ledna 2003 nemohl pracovat jako dělník na silnič ní síti s platem 10.500,- až 12.000,- K č m ěsíč n ě a od února 2003 nemohl pracovat jako dělník u společ nosti KARIMPEX a.s. s výd ělkem 18.245,- Kč m ěsíč n ě. Okresní soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti podle za dobu od 14.10.2002 do budoucna, a to rozdíl mezi výd ělkem, kterého by žalobce mohl dosahovat u jiných zaměstnavatelů za práci, kterou by pro ně vykonával nebýt nemoci z povolání (tj. postupně u Jaroslava Dordy, Správy silnic Moravskoslezského kraje a KARIMPEX a.s.) a minimální mzdou, tedy č ástkou, kterou by žalobce mohl dosahovat bez ohledu na nemoc z povolání. Celkem tak žalobci bylo p řiznáno 166.114,- Kč s p říslušenstvím a 12.001,- Kč od 1.3.2004 do budoucna. Žalobu na zaplacení dalších 16.453,- K č s p říslušenstvím, 17.444,- Kč s p říslušenstvím, 0,5% úroku z prodlení z č ástky 4.417,- K č od 25.1.2003 do zaplacení, 2% úroku z prodlení z č ástky 31.190,- K č od 10.2.2004 do zaplacení a 44,- K č m ěsíč n ě od 1.3.2004 do budoucna, soud zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný v zákonem stanovené lh ůtě ( ) odvolání. Namítal, že tvrzení žalobce a vystavená potvrzení ze strany jmenovaných firem o možnosti zaměstnání a dosažení uvedených výdělků se jeví jako nevěrohodná. Soud prvního stupně se nezabýval otázkou jejich důsledného ověření, nezjistil, jaké jsou skuteč né výd ělky ze strany jiných zaměstnanců, vykoná- vajících stejnou práci na kterou měl být přijat žalobce, a tím, zda u uvedených firem se nacházela volná místa. Soud se nezabýval ani tím, zda uvedené práce žalobce nemohl konat pro nemoc z povolání č i pro p řípadné obecné onemocnění, stejně jako se nezabýval splněním kvalifikač ních p ředpokladů k výkonu daných funkcí. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupn ě jako věcně správného.

Krajský soud jako soud odvolací ( ) přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jemu předcházející ( ) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je č áste č n ě důvodné, i když z jiných, než jím uvedených důvodů.

Z hlediska skutkového stavu soud prvního stupn ě zjistil, že žalobce pracoval u žalovaného do 20.3.2000, kdy rozvázal pracovní poměr dohodou pro naplněnou nejvyšší přípustnou expozici. Poté byl žalobce od 6.9.2000 zaměstnán jako pomocný dělník při výrobě žampionů do 5.9.2001, kdy pracovní poměr skonč il uplynutím doby.

Od 6.9.2001 byl žalobce veden u ú řadu práce jako uchazeč o zam ěstnání a 19.11. 2001 u něj byla zjištěna nemoc z povolání - onemocnění horních konč etin z vibrací. Žalobce, který je vyu č en jako razi č - ruba č , se od té doby snažil opat řit si jiné zaměstnání. Bylo prokázáno, že dne 14.10.2002 se žalobce ucházel o práci u Jaroslava Dordy - INPO trading, kde mu byl přislíben nástupní plat ve výši 7.000,- Kč . Žalobce však pro nemoc z povolání práci pomocného d ělníka při výrobě žampionů není schopen vykonávat, proto do tohoto zaměstnání nebyl přijat. V lednu 2003 žalobce žádal o přijetí do zaměstnání u Správy silnic Moravskoslezského kraje, kde by mohl pracovat jako dělník na silnič ní síti, nebýt toho, že trpí nemocí z povolání, která mu ve výkonu práce d ělníka na silnič ní síti zabránila. P ředpokládaný výdělek v této profesi č iní 10.500,- K č až 12.000,- K č m ěsíč n ě. V únoru 2003 se žalobce ucházel o zaměstnání u společ nosti KARIMPEX, a.s. kde cht ěl pracovat jako dělník, rovněž této práce pro nemoc z povolání nebyl schopen, proto do pracovního poměru nebyl přijat. Pravděpodobný hrubý měsíč ní výd ělek v opravárenském provozu v této společ nosti č iní 18.245,- K č .

