Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24Co 208/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-39

U s n e s e n í

Krajský soud v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. V. H. a soudců Mgr. P. K. a Mgr. Z. S. ve věci exekuce oprávněných a/

nezletilé V. L., a b/ nezletilého M. L.,

zastoupených matkou M. L., proti povinnému

H. L.,

o návrhu JUDr. M. D., soudní exekutorky Exekučního úřadu v H. K., o zastavení exekuce, k odvolání soudní exekutorky proti usnesení Okresního soudu v R. K. ze dne 12.11.2003, č.j. -19, takto:

Usnesení okresního soudu se zrušuje

a věc se okresnímu soudu

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnese

ním okresní soud rozhodl tak, že “nezastavuje exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu v R. K. ze dne 11.9.2003, č.j. -4, k uspokojení pohledávky oprávněných nezletilé V. L. v částce 43.500,-- Kč a nezletilého

M

L. v částce 33.489,-- Kč proti povinnému H. L.” (výrok I.). Právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (výrok II.).

O zastavení exekuce soud rozhodoval k návrhu exekutorky JUDr. M. D. pověřené provedením exekuce. Exekutorka návrh odůvodnila tím, že oprávnění nesložili zálohu na náklady exekuce ( , exekuční řád; dále jen “EŘ”). Okresní soud ovšem dospěl k závěru, že exekuci zastavit nelze, neboť oprávnění

s

plňují podmínky pro osvobození podle zvláštního právního předpisu, za který považoval , o soudních poplatcích.

Proti usnesení podala exekutorka odvolání. Namítala v něm, že záloha na náklady exekuce není totéž, co soudní poplatek. Při posouzení, zda oprávnění jsou osvobozeni od povinnosti složit zálohu, nelze vycházet ze , o soudních poplatcích. Žádný zvláštní právní předpis, jež by upravoval podmínky, za nichž je oprávněný od povinnosti složit zálohu na ná

k

lady exekuce osvobozen, dosud vydán nebyl. Exekutor přitom vykonává exekuční činnost za úplatu a není možné, aby oprávněným poskytoval právní služby bezplatně a ze svého nesl náklady na provedení exekuce. Právní úprava, která by obsahovala podmínky pro os

v

obození oprávněného od povinnosti složit zálohu na náklady exekuce a soudnímu exekutorovi by tím neumožňovala uspokojit své nároky na náhradu nákladů exekuce, by byla v rozporu s články 9 a 26d. Navrhla, aby krajský soud na

p

adené usnesení zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně aby řízení podle (dále jen “OSŘ”) přerušil a u Ústavního soudu podal návrh na zrušení EŘ pro jeho rozpor su (

).

Oprávnění se k odvolání nevyjádřili.

Krajský soud se jako prvou zabýval otázkou, zda je soudní exekutor, jež zásadně není účastníkem exekučního řízení ( EŘ), oprávněn podat odvolání proti usnesení, kterým soud zamítl návrh na zastavení exekuce pro nesložení zálohy na provedení exekuce ( ). Vzhledem k tomu, že takové rozhodnutí soudu má přímý dopad do práv a povinností exekutora, dospěl krajský soud k tomu, že pro tuto část řízení, kde se jedná a

r

ozhoduje o návrhu exekutora na zastavení exekuce pro nesložení zálohy oprávněným, je i exekutor účastníkem řízení; je proto subjektivně legitimován i k podání odvolání proti tomuto usnesení.

Vedle subjektivní přípustnosti odvolání krajský soud shledal, že odvolání je i objektivně přípustné ( , a 55 EŘ), bylo podáno včas ( ) a obsahuje všechny podstatné náležitosti ( ). Aniž k tomu nařizoval jednání ( ), přezkoumal napadené usnesení

spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo ( a 212a ). Shledal, že odvolání je opodstatněné.

V posuzované věci jde o vyřešení právní otázky, zda lze z platné právní úpravy dovodit podmínky, za nichž jsou oprávnění osvobozeni od povinnosti složit zálohu na náklady exekuce, resp. v jakém případě soud exekuci pro nesložení zálohy nezastaví (správně však návrh soudního exekutora na zastavení exekuce pro nesložení zálohy zamítne).

Podle EŘ exekutor má právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Její výše se řídí (exekuční tarif).

Podle § 55 odst. 2 EŘ nesloží-li oprávněný ve lhůtě určené exekutorem přiměřenou zálohu na náklady exekuce, soud na návrh exekutora exekuci zastaví. Soud exekuci nezastaví pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu.

