Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
FE6337F09BB606B0C1257A920066CCE3.html
HTML · 23.01 KB
No categories available
21Co 75/2004
Legal thesis
21Co75/2004
Krajský soud v H. K. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Š. P. a soudců JUDr. J. P. a JUDr. M. K. ve věci žalobce
J. t. a r., a. s.
se sídlem v J. n. N., zastoupeného JUDr. M. V., advokátem, proti žalovanému
AD a. a d. p., a. s.
se sídlem v H. K.,
zastoupenému JUDr. L. S., advokátem, o zaplacení 100.000,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v H. K. ze dne 22. září 2003, č.j. 13C 154/2002-124, t a k
t o :
I. Rozsudek okresního soudu
se m ě n í
takto :
Žaloba s požadavkem, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 100.000,- Kč s 5,5 % úrokem z prodlení od 1.6.2002,
se z a m í t á .
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem v částce 19.650,- Kč a náklady odvolacího řízení v částce 19.500,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud výše citovaným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 100.000,- Kč s 5,5 % úrokem z prodlení od 1.6.2002 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě mu nahradit náklady řízení ve výši 27.429,40 Kč. Po provedeném dokazování vzal za prokázané
,
že účastníci dne 8.6.1998 uzavřeli smlouvu na daňový a cenotvorbový audit, jejímž předmětem byl úkol žalovaného - kvantifikace rizik z podaných daňových přiznání a kvantifikace rizik z použitých prodejních cen vyrobeného
tepla ve vt
ahu k věcnému usměrňování cen tepla a daňová rizika vyplývající z daňových přiznání vždy za určitá období. Žalovaný měl zpracovat samostatnou zprávu k části účetní závěrky. Dále byla stanovena odměna žalovaného. Žalobce dopisem ze dne 14.5.2002 od smlouvy
odstoupil s poukazem na to, že nebyl naplněn předmět smlouvy, nebyla předložena zpráva podle smlouvy a žalovaného vyzval k vrácení zálohy 100.000,-Kč. Žalovaný neprokázal, že by žalobci zprávu předložil. Zpráva byla zaslána až dne 25.3.2003. V koresponden
c
i mezi účastníky není žalobcem do 14.5.2002 žalovanému nedodání zprávy vytýkáno. Okresní soud smlouvu mezi účastníky posoudil jako smlouvu o kontrolní činnosti podle § 591 a násl. obchod. zákoníku. Podle § 592 odst. 1 obchod. zákoníku je vykonavatel kont
r
oly povinen provést kontrolu nestranným způsobem a zjištěný stav popsat v kontrolním osvědčení. Podle § 594 odst. 2 obchod. zákoníku nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, má se za to, že se kontrola má uskutečnit bez zbytečného odkladu v místě, kde se pod
l
e smlouvy nachází předmět kontroly. Žalovaný žalobci zprávu nepředal a proto žalobce od smlouvy odstoupil po právu podle § 598 obchod. zákoníku, podle kterého jestliže vykonavatel kontroly neprovedl kontrolu řádně, nevznikají mu nároky podle § 595 obchod.
zákoníku a
objednatel může po uplynutí doby stanovené pro provedení kontroly od smlouvy odstoupit. S ohledem na úpravu obsaženou v § 394 odst. 1 obchod. zákoníku nárok žalobce promlčen není. Žalobě proto vyhověl.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a řádné odvolání. Namítal, že předmět smlouvy průběžně plnil. S přihlédnutím ke všem souvislostem a předmětu smlouvy nejde o smlouvu o provedení kontroly podle § 591 obchod. zákoníku, ale o smlouvu nepojmenovanou. Uvedl, že sice nemůže prokázat, že
žalobci předal závěrečnou zprávu, ale z výsledků práce je zřejmé, že dohodnutou práci odvedl. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Ve svém obsáhlém vyjádření k odvolání namítl, že jeho jednání nebylo účelové a právní názor žalovaného, že nejde o smlouvu podle § 591 obchod. zákoníku není správný. Žalovaného vyzýval k vrácení záloh opakovaně.
Žalovaný při jednání před odvolacím soudem dále uvedl, že jej žalobce k podání zprávy nevyzýval. Nepožadoval ji, neboť ji již nebylo třeba.
Žalobce při jednání před odvolacím soudem uvedl, že žalovaný byl k podání zprávy vyzván podáním ze dne 8.6.2001. Žalobce přistoupil k odstoupení od smlouvy z důvodu nedostatečné součinnosti žalovaného při plnění závazku.
