Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22Co 11/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v H. K. - pobočka v P. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. B. H. a soudců

JUDr. J. Ch., PhD., a JUDr. M. V.

ve věci výkonu rozhodnutí

oprávněného

G. P. s.r.o.

, proti povinnému

J. V.

, pro 4.111.

260,52 Kč s příslušenstvím, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu ve S. ze dne 17. října 2003, č. j. - 236,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se

z r u š u j e

a věc se mu

v r a c í

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením okresní soud určil cenu nemovitostí - domu č.p. 189 na stavební ploše p.č. 194 a stavební plochy p.č. 194 částkou 1.101.360,- Kč ( výrok I. usnesení), cenu závady spočívající v nájemním právu k bytu v této nemovitosti určil částkou 450.000,- Kč a určil, že toto právo v dražbě nezanikne (výrok II.). Cenu práva pronájmu nebytových prostor v nemovitosti určil částkou 288.000,- Kč ( výrok III.) a výslednou cenu nemovitostí určil částkou 939.360,- Kč ( výr

ok IV.).

Okresní soud při stanovení ceny nemovitostí ve výši 1.101.360,- Kč vyšel ze znaleckého posudku, jímž bylo ocenění provedeno dle cenových předpisů. Také cena závady - práva regulovaného nájmu bytu- byla stanovena znalcem ve výši 450.000,- Kč. Roční užitek z nájmu nebytového prostoru znalec stanovil ve výši 96.000,-Kč, okresní soud pak uzavřel, že výše užitku z nebytových prostor by měla být trojnásobkem ročního výnosu, tedy 288.000,- Kč. Výslednou cenu nemovitostí soud stanovil odečtením část

k

y 450.000,- od 1.101.360,- Kč a přičtením částky 288.000,- Kč.

Proti usnesení okresního soudu podal včas odvolání povinný. Okresnímu soudu vytkl, že nevycházel z tržní ceny nemovitostí, ale z ceny dle oceňovacích předpisů. Znalec přitom tržní ocenění provedl, a to částkou 1.400.000,- Kč. Dále povinný nesouhlasil s výší užitku z nájmu nebytových prostor, jak byla soudem prvého stupně stanovena. Podle jeho názoru by hodnota této výhody měla být minimálně stejná jako hodnota závady představované právem

r

egulovaného nájmu bytu. Dle obsahu odvolání uplatnil odvolací důvod dle , tedy nesprávné právní posouzení věci a domáhal se změny napadeného usnesení a stanovení vyšší výsledné ceny nemovitostí, případně zrušení napadeného us

n

esení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávněný se k odvolání povinného nevyjádřil.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, postupem dle , tedy i z důvodů, které v odvolání nebyly výslovně uplatněny. O odvolání rozhodl dle bez nařízení jednání. Odvolání je důvodné.

Předně je třeba říci, že dle po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost i její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při oceňování podle zvláštního předpisu. Tím je ustanovení ods

t

. 1 o oceňování majetku, podle kterého majetek se oceňuje obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných o

k

olností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumě

j

í zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.

Nejde tedy o cenu dle oce

ňovacích předpisů, ale je možno říci, že cena obvyklá, jak ji vymezuje shora citované ustanovení § 2 zákona o cenách je v podstatě svou povahou cenou tzv. tržní. Okresní soud v této věci svým usnesením č.j. -170 ze dne 13.11.2002 ustanovil znalce

a uložil mu, aby u předmětných nemovitostí určil jak cenu dle platného oceňovacího předpisu, tak také cenu tržní. Znalec stanovil obě tyto ceny, okresní soud však při určení výše výsledné ceny nevycházel z obvyklé ( tržní) ceny ( 1.400.000,- Kč), ale z ce

n

y podle oceňovací ( 1.101.360,- Kč). Tím dle názoru odvolacího soudu nepostupoval správně.

Také způsob, kterým se do ceny nemovitosti promítla existence práva regulovaného nájmu bytu a nájmu nebytového prostoru v domě, není dle názoru odvolacího soudu zcela namístě.

