Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8Cmo 5/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

t a k t o :

I. Usnesení soudu prvního stupně se

p o t v r z u j e.

II. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh, kterým se navrhovatelé domáhali zrušení zápisu o výmazu státního podniku a obnovení jeho likvidace (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Podle odůvodnění byl návrh zamítnut proto, že podle soudu prvního stupně se úprava § 75b odst. 2 ObchZ vztahuje pouze na obchodní společnosti, zákon o státním podniku „neumožňuje“, aby došlo ke zrušení zápisu o výmazu státního podniku.

Proti tomuto usnesení podali včasné odvolání navrhovatelé, kteří nesouhlasili s právním názorem soudu prvního stupně. Podle nich je třeba z ustanovení § 20a ObčZ a § 9 odst. 6 zákona o státním podniku dovodit, že úprava platná pro likvidaci obchodních společností, včetně obnovení likvidace, se vztahuje i na státní podniky. Namítali, že zužující výklad pojmu likvidace v zákoně o státním podniku by vedl k nerovnoprávnému postavení různých typů právnických osob, která není ve zvláštních zákonech nijak odůvodněna, a tím by došlo k porušení zejména článku 11 d, protože ochrana vlastnického práva všech vlastníků by neměla stejný obsah. Při zužujícím výkladu, který zaujal soud prvního stupně, by u obchodních společností při zjištění dalšího majetku došlo k obnovení likvidace a vyššímu uspokojení věřitelů, u státních podniků by k tomuto dojít nemohlo a stát by se takto vyhnul i restituční povinnosti vydat věc oprávněným osobám. Dále argumentovali tím, že dosud probíhá spor o určení vlastnictví k nemovitostem, které jsou vedeny v katastru nemovitostí jako vlastnictví státu s právem hospodaření označeného státního podniku, a probíhá i spor o vydání nemovitosti podle . V těchto souvislostech je podle navrhovatelů nutno vykládat právní předpisy tak, aby oprávněné osoby neutrpěly újmu. Proto se navrhovatelé v odvolacím řízení domáhají změny napadeného usnesení, zrušení zápisu o výmazu státního podniku a obnovení jeho likvidace.

Vrchní soud, který dovodil, že odvolání navrhovatelů je podáno včas a oprávněnými osobami, obsahuje náležitosti podle , odst. 2 písm. g) , přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání ( , , ) a poté dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelů není důvodné.

Podle obsahu předloženého spisu se v tomto řízení, které bylo zahájeno 12. 4. 2002, domáhají navrhovatelé, aby soud rozhodl o zrušení zápisu o výmazu státního podniku S. O., státní podnik v likvidaci a obnovení jeho likvidace. V návrhu tvrdí, že proti vymazanému státnímu podniku navrhovatelé vedli spor o vydání nemovitostí, které jsou zapsány na LV č. 1547 v k.ú. Moravská Ostrava jako pozemky p.č. 1412, 1413 s budovami, které se na nich nacházejí, a rovněž spor o uzavření dohody o vydání těchto nemovitostí podle Jejich nárok dosud nebyl uspokojen a ani o něm dosud nebylo v soudním řízení rozhodnuto; řízení jsou vedena u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. a . Poté, co navrhovatelé zjistili, že státní podnik byl vymazán z obchodního rejstříku, dne 10. 4. 2002, navštívili katastr nemovitostí, v němž je vymazaný státní podnik stále zapsán jako subjekt, kterému svědčí právo hospodaření s uvedenými nemovitostmi. Navrhovatelé tvrdí, že jsou oprávněnými osobami podle a jsou tedy v postavení věřitele vůči tomuto státnímu podniku. S nemovitostmi, k nimž je dosud zapsáno právo hospodaření vymazaného státního podniku, likvidátor nijak nenaložil, a proto žádají, aby soud rozhodl podle ObchZ o zrušení výmazu státního podniku a obnovení jeho likvidace. Soud prvního stupně učinil zjištění z příslušného rejstříkového spisu ohledně výmazu státního podniku ke dni 19. 12. 2001 a poté rozhodl napadeným usnesením.

Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl A.XIV, vložka 246, zveřejněného na Internetu v registrech MS ČR ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, vyplývá, že Dne 4.4.1990 byl zapsán S. O., státní podnik, dne 3.10.1991 byla zapsána likvidace tohoto státního podniku a dne 19.12.2001 byl vymazán z obchodního rejstříku. V době od 10.11.1992 do 14.2.2000 byl na majetek podniku prohlášen konkurs.

Podle o státním podniku v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na likvidaci podniku úprava platná pro likvidaci obchodní společnosti.