Odvolací soud zopakoval dokazování před okresním soudem přečtením listiny – dopisu žalobce žalovanému ze dne 8.6.2001 a zjistil z něho, že tímto dopisem žalobce žalovaného žádal o vrácení zálohy 100.000,- Kč pro neplnění předmětu smlouvy. Jinak odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění okresního soudu, která pokládá za správná.
Odvolací soud dospěl po zopakování důkazu a projednání věci k závěru, že odvolaní je opodstatněné.
Okresní soud věc správně po stránce právní posoudil podle obchod. zákoníku a smlouvu mezi účastníky správně kvalifikoval jako smlouvu o kontrolní činnosti podle dílu XII hlavy II části třetí obchod. zákoníku a rovněž správně dovodil, že nárok žalobce, tak jak je jím skutkově popisován, promlčen není. V tomto ohledu odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. Závazek žalovaného podle smlouvy lze kvalifikovat jako závazek provést nestranné zjištění stavu určité věci a podat o tom osvědčení. Povinností žalovaného jako auditora bylo především vyjádřit se k dané části účetní závěrky, zda tato poskytuje věrný obraz v souladu s použitými účetními postupy (část III, bod 3.1 smlouvy). Nutno ovšem poznamenat, že na věcné
p
osouzení nároku uplatněného v žalobě by kvalifikace smlouvy jako smlouvy nepojmenované podle § 269 odst. 2 obchod. zákoníku s přihlédnutím k obecné úpravě odstoupení od smlouvy podle 344 a násl. obchod. zákoníku nic nezměnila.
Ze skutkového líčení věci podaného žalobcem vyplývá, že se po žalovaném domáhá vrácení poskytnutého plnění poté, co po právu odstoupil od smlouvy (§ 351 odst. 2 obchod. zákoníku). Základem pro posouzení oprávněnosti nároku je proto závěr o tom, zda žalobce od smlouvy odstoupil po p
r
ávu či nikoliv. Závěr okresního soudu, že odstoupení bylo po právu, není správný, a to z následujících důvodů.
Úprava odstoupení od smlouvy obsažená v obchod. zákoníku je úplná a § 598 obchod. zákoníku obsahuje dále speciální úpravu odstoupení smlouvy pro smlouvu o kontrolní činnosti. Podle tohoto ustanovení jestliže vykonavatel kontroly neprovedl kontrolu řádně, nevznikají mu nároky podle § 595 obchod. zákoníku a objednatel může po uplynutí doby stanovené pro provedení kontroly od smlouvy odstoup
i
t. Okresní soud nesprávně vyložil ustanovení § 594 odst. 1, pokud dovodil, že z tohoto ustanovení plyne, že vykonavatel kontroly je podle zákona povinen bez zbytečného odkladu nejen provést kontrolu, ale i vydat o tom kontrolní osvědčení (§ 591 obchod.
z
ákoníku) a pokud tak bez odkladu neučiní, dostává se do prodlení, které lze ztotožnit s neřádným provedením kontroly a objednatel může z tohoto důvodu od smlouvy odstoupit (§ 598 obchod. zákoníku).
Povinnost vykonavatele provést kontrolu bez zbytečného odkladu podle § 594 odst. 2 obchod. zákoníku stanoví lhůtu, kterou je třeba vykládat jako lhůtu pořádkovou a vztahující se pouze ke kontrolní činnosti samotné. Vyplývá to ze slovního spojení ”kontrola se má uskutečnit”, které je třeba vyložit jako faktic
k
é provedení kontroly – zjištění stavu předmětu kontroly, nikoli i následné zpracování dat do kontrolního osvědčení. Účelem této lhůty je zajistit, aby kontrola zjistila stav určité věci co možná nejdříve po uzavření smlouvy, neboť jen na tom má objednat
e
l zpravidla zájem (pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného - § 594 odst. 2 obchod. zákoníku). Tuto pořádkovou lhůtu však nelze vykládat jako lhůtu k plnění, pro jejíž nesplnění by mohl objednatel od smlouvy odstoupit (pokud porušení této lhůty nebude příči
n
ou vadného provedení kontroly). Z obsahu odstoupení od smlouvy ze dne 14.5.2002 ovšem vyplývá, že žalobce neodstoupil od smlouvy pro určité vady kontrolní činnosti (neprovedení kontroly řádně), ale proto, že nebyla předložena zpráva a nebyla
provedena ani
jiná, další plnění. I v žalobě žalobce tvrdil, že od smlouvy odstoupil pro nepředložení závěrečné zprávy.