S t ěmito skutkovými závěry soudu prvního stupně se odvolací soud ztotožňuje. Žalovaný opakovaně v průběhu celého řízení namítá, že potvrzení uvedených firem a výše dosahovaných výdělků u nich je „nevěrohodná“. Odvolací soud v předlože- ných potvrzeních nic nevěrohodného neshledává, na č emž nic nem ění, že ani jedna z uvedených společ ností u ú řadu práce nenahlásila volné pracovní místo. Inzerovat volná pracovní místa není povinností zaměstnavatele a zároveň to neznamená, že žádnými volnými místy nedisponuje. Pokud jde o zaměstnání u Jaroslava Dordy - INPO trading, kde chtěl žalobce pracovat jako dělník při výrobě žampionů, je nutno zdůraznit, že u téhož zaměstnavatele již žalobce v minulosti (před tím, než mu byla zjištěna nemoc z povolání) zaměstnán byl, není proto nic zvláštního na tom, že se žalobce znovu o zaměstnání u tohoto zaměstnavatele zajímal. Skuteč nost, že žalobce nem ůže pracovat jako pomocný dělník při výrobě žampionů, ani jako dělník na opravách silnič ní sít ě, ani jako dělník v opravárenském provozu pro nemoc z povolání, kterou trpí, vyplynula z potvrzení MUDr. Eduarda Siudy, které v průběhu řízení nebylo nič ím zpochybn ěno. O kvalifikač ních p ředpokladech k výkonu dané práce ze strany žalobce nemůže být patrně pochyb v situaci, kdy se vždy jednalo o práci pomocného dělníka.

Odvolací soud však nesouhlasí v plném rozsahu s právním posouzením v ěci uč in ěným okresním soudem.

P ředpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůč i zam ěstnanci za škodu způsobenou nemocí z povolání jsou podle ustanovení nemoc z povolání, vznik škody a příč inná souvislost mezi nemocí z povolání a vznikem škody.

Škoda, která vzniká následkem nemoci z povolání, spo č ívá též ve ztrát ě na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti (p ři uznání plné invalidity nebo č áste č né invalidity). Ke ztrát ě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem nemoci z povolání snížena (omezena) nebo zanikla a úč elem náhrady za ztrátu na tomto výd ělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměst- nanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené nemocí z povolání dosahovat takový výd ělek, jaký měl před poškozením. Škoda spoč ívající ve ztrát ě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba při- poč ítat p řípadný invalidní nebo č áste č ný invalidní d ůchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky nemoci z povolání stejný výdělek jako před poškozením.

O vztah p říč inné souvislosti mezi ztrátou na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti a nemocí z povolání se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo k úplné ztrát ě výdělku) následkem nemoci z povolání (tj. bez nemoci z povolání by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla).

Nárok na náhradu za ztrátu na výd ělku vzniká dnem, kdy došlo k poklesu (ztrátě) výdělku. Pro výpoč et náhrady za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti není rozhodující pr ůměrný výdělek před zjištěním nemoci z povolání, ale průměrný výdělek poškozeného před vznikem škody (srov. § 195 odst. 1 zák. práce).

Ke zjišt ění nemoci z povolání nemusí vždy dojít již za trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož zaměstnanec pracoval za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká. Byla-li nemoc z povolání zjištěna až po skonč ení pracovního pom ěru a došlo-li u zaměstnance ke ztrátě na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti, je zam ěstnavatel povinen mu tuto škodu nahradit, jestliže byly splněny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání podle ustanovení .

Došlo-li tedy u zam ěstnance ke ztrátě na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti, je zam ěstnavatel povinen mu tuto škodu nahradit, jestliže byly splněny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání podle ustanovení , i když ztráta na výdělku vznikla až po skonč ení jejich pracovního pom ěru. Východiskem pro výpoč et náhrady za ztrátu na výd ělku v takovém případě nemůže být průměrný výdělek zaměstnance, stanovený z příjmů, které pobíral u zaměstnavatele, u něhož naposledy pracoval v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, ale průměrný výdělek před vznikem škody, tj. průměrný výdělek, který by prokazatelně dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k nemoci z povolání (poškození na zdraví nemocí způsobeného) nedošlo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.4.1999, sp. zn. , uveřejněném v č asopise Soudní judikatura, ro č ník 1999 pod č . 132).

V posuzovaném p řípadě po skonč ení pracovního pom ěru mezi úč astníky u žalobce byla zjišt ěna nemoc z povolání a v příč inné souvislosti s touto nemocí z povolání u n ěj došlo ke ztrátě výdělku, tedy vzniku škody. Ztráta na výdělku byla žalobci způsobena tím, že od 14.10.2002 pro poškození zdraví způsobeného nemocí z povolání nemohl nastoupit do práce jako pomocný dělník u Jaroslava Dordy - INPO trading, ze stejného důvodu nemohl v lednu 2003 nastoupit ke Správ ě silnic Moravskoslezského kraje, ani v únoru 2003 ke společ nosti KARIMPEX, a.s.. Jelikož nebylo sporu o tom, že naposled pracoval žalobce za podmínek, za kterých vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, u žalovaného, je žalovaný povinen žalobci vzniklou škodu nahradit, protože p ředpoklady vzniku odpovědnosti za škodu podle splněny byly.

Východiskem pro výpo č et náhrady za ztrátu na výd ělku v takovém případě nemůže být průměrný výdělek žalobce, stanovený z příjmů, které pobíral od žalova- ného naposled před rozvázáním pracovního poměru (jak se mylně domnívá žalobce, který opakovaně poukazuje na své výdělky dosažené u žalovaného a na kolektivní smlouvu z roku 2001). Výdělky žalobce u žalovaného ani kolektivní smlouva z roku 2001 nejsou pro posouzení věci podstatné, protože za trvání pracovního poměru mezi úč astníky žalobci žádná škoda nevznikla.

