Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15Co 554/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. I. K. a soudců JUDr. L. V. a Mgr. P. P. ve věci exekuce oprávněného JUDr. S. H., notáře se sídlem v T., zast. JUDr. M. T., advokátem v T., proti povinnému Z. M. , nar…, bytem S., o nařízení exekuce a pověření soudní exekutorky provedením exekuce, o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 14.7.2004 č.j. -6,

t a k t o :

U snesení soudu I. stupně se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením zamítl soud I. stupně návrh na nařízení exekuce s odůvodněním, že v dané věci chybí exekuční titul, jež by povinnému ukládal povinnost zaplatit oprávněnému částku 56O,20 Kč představující čtvrtinový podíl odměny, která byla oprávněnému přiznána v dědickém řízení po zemřelé M. M. v celkové výši odměny v částce l.754,- Kč a hotových výdajů v částce 486,80 Kč. Platební povinnost v tomto směru měl dědic J.M., který již rovněž zemřel.. Soud I. stupně s odkazem na příslušná ustanovení o odpovědnosti za dluhy zemřelého dospěl k závěru, že je nelze aplikovat automaticky. Uzavřel proto, že oprávněný musí podat návrh na zaplacení předmětného dluhu a v nalézacím řízení si tak zajistit exekuční titul na shora uvedenou částku 560,20 Kč. O nákladech řízení rozhodl za situace, kdy úspěšnému povinnému žádné nevznikly.

V zákonné lhůtě se odvolal oprávněný. S odvoláním na ust. § 46O a násl. obč. zák. a § 47O obč. zák. poukázal na skutečnost, že v souvislosti s dědickým řízením po M. M. mu měl dědic J. M. zaplatit 2.24O,8O Kč, přičemž tento dluh následnou smrtí tohoto dědice nezanikl, ale přešel na jeho dědice a tedy i na povinného. Vzhledem k tomu, že povinný nabyl jednu čtvrtinu dědictví, přešla na něj i čtvrtina dluhu zemřelého bratra J. M., vůči oprávněnému představující částku 560,20 Kč. Je proto přesvědčen, že byla prokázána podmínka nařízení exekuce uvedená v ( ( dále jen ex. řádu). Navrhl změnu napadeného usnesení tak, aby exekuce byla nařízena. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle v celém rozsahu, aniž bylo třeba v souladu s ust. nařizovat jednání.

Odvolání lze považovat za důvodné.

Soud I. stupně sice správně poukázal na prioritní nutnost zkoumat, zda oprávněnému svědčí vykonatelný exekuční titul, nicméně jeho závěry, které v tomto směru v dané věci učinil, již za správné považovat nelze z následujících důvodů. Usnesením OS v Táboře ze dne l9.2.1998 čj. D l48l/94-53 bylo uloženo právnímu předchůdci povinného J. M. zaplatit oprávněnému za úkony provedené v dědickém řízení částku 2.240,80 Kč. Tuto částku oprávněnému neuhradil, v r. 2000 zemřel a jak plyne z dalšího usnesení OS v Táboře ze dne 15.3.2001 č.j. -40, dědici jeho majetku se stali vedle povinného ještě jeho bratři J. a M. M. a dále synovec zůstavitele nezl. J. K.- každý jednou ideální čtvrtinou, přičemž čistá hodnota dědictví představuje celkem částku 105.898,- Kč. Povinný Z. M. se stal dědicem jedné čtvrtiny majetku do dědictví náležejícího v hodnotě 26.474.50,- Kč a s odvoláním na ustanovení § 47O/l a 2 obč. zák. odpovídá rovněž za l/4 dluhu zemřelého, představující ve vztahu k oprávněnému částku 56O,20 Kč. Tato částka se ovšem nemusí stát předmětem dalšího nalézacího řízení. Došlo totiž k přechodu povinnosti uhradit tuto část dluhu z tehdejšího dědice a nynějšího zůstavitele J. M. na povinného ve smyslu ust. Podle tohoto ustanovení proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo právo z rozhodnutí. K přechodu práv a povinností zde došlo universální sukcesí podle O a násl. obč. zák.- tedy na povinného přešla jedinou právní skutečností část práv a povinností právního předchůdce. Povinný jako jeden z dědiců vstoupil do právního postavení svého zemřelého bratra, přičemž nejde o práva či povinnosti osobní povahy, která by jeho smrtí zanikla, resp. nejde o práva či povinnosti, u nichž je stanoven zvláštní režim právního nástupnictví. O tom svědčí právě usnesení okresního soudu ze dne 15.3.2001 č.j. -40. Povinný Z. M. se tak stal jedním z právních nástupců zemřelého J. M. a převzal povinnost z exekučního titulu s odpovědností za dluhy rovněž ve výši l/4 podle . Nestal by se jím v souvislosti s dědickým řízením pouze tehdy, pokud by bylo řízení o dědictví zastaveno buď podle § l75h odst.l , protože zůstavitel nezanechal majetek, nebo podle ust. § l75h odst. 2 , pokud by zanechal jen majetek nepatrné hodnoty. Ten, komu byl vydán zůstavitelův nepatrný majetek, není dědicem, takže neodpovídá za zůstavitelovy dluhy ani do výše ceny vydaného nepatrného majetku a nemůže tedy nabýt povinnost z titulu ( výjimku z tohoto pravidla představuje pouze případ, kdy samotný vydaný nepatrný majetek by byl předmětem výkonu rozhodnutí ( např. odebrání věcí). Vzhledem k tomu, že okresní soud se, veden jiným právním názorem, nezabýval věcí z tohoto pohledu, muselo být napadené usnesení zrušeno a vráceno okresnímu soudu k dalšímu řízení dle odst. l písm. c) , přičemž podle je vázán shora vyslovenými právními názory soudu odvolacího.

V dalším řízení proto se proto bude okresní soud znovu zabývat otázkou splnění podmínek pro nařízení exekuce ve smyslu ust. § 36 odst. l, 2, 3 ex. řádu. V novém rozhodnutí rozhodne znovu také o nákladech exekučního řízení.

Pokud šlo o výrok o nákladech řízení před soudem I. stupně v napadeném usnesení, odvolací soud pouze upozorňuje na jeho ne zcela přesné znění. Z pohledu tehdejšího výroku mělo být uvedeno, že povinný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Formulace tak, jak ji užil okresní soud, má místo při aplikaci ust. , která v daném případě nepřicházela v úvahu.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení nelze podat odvolání.

V Táboře dne 6.9.2004