Povinnost provést kontrolu bez zbytečného odkladu nelze tedy vztáhnout i na vydání kontrolního osvědčení podle § 591 obchod. zákoníku. Tímto kontrolním osvědčením měla být v projednávané věci zpráva podle části II., bod 2.3 smlouvy. Je nereálné a protismyslné, aby vykonavatel kontroly měl povinnost kontrolní osvědčení vydat bez zbytečného odkladu. Z obsahu § 594 odst. 2 obchod. zákoníku
to ani, jak bylo shora vysvětleno, nevyplývá. Pro povinnost vydat kontrolní osvědčení pak platí obecné ustanovení o době plnění - § 340 odst. 2 obchod. zákoníku, podle kterého není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění zá
v
azku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl věřitelem o plnění požádán. Ve smlouvě uzavřené mezi účastníky doba k podání kontrolního osvědčení ujednána nebyla. I na projednávanou věc se proto §
3
40 odst. 2 obchod. zákoníku užije. To, že absence ujednání o plnění byla pro žalovaného s ohledem na citovanou právní úpravu zřetelně nevýhodná, spadá do zásady smluvní volnosti účastníků.
Podmínkou toho, aby se žalovaný dostal s vydáním kontrolního osvědčení do prodlení, které by bylo třeba považovat za porušení povinnosti provést kontrolu řádně a včas a které by založilo právo žalobce od smlouvy odstoupit podle § 598 obchod. zákoníku, by tedy podle § 340 odst. 2 obchod. zákoníku byla žádost žalobce
o poskytnutí plnění. Tato žádost musí předcházet okamžiku odstoupení od smlouvy (14.5.2002). Žalobce v řízení neprokázal, že by žalovaného o plnění před odstoupením od smlouvy požádal. Pokud v odvolacím řízení tvrdil, že žalovaného o plnění požádal dopi
s
em ze dne 8.6.2001, pak tímto dopisem odvolací soud provedl důkaz a zjistil z něho, že jím žalovaný nebyl žádán o plnění podle smlouvy – vydání kontrolního osvědčení, ale o vrácení zálohy. Jestliže žalobce jako věřitel o plnění žalovaného jako dlužníka ze
závazkového vztahu založeného smlouvou, nepožádal a doba plnění nebyla ve smlouvě určena, nemohl se žalovaný dostat se splněním své povinnosti vydat kontrolní osvědčení do prodlení a žalobce proto nemohl od smlouvy odstoupit podle § 598 obchod. zákoníku.
O
dstoupení žalobce od smlouvy nebylo proto platné a žalobce se po žalovaném nemůže domáhat vrácení plnění podle § 351 odst. 2 obchod. zákoníku.
Protože okresní soud rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav, odvolací soud rozsudek změnil podle § 220 odst. 1 obč. soud. řádu tak, že žalobu zamítl.
Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a musel proto rozhodnout nejen o náhradě nákladů odvolacího řízení, ale i nákladů řízení před okresním soudem.
Žalovaný byl před okresním soudem zcela úspěšný a náleží mu proto podle § 142 odst. 1 obč. soud. řádu právo na náhradu nákladů řízení v prvním stupni proti neúspěšnému žalobci. Žalovaný vynaložil v tomto stupni náklady spočívající v odměně za zastoupení advokátem (§ 137 odst. 2 obč. sou
d
. řádu) v sazbě 19.500,- Kč (§ 3 odst. 1 bod 4 vyhl. č. 484/2000 Sb.) a dvou paušálních částkách náhrady výdajů advokáta po 75,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), celkem 19.650,- Kč.
Žalovaný byl úspěšný i v řízení odvolacím a náleží mu proto právo i na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 obč. soud. řádu). I v řízení v tomto stupni jsou jeho náklady tvořeny odměnou advokáta v sazbě 19.500,- Kč (§ 3 odst. 1 bod 4, § 10 odst. 3 vyhl. č. 484/2000 Sb.). Práva na náhradu d
a
lších nákladů odvolacího řízení se žalovaný prostřednictvím svého zástupce při odvolacím jednání výslovně vzdal. Obě náhrady je třeba zaplatit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1, § 224 odst. 1 obč. soud. řádu.
P o u č e n í:
Proti to
muto rozsudku není dovolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v H. K. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně.
V H. K. dne 24. kvě
tna 2004