Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7Cmo 520/2002

Usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, soud prvního stupně směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 8. 2002, č.j. -7 vůči žalovanému l) zrušil a řízení zastavil (výrok I.) a dále rozhodl, že ve vztahu k žalovanému 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že žalovaní ve včas podaných námitkách uvedli, že směnečným platebním rozkazem bylo rozhodnuto o nároku ze zajišťovací směnky ke kupní smlouvě č. 001/2001 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným 1), v níž se smluvní strany dohodly, že všechny majetkové spory, které by v budoucnu vznikly z této kupní smlouvy, bude s konečnou platností rozhodovat jeden rozhodce ve smyslu , o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. S ohledem na skutečnost, že v čl. III. (Zajištění), je výslovně zmíněna blankosměnka, kterou byly zajištěny povinnosti z předmětné smlouvy, tak i nárok z této směnky musí být řešen před rozhodcem. Vzhledem k tomu, že není dána pravomoc soudu, bylo rozhodnuto o zrušení směnečného platebního rozkazu vůči žalovanému l) a v souladu s ust. odst. l řízení vůči žalovanému 1) zastaveno.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas odvolání, ve kterém připustil, že kupní smlouva č. 001/2001 ze dne 9. 2. 2001 obsahuje rozhodčí doložku, současně ale upozornil, že v dané věci se žalobce domáhá proti žalovanému l) zaplacení peněžité částky nikoliv jako nároku z kupní smlouvy, ale nároku ze směnky. I když tento směnečný závazek kryje majetkový právní vztah mezi žalobcem a žalovaným 1) z kupní smlouvy, existuje tento směnečný závazek samostatně vedle závazku z kupní smlouvy, a proto se na něho rozhodčí doložka obsažená v kupní smlouvě nevztahuje. Kromě toho vyslovil názor, že z. č. se na práva z právních vztahů směnečných a šekových, s ohledem na specifický druh řízení upravený v , nemůže použít. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní se k podanému odvolání žalobce nevyjádřili.

Odvolací soud podle ust. , přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít důvodnost.

Z obsahu předloženého spisu odvolací soud zjistil, že návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, doručeným soudu dne 9. 7. 2002, se žalobce domáhal vydání směnečného platebního rozkazu ukládajícího žalovaným 1) R.-R. a S. v.o.s., 2) L. a.s., 3) J. R. povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně směnečnou pohledávku 2.445.822,- Kč s postižními právy, a to na základě směnky vystavené žalovaným 1) dne 25. 6. 2001 na směnečnou sumu 2.445.822,- Kč splatnou 31. 5. 2002, kterou žalovaní 2) a 3) podepsali jako směneční rukojmí. Proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 8. 2002, č.j. -7 podali všichni tři žalovaní včas námitky, včetně námitky procesněprávní poukazující na nedostatek podmínek řízení. V této souvislosti uvedli, že předmětná směnka je zajišťujícím instrumentem ke kupní smlouvě č. 001/2001, ve které si smluvní strany sjednaly, že všechny majetkové spory, které by v budoucnu z této kupní smlouvy vznikly, bude s konečnou platností rozhodovat jeden rozhodce ve smyslu , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a proto není Krajský soud v Ostravě k projednání předmětné žaloby věcně příslušný (správně pravomocný). Pokud by se žalobce domáhal svých práv z kupní smlouvy u příslušného rozhodčího soudu a duplicitně také práv ze zajišťující směnky, došlo by k oddělení zajišťující směnky od hlavního závazkového vztahu z kupní smlouvy a žalovaným by tak mohlo být uloženo dvojí plnění z jednoho právního důvodu. Soud prvního stupně učinil zjištění z předložené kupní smlouvy č. 001/2001 uzavřené dne 9. 2. 2001 mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným 1) jako kupujícím a na tomto základě rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ust. , jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě nebo, že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje, nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, a nebo že rozhodčí soud odmítl se věcí zabývat.

Podle ust. , podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechá v platnosti, nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.

Odvolací soud obecně konstatuje, že je-li uplatněn nedostatek podmínek řízení v námitkách proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu, jedná se o procesněprávní námitku, o níž nutno rozhodnout podle ust. K projednání této námitky je nutné nařídit jednání a po jejím projednání lze o zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu rozhodnout formou rozsudku. Zrušením vydaného směnečného platebního rozkazu se řízení končí, a proto se již o zastavení řízení nerozhoduje.

V posuzované věci se žalovaní v námitkách, tedy po vydání směnečného platebního rozkazu, který má povahu rozhodnutí ve věci samé, bránili, že v této věci neměl rozhodovat soud, ale měla být projednána v řízení před rozhodcem. Z odůvodnění odvoláním napadeného usnesení je zřejmé, že soud prvního stupně o této námitce nedostatku pravomoci soudu nerozhodoval jako o námitce proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu dle ust. , nýbrž jako o námitce dle ust. a podle tohoto ustanovení řízení zastavil. Naopak z odůvodnění se nepodává, podle jakého zákonného ustanovení soud prvního stupně rozhodl o zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu. Vydaný směnečný platební rozkaz může soud prvního stupně zrušit buď dle ust. , který odkazuje na ust. , případně dle ust. (usnesením) nebo postupem dle ust. (rozsudkem). V posuzované věci připadá v úvahu pouze postup podle ust. , který soud prvního stupně nedodržel, neboť o procesněprávní námitce nedostatku pravomoci soudu k vydání směnečného platebního rozkazu rozhodl bez projednání této námitky při jednání.

Bude třeba, aby soud prvního stupně k projednání námitek všech tří žalovaných nařídil jednání a dokazování nejprve zaměřil na posouzení námitky procesněprávní povahy. Vzniknou-li o obsahu kupní smlouvy pochybnosti, bude třeba je odstranit výkladem dle ust. § 35 ObčZ. Pro rozhodnutí v této věci bude podstatné vyřešit otázku, zda si smluvní strany v čl. VI. bod 7. kupní smlouvy č. 001/2001 ze dne 9. 2. 2001 dohodly rozhodování rozhodcem i o nárocích na zaplacení směnky nebo pouze o nárocích z kupní smlouvy směnkou zajištěných. V této souvislosti bude třeba zabývat se vůlí smluvních stran a současně zvážit, zda se tato rozhodčí smlouva vztahuje na žalované 2) a 3), kteří nejsou účastníky kupní smlouvy, v níž byla rozhodčí doložka sjednána, neboť i oni se rozhodčí smlouvy a nedostatku pravomoci soudu v námitkách dovolávají. Teprve v závislosti na výsledku posouzení procesněprávních námitek všech tří žalovaných bude možné zabývat se jejich námitkami hmotněprávními.

S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. , 2 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.