, ačkoli neobsahuje výslovné ustanovení o oceňování práva nájmu, upravuje způsob ocenění práv odpovídajících věcnému břemenu a práv obdobných. Proto při ocenění nájemního práva lze v zásadě vycházet z ustanovení citovaného zákona. Podle odst. 1) tohoto ustanovení právo odpovídající věcnému břemenu se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny. Podle odst. 2) téhož ustanovení ocenění podle odst

a

vce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy, z výsledků řízení o dědictví nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku věcného břemene byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetin

u

nižší než cena obvyklá. Podle odst. 3) se roční užitek podle odstavců 1 a 2 násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Konečně podle odst. 6) právo zřízené jinak než věcným břemenem, obdobné právu odpovídajícímu věcnému břemenu, se o

c

eňuje podle odstavců 1 až 5.

Pokud jde o právo nájmu k bytu v předmětném domě, pak z obsahu znaleckého posudku č. 416-21/2003 lze dovodit, že k jeho existenci bylo přihlédnuto již při stanovení výše tržní ceny nemovitosti. Současně však znalec v doplňku ke znaleckému posudku ze dne 28.4.2003 oceňuje obecnou cenu nájemního práva k bytu částkou 450.000,- Kč. Z kontextu s posudkem samotným se podává, že tato cena je vlastně představována částkou, za kterou je možno v dané lokalitě získat vlastnické právo

k obdobnému bytu. Odvolací soud je přesvědčen, že existence práva chráněného nájmu bytu v domě nemůže být vždy bez dalšího považována za závadu a dokonce oceněna tak, jako by k odstranění této závady bylo nutno nájemci zajistit vlastnické právo k bytu. Po

k

ud by šlo o nájemní vztah s nájemným neregulovaným (tržním), pak je otázkou, zda by bylo možno pokládat takový nájem za závadu. V daném případě mají manželé H. k bytu v domě právo nájmu s regulovaným nájemným a s okresním soudem lze souhlasit v to

m

, že tato regulace výše nájemného představuje nepochybně závadu, která v dražbě nezanikne. Výše této závady by se dle odvolacího soudu měla rovnat rozdílu mezi výší regulovaného nájemného a výší obvyklého nájemného ( tržního), jak je placeno v obdobné lok

a

litě za nájem srovnatelných bytů, stanoveno shora popsaným způsobem dle z.č.

Z doplňku ze dne 24.7.2003 ke znaleckému posudku je zřejmé, že roční užitek z nájmu nebytových prostor v předmětném domě nestanovil znalec v souladu se shora citovaným ustanovením a 2 z.č. Zjistil totiž, že hrubý roční užitek ze smlouvy ( nájemné) činí 82.800,- Kč a hrubý obvyklý užitek z obdobného nájmu činí 120.000,- Kč. Částka 82.800,- Kč není o více než třetinu nižší než obvyk

l

é nájemné, je naopak nižší o něco méně než o jednu třetinu. Odvolací soud proto neshledává důvodu k tomu, aby roční nájemné z nebytového prostoru nebylo stanoveno dle existující smlouvy. Zcela pak odvolací soud postrádá odůvodnění pro stanovení ceny výho

d

y s nemovitostí spojené trojnásobkem ročního užitku, jak učinil okresní soud. Z odůvodnění napadeného usnesení nevyplývá, z jakého důvodu okresní soud násobil roční užitek právě třemi ( odstavec třetí § 18 hovoří o počtu let dle trvání práva, případně až

o

pětinásobku ). Volbu trojnásobku by tedy bylo třeba zdůvodnit.

Ze všech těchto důvodů nezbylo odvolacímu soudu než napadené usnesení dle zrušit a věc dle odst. druhého, téhož ustanovení, vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení.

V něm okresní soud nemovitost ocení cenou obvyklou ve smyslu ( pro posouzení toho, zda nedošlo ke změně již stanovené obvyklé ceny nelze vyloučit doplnění znaleckého posudku ). Rovněž znovu ocení závady i užitky s nemovitostí spojené, a to způsobem shora popsaným. Poté znovu stanoví výslednou cenu nemovitostí.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.

V P. dne 21. května 2004