Východiskem pro výpo č et náhrady za ztrátu na výd ělku za této situace je průměrný výdělek před vznikem škody ve smyslu , kterým není průměrný výdělek žalobce dosažený u žalovaného, ale průměrný výdělek, který by prokazatelně dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k poškození na zdraví nemocí způsobeného nemocí z povolání nedošlo. U žalobce jde o výdělek ve výši 7.000,- Kč m ěsíč n ě, kterého by žalobce dosáhl s úč inností od 14.10.2002 u Jaroslava Dordy - INPO trading, kde by (nebýt nemoci z povolání), nastoupil s tímto výd ělkem do práce jako pomocný dělník při výrobě žampionů.

S tímto výd ělkem žalobce jako výdělkem před vznikem škody je nutno poč ítat i v dob ě následující po lednu č i únoru 2003 i p řesto, že se žalobce v lednu 2003 neúspěšně ucházel o práci dělníka u Správy silnic Moravskoslezského kraje a v únoru 2003 o práci dělníka u KARIMPEX, a.s. a u těchto zaměstnavatelů mohl dosáhnout vyššího výdělku, než u Jaroslava Dordy. Vznikla-li poškozenému zaměstnanci za urč ité období škoda v rozdílu pr ůměrného výdělku, kterého by prokazatelně dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k nemoci z povolání nedošlo, a skuteč ným výd ělkem, lze vycházet z nově zjištěného průměrného výdělku v dalším období pouze za předpokladu, že na straně poškozeného zaměstnance došlo k podstatné změně poměrů ve smyslu ustanovení .

Podle ustanovení , zm ění-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro urč ení výše náhrady škody, m ůže se poško- zený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

Zm ěna v okolnostech, které byly rozhodující pro urč ení výše škody, má podle ustanovení význam jen tehdy, týká-li se pom ěrů poškozeného, spoč ívá-li zm ěna poměrů přímo v osobě poškozeného a jde-li o změnu podstatnou. Pro závěr, zda došlo k podstatné změně poměrů ve smyslu tohoto ustanovení, je nezbytné porovnat poměry poškozeného, které byly rozhodující pro urč ení výše náhrady za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti a nové pom ěry poškozeného.

l o zaměstnání, které nepochybně (pro následky nemoci z povolání) nemohl vykonával, nelze spatřovat změnu jeho poměrů ve smyslu ustanovení ; poměry žalobce se v lednu č i únoru 2003 ve srovnání s říjnem 2002 vůbec nezměnily, pracovní způsobilost žalobce je stále v nezměněném rozsahu omezena poškozením zdraví způsobeným nemocí z povolání.

Z uvedeného vyplývá, že s rozhodnutím soudu prvního stupn ě je možno souhlasit pouze v rozsahu, v němž byla žalobci přiznána náhrada za ztrátu na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti podle za dobu od 14.10.2002 do 31.12.2002 ve výši 3.817,- K č . P ři výpoč tu této náhrady okresní soud po č ítal jako s pr ůměrným výdělkem před vznikem škody s výdělkem, kterého by žalobce dosáhl u jiného zaměstnavatele - Jaroslava Dordy za práci dělníka při výrobě žampionů, kterou by pro něj vykonal, kdyby k nemoci z povolání nedošlo. V tomto rozsahu proto byl rozsudek soudu prvního stupně podle jako věcně správný potvrzen.

Pokud jde o náhradu za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti za dobu po 1.1.2003, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupn ě podle (stejně jako v souvisejících výrocích o nákladech řízení) zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu podle k dalšímu řízení. Okresní soud totiž (veden odlišným právním názorem) za dobu od ledna 2003 do budoucna poč ítal p ři výpoč tu náhrady za ztrátu na výd ělku po skonč ení pracovní neschopnosti s pr ůměrným výdělkem žalobce u dalších zaměstnavatelů, u kterých se žalobce neúspěšně v průběhu č asu ucházel o zam ěstnání. V dalším průběhu řízení se soud prvního stupně, veden právním názorem odvolacího soudu ( ), bude muset znovu požadovanou náhradou za ztrátu na výdělku po skonč ení pracovní neschopnosti u žalobce za dobu od 1.1.2003 do budoucna zabývat s tím, že pokud nedojde ke zm ěně poměrů ve smyslu , bude nutno za průměrný výdělek před vznikem škody i v tomto období pokládat průměrný výdělek žalobce, kterého by dosáhl u Jaroslava Dordy - INPO trading za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby neměl zdraví poškozeno nemocí z povolání.

V novém rozhodnutí o v ěci rozhodne soud prvního stupně i o nákladech řízení, vč etn ě nákladů řízení odvolacího.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání p řípustné.

V Ostrav ě dne 18. října 2004

JUDr. Otakar Pochmon

p ředseda senátu