Podle , 2 o státním podniku v platném znění, podniky vzniklé podle , o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se považují za podniky vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu změny v obchodním rejstříku, je-li jejich zakladatelem ústřední orgán státní správy, který do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobí zakládací u a složení dozorčí rady tomuto zákonu a zašle návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací u příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je podnik zapsán. Právní poměry podniku se do dne zápisu změny v obchodním rejstříku řídí dosavadními předpisy.Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může zakladatel, je-li jím ústřední orgán státní správy, rovněž podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona; právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí.

Podle § 761 odst.2 ObchZ ustanovení § 70 až 75 se použijí obdobně i na likvidaci jiných právnických osob než obchodních společností, jestliže nemají právního nástupce a z právních předpisů, jež je upravuje, nevyplývá něco jiného.

Odvolací soud se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že o státním podniku „neumožňuje“ soudu rozhodnout o zrušení výmazu a obnovení likvidace (případně o vstupu do likvidace a jmenování likvidátora). Z dikce ustanovení (ve znění novely provedené ), který zakládá subsidiaritu úpravy likvidace společností podle obchodního zákoníku, aniž by některé části této úpravy byly vyloučeny a aniž by tento zákona odlišně upravil situaci, kdy se po ukončení likvidace či po výmazu státního podniku zjistí jeho dosud neznámý majetek, naopak vyplývá, že na proces likvidace státního podniku, jehož režim se řídí , je třeba podpůrně aplikovat úpravu likvidace společností podle obchodního zákoníku. Takovýto závěr je rovněž v souladu s úpravou ObčZ, a .V tomto směru shledává odvolací soud námitku odvolatelů důvodnou.

Tento závěr však platí pouze pro ten státní podnik, jehož vnitřní poměry jsou nebo byly (pokud již zanikl) upraveny o státním podniku (tj. státní podnik vzniklý podle nebo ten, který se za podnik vzniklý podle tohoto zákona považuje, ). Jen u tohoto státního podniku po jeho zániku připadá v úvahu zrušení výmazu a obnovení likvidace, pokud jsou splněny zákonné podmínky ObchZ.

Na státní podnik, který vznikl podle o státním podniku a jehož vnitřní poměry nebyly přizpůsobeny a tyto změny zapsány rejstříkovým soudem ( ) a který zanikl podle předchozí právní úpravy ( ObchZ, zrušená ustanovení – 27e HZ, - ObchZ ve znění platném do 31.12.2000), nelze aplikovat ustanovení ObchZ o zrušení výmazu a obnovení likvidace. Tento závěr vyplývá z dikce ObchZ, podle které lze podpůrně na postup likvidace těchto státních podniků aplikovat pouze ustanovení - ObchZ.

S. O., státní podnik, byl zrušen s likvidací, a tato byla do obchodního rejstříku zapsána dne 3.10.1991. Z této skutečnosti plyne, že poměry tohoto státního podniku se řídily až do jeho výmazu dne 19.12.2001 úpravou (přerušení likvidace v době od 10.11.1992 do 14.2.2000 konkurzem na majetek státního podniku nemá na tento závěr žádný vliv). Nad rámec – úpravu obchodního zákoníku pro postup likvidace společností, tedy ani ObchZ o zrušení výmazu společnosti )a obnovení likvidace, proto v této věci aplikovat nelze. Rozhodnutí soudu prvního stupně je správné.

Závěr odvolacího soudu o neaplikovatelnosti postupu podle ObchZ na státní podniky, které se řídí či řídily režimem , není v rozporu s ústavním principem ochrany vlastnického práva. Navrhovatelé v odvolání tvrdí nárok podle , o němž dosud nebylo rozhodnuto, a proto se domáhají zrušení výmazu státního podniku, který je v katastru nemovitostí zapsán jako subjekt práva hospodaření k pozemkům, k nimž vznesli restituční nárok. Povinnost státu odpovídající restitučnímu nároku navrhovatelů výmazem státního podniku z obchodního rejstříku nezanikla. Jedná se o závazek státu, na který se vztahuje úprava o majetku státu, a k tomuto majetku, bez ohledu na zápis ve veřejném seznamu, má právo hospodařit příslušná organizační složka státu, případně Úřad pro zastupování státu ( ). Proto není důvodná námitka navrhovatelů, že pokud by u státních podniků podle neměla být aplikována úprava ObchZ, vyhnul by se stát restituční povinnosti.

Rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, proto je odvolací soud podle potvrdil.

Navrhovatelé v odvolacím řízení úspěch neměli, proto jim právo na náhradu podle , nevzniklo. Vzhledem k tomu, že státní podnik nemá způsobilost být účastníkem tohoto řízení, rozhodl odvolací soud pouze o náhradě nákladů ve vztahu k navrhovatelům.