Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15Co 77/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. I. K. a soudců JUDr. L. V. a JUDr. R. O. ve věci exekuce oprávněného Š., H., P., s.r.o., P., IČO..., zast. JUDr. M. B., advokátem v P., proti povinnému K. W., s.r.o. v likvidaci , T., IČO…, o návrhu povinného na zastavení exekuce, o odvolání exekutora JUDr. J. P., Exekutorský úřad Plzeň – sever, Dominikánská 5, Plzeň, proti usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 16.12.2003 čj. -35,

t a k t o :

I. Usnesení soudu I. stupně se v odstavci třetím ve výroku o povinnosti povinného nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce p o t v r z u j e .

II. Usnesení soudu I. stupně v odstavci prvém ve výroku o zastavení exekuce a v odstavci druhém

ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky zůstává nedotčeno.

III. Žádný z účastníků, ani soudní exekutor, nemají právo na náhradu nákladů

odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením soud I. stupně zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 7.2. 2003 čj. -14 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočky v Táboře ze dne 29.10.2003 čj. -28 a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a ve vztahu mezi povinným a soudním exekutorem. Povinnému uložil povinnost nahradit soudnímu exekutorovi náklady řízení v částce 3918 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení. V odůvodnění uvedl, že povinný navrhl zastavení exekuce s tím, že nemá žádný majetek ani finanční prostředky a rovněž ze sdělení soudního exekutora bylo zjištěno, že exekutor nezjistil žádný postižitelný majetek povinného. Exekuce byla proto dle ve spojení s exekučního řádu zastavena. Ve vztahu mezi účastníky bylo rozhodnuto o nákladech řízení podle exekučního řádu. Nebyl shledán důvod pro postup podle exekučního řádu a to s ohledem na důvod zastavení exekuce – nedostatek majetku povinného. Proto má oprávněný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které byly vyčísleny a rovněž tak je povinností povinného nahradit náklady exekuce soudnímu exekutorovi a to s odkazem na exekučního řádu a rovněž s ohledem na důvody, pro které byla exekuce zastavena.

Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě 15 dnů odvolání soudní exekutor, který výslovně nesouhlasil s výrokem o povinnosti povinného nahradit exekutorovi náklady exekuce. Exekuce byla zastavena s tím, že její průběh ukazuje, že nebude dosaženo ani výtěžku, který by postačoval ke krytí nákladů exekuce. Z tohoto procesního hlediska tedy zavinil oprávněný, že řízení muselo být zastaveno, a proto je to oprávněný, který by měl s odkazem na hradit exekutorovi náklady. Exekutor návrh na zahájení řízení nepodal, nezavinil jeho zastavení, pouze vykonával povinnosti, které mu ukládá zákon a vzhledem k tomu, že exekuční činnost vykonává exekutor za úplatu, nikoliv na své náklady, měl by hradit náklady řízení oprávněný. Naopak podal-li oprávněný návrh na zahájení exekuce, musel být srozuměn s tím, že ponese náklady řízení v případě, že exekuce bude neúspěšná. Navrhl tedy, aby usnesení soudu I. stupně bylo ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi povinným exekutorem zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle věty prvé pouze v napadeném výroku o nákladech exekuce ve vztahu mezi povinným a soudním exekutorem. Ve zbylé části nabylo rozhodnutí dle samostatně právní moci. Podle a e) nebylo nutno ve věci nařizovat jednání.

Odvolání není důvodné.

Dle § 87 odst. 3 exekučního řádu náklady exekuce hradí exekutorovi povinný. Výjimkou z tohoto pravidla je ust. § 89 exekučního řádu, dle něhož při zastavení exekuce soud může uložit oprávněnému, aby hradil náklady řízení. Úprava exekučního řádu již nestanoví, v jakých případech lze tento postup použít a tak je nutno vycházet ze stejných principů, na kterých je postaveno rozhodování o nákladech řízení při zastavení výkonu rozhodnutí dle Podle ustálené soudní praxe je namístě uložit oprávněnému povinnost k náhradě nákladů při zastavení výkonu rozhodnutí jenom tehdy, jestliže se oprávněný dopustil před nařízením exekuce nebo při jejím provádění procesního zavinění. O něm lze uvažovat tam, kde oprávněný nevynaložil při podání návrhu na exekuci nebo při jejím provádění potřebnou míru pečlivosti (např. když bezdůvodně přistoupil k vymáhání povinnosti, která již byla splněna, nebo podal návrh na exekuci prodejem věci, která je z exekuce vyloučena, apod.). Důsledkem uvedeného procesního zavinění oprávněného je povinnost oprávněného hradit náklady exekuce povinnému a jde-li o soukromou exekuci také soudnímu exekutorovi ve smyslu exekučního řádu, v opačném případě hradí exekutorovi náklady dle povinný. V tomto konkrétním případě nelze o procesním zavinění oprávněného hovořit, neboť exekuce byla zastavena proto, že povinný nemá žádný majetek ani finanční prostředky, což bylo zjištěno až v průběhu exekuce. Za takové situace okresní soud správně ve vztahu k exekutorovi uložil povinnost k náhradě nákladů exekuce povinnému. Jelikož i výpočet nákladů je správný, musel odvolací soud napadené usnesení v přezkoumávaném výroku dle potvrdit.

Podle a bylo o nákladech odvolacího řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků ani soudní exekutor na jejich náhradu právo nemají, když žádné náklady požadovány nebyly a exekutor byl v řízení neúspěšný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Táboře dne 16. 4. 2004