Podle EŘ nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle věta druhá oprávněnému, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud uložit, aby složil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí.

Z výše citovaného § 55 odst. 2 EŘ plyne, že exekuci soud pro nesložení zálohy oprávněným nezastaví pouze v případě, že oprávněný splňuje podmínky pro “osvobození” podle zvláštního právního předpisu (aniž ustanovení uvádí, co je nutno rozumět tímto zvláštním právním předpisem a aniž obsahuje ale

s

poň poznámku, normativní odkaz na příslušný “zvláštní právní předpis”). Ustanovení je ovšem nejenom podle jeho jazykového vyjádření, ale i účelu, nutno vyložit tak, že jde osvobození nikoliv od soudních poplatků, ale od povinnosti složit zálohu na náklady

exekuce, jíž se ustanovení jinak týká. Podmínky pro osvobození od zálohy na náklady exekuce proto nelze dovozovat ze zákona o soudních poplatcích, který upravuje zcela jiný okruh právních vztahů - poplatkovou povinnost fyzických a právnických osob v řízen

í

před soudy (včetně věcného a osobního osvobození osob od poplatkové povinnosti).

S exekutorkou lze souhlasit i potud, že v platném právním řádu neexistuje zvláštní právní předpis, jež by upravoval podmínky, za nichž po oprávněném nelze žádat zálohu na náklady exekuce, resp. kdy exekuci pro nezaplacení zálohy nelze zastavit. Úprava podmínek osvobození není obsažena ani ve , o postupech při výkonu exekuční a další činnosti (exekuční jednací řád), ani ve S

b

., (exekuční tarif). V takovém případě je ovšem nutno postupovat podle předpisu obecného, jímž je v poměru k exekučnímu řádu ( EŘ). Ten ve svém věta druhá stanoví, že zálohu na náklady provedení výkonu rozhodn

u

tí (exekuce) nelze po oprávněném žádat tehdy, jestliže oprávněný splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Těmito podmínkami však není poplatkové osvobození (věcné či osobní) podle , o soudních poplatcích ( zákona), a

l

e osvobození od soudních poplatků ve smyslu (k tomu srovnej i shodný názor právní teorie uveřejněný v publikaci , komentář, nakladatelství C.H.Beck, 5. vydání, Praha, 2001, autoři J.Bureš - L.Drápal - M.Mazanec).

Za neo

podstatněné ovšem krajský soud pokládá námitky exekutorky o tom, že v důsledku osvobození určitého okruhu osob od povinnosti složit zálohu na náklady exekuce je soudní exekutor zbaven možnosti uspokojit právo na náhradu nákladů exekuce a že se tak zákonná

úprava ocitá v rozporu sd (jejími články 9 a 26). Tento argument není správný. Právo na náhradu nákladů exekuce zůstává exekutorovi zachováno i tehdy, jestliže je oprávněný osvobozen od povinnosti složit zálohu na náklady

exekuce; náklady exekuce v takovémto případě hradí exekutoru povinný (§ 87 odst. 3 EŘ). Výši nákladů přitom určuje sám exekutor příkazem k úhradě nákladů exekuce (§ 88 odst. 1 EŘ) a náklady sám vymůže na povinném některým ze způsobů určených k provedení e

x

ekuce ukládající zaplacení peněžité částky ( EŘ). Nepřípadný je i odkaz exekutorky na nález Ústavního soudu ze dne 25.6.2002, sp. zn. (uveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. ), neboť v posuzované věci jde o řešení jiné pr

á

vní otázky, než řešil Ústavní soud, který posuzoval ústavnost některých ustanovení , o konkurzu a vyrovnání. Ostatně, právní názor, že soudní exekutor je oprávněn žádat zálohu na náklady exekuce po oprávněných vždy, tedy i tehdy, jestl

i

že jejich poměry složení zálohy neumožňují, by ve svém důsledku vedl k tomu, že by tomuto okruhu osob byl odepřen přístup k exekuci, což by bylo porušením práva těchto osob na soudní ochranu (d).

Na základě důvodů shora uvedených krajský soud dospěl k závěru, že napadené usnesení věcně správné není. Nemaje splněny předpoklady pro jeho potvrzení ( ) ani změnu ( ), je proto zrušil ( ) a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení ( ).

V něm okresní soud, vázán právním názorem krajského soudu ( ), k návrhu oprávněných posoudí, zda splňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu a v závislosti na vyřešení této otázky znovu rozhodne o návrhu exekutorky na zastavení řízení ( EŘ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.

V Hradci Králové dne 2. června 2004