Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25Co 271/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. P. M. a soudců JUDr. V. ., Ph.D. a Mgr. M. P. ve věci oprávněného

P.S

., zastoupeného JUDr. J. S., advokátem, proti povinnému

I.v. c.

,

s.r.o.

se sídlem v H. K., o výkon rozhodnutí, k odvolání soudní exekutorky proti usnesení Okresního soudu v H. K. ze dne 1. března 2004, č.j. -22, t a k t o :

Usnesení okresního soudu se

p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud shora označeným usnesením zamítl návrh jím ustanovené soudní exekutorky JUDr. M. D. se sídlem Exekutorského úřadu v H. K., aby usnesení okresního soudu ze dne 31.7.2003, č.j. -13 bylo doplněno o výrok, kterým by bylo oprávněnému uloženo nahradit exekutorce náklady exekuce v částce 4.031,-Kč. Vyšel ze zjištění, že exekuce byla nařízena usnesením ze dne 15.7.2002, č.j. -7. Okresní soud k návrhu oprávněného exekuci usnesením ze dne

3

1.6.2003, č.j. -13 zastavil podle ustanovení ; usnesení nabylo právní moci dne 22.11.2003. Dotčená exekutorka v podání ze dne 3.2.2004 (č.l. 16-17 spisu) s odkazem na ustanovení a násl. , o

soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších novel (dále jen “exekuční řád”), navrhla, aby jí soud na vrub oprávněného přiznal odměnu ve výši 3.000,- Kč a náhradu hotových výdajů v částce 1.031,- Kč. Okresní soud

n

aložil s posléze uvedeným podáním jako s návrhem na vydání doplňujícího usnesení (, ). Dovodil, že za situace, kdy usnesení o zastavení exekuce došlo do právní moci, nebylo lze dodatečně rozhodnout o náhradě nákladů exekuce.

Prot

i usnesení se odvolala dotčená soudní exekutorka. Přednesla, že po zastavení exekuce již nemohla činit jakékoli úkony směřující k provedení exekuce, a to ani ty, kterými by byl postižen majetek povinného k úhradě nákladů exekuce. V otázce náhrady svých ná

k

ladů zůstala nečinná jen proto, že okresní soud jí nesdělil, že oprávněný podal návrh na zastavení exekuce a nevyzval ji, aby vyčíslila své náklady a že v rozporu s ustanovením § 56 exekučního řádu nedoručil usnesení o zastavení exekuce jejím prostřednict

v

ím. Tvrdila, že usnesení o zastavení exekuce jí bylo doručeno (již s doložkou právní moci) až dne 30.1.2004. Poznamenala, že náklady soudního exekutora nelze ztotožňovat s náklady řízení na straně účastníků. Soudní exekutor vystupuje v pozici

účastníka jen po tu část exekučního řízení, které se týká náhrady jeho nákladů. Výrok o nákladech exekuce podle ustanovení § 89 exekučního řádu není vždy nezbytnou součástí rozhodnutí. Například při rozhodování o zastavení exekuce, v jejímž rámci již soudní exekutor r

o

zhodl o nákladech příkazem k úhradě, již není zapotřebí o náhradě nákladů rozhodovat. O nákladech exekuce však může soud rozhodnout až poté, co je soudní exekutor vyčíslil. Skutečné náklady soudního exekutora

nelze zjistit pouze z prá

vního předpisu, ale v součinnosti se soudním exekutorem. Ustanovení exekučního řádu nevymezuje žádnou lhůtu, v níž by bylo možno rozhodnout o nákladech exekuce; použití tu proto není namístě. Tomu také odpovídá praxe obecných soudů. Odvo

l

atelka navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Okresní soud v souladu s ustanovením nedoručil odvolání účastníkům.

Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání podala oprávněná osoba, včas a že odvolání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti (, , , a odst. 2 ), přezkoumal napadené usnesení, aniž by nařídil jednání ( ), a dospěl k závěru, že od

v

olání není opodstatněné.

Rozhodování o náhradě nákladů exekuce, nařízené a prováděné podle exekučního řádu, se nevymyká z ustanovení ( exekučního řádu) v tom smyslu, že o náhradě nákladů rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení končí.

Rozhodnutí, jímž bylo skončeno exekuční řízení, bylo usnesení okresního soudu ze dne 31.7.2003, č.j. -13. Z obsahu spisu, konkrétně pak z doručenky připojené k referátu soudce na č.l. 14, přitom vyplynulo, že okresní soud doručil posléze označené usnesení odvolatelce již dne 22.8.2003, a nikoli až dne 30.1.2004, jak tvrdila odvolatelka.

Jestliže okresní soud nerozhodl o náhradě nákladů exekuce přímo v usnesení o zastavení exekuce ( ), mohl tak učinit dodatečně doplňujícím usnesením (, ). Nabízela se možnost, že by se z moci úřední chopil iniciativy okresní soud, anebo dotčená soudní exekutorka podáním návrhu na vydání doplňujícího usnesení. V obou případech

je však možnost doplnění chybějícího výroku vázána na zákonem stanovenou lhůtu ( ). Soud může rozsudek, resp. usnesení doplnit před tím, než nabyde právní moci. Účastník může, bez ohledu na právní moc rozhodnutí, navrhnout doplnění rozh

o

dnutí do patnácti dnů od doručení rozhodnutí.

Jestliže okresní soud v daném případě nedoplnil usnesení o zastavení exekuce o nákladový výrok z vlastní iniciativy, zbýval návrh dotčené soudní exekutorky. Lhůta k jeho podání začala běžet ode dne následujícího po doručení usnesení o zastavení exekuce, tj.23.8.2003. Vzhledem k tomu, že poslední den lhůty připadl na sobotu 6.9.2003, posunul se konec lhůty na pondělí 8.9.2003 jako na nejbližší pracovní den ( a věta druhá ). Předala-li odvolat

e

lka návrh na doplnění usnesení poště k doručení až dne 3.2.2004, dostala se do prodlení, jehož procesním důsledkem bylo zamítnutí návrhu pro opožděnost.

Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry napadené usnesení potvrdil ( ).

P o u č

e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání.

V Hradci Králové dne 31. května 2004