Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19Co 670/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R o z s u d e k

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. L. S. a soudců JUDr. M. K. a JUDr. P.M. ve věci žalobkyně

I. K.,

zastoupené JUDr. M. P., advokátkou, proti žalovanému

Ing. F. M.,

zastoupeného JUDr. J. V., advokátem, o zrušení společného nájmu bytu a vypořádání společného jmění manželů, k odvolání žalobkyně proti částečnému rozsudku Okresního soudu v HK ze dne ll. června 2OO3, č. j. -44,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se

p o t v r z u j e

.

II. O ná

hradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud spojil usnesením z ll. prosince 2OO2, č. j. -32, ke společnému projednání věc – návrh žalobkyně o vypořádání společného jmění účastníků s věcí vedenou pod sp. zn. téhož okresního soudu, v níž se žalovaný domáhal zrušení společného nájmu k dále popsanému družstevnímu bytu. Částečným rozsudkem ve smyslu § l52 odst. 2 z ll. 6. 2OO3, č. j. -44, pak okresní soud

z

rušil společný nájem účastníků k družstevnímu bytu o jednom pokoji, kuchyni a příslušenství č. 2 v I. podlaží domu čp. 46O, H. K., S. u.a určil, že výlučným nájemce a členem družstva se stává žalobkyně. Zároveň vyslovil, že o náhradě n

á

kladů řízení mezi účastníky bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Okresní soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že účastníkům vzniklo společné členství v družstvu a společný nájem družstevního bytu, který je předmětem sporu, když žalobkyně se za trvání manželství “stala vlastnicí členského podílu (jeho zůstatkové hodnoty) souvisejícího s předmětným bytem”, podle rozhodnutí Okresního soudu v HK č. j. D 873/94-l2, které nabylo právní moci 2O. l. l995 ( O3 odst. 2 ). Pokud

n

edošlo po rozvodu manželství účastníků k dohodě o zrušení těchto jejich společných práv a určení, kdo bude nadále výlučným nájemcem předmětného bytu a členem družstva, jsou dány podmínky pro rozhodování soudu podle O5 odst. 2 . Okresní soud dovodil, že za situace, kdy účastníci v rámci řízení o zrušení společného práva nájmu jiného družstevního bytu uzavřeli smír schválený soudem, podle něhož se výlučným nájemcem a členem družstva stal žalovaný (rozhodnutí Okresního soudu v HK sp. zn. l4C

l

O/2OOl), kdy žalobkyni byly do výchovy svěřeny nezletilé děti účastníků a při “neutrálním vyjádření pronajímatele bytu”, jsou dány důvody pro zrušení společného nájmu bytu a určení žalobkyně výlučnou nájemkyní bytu.

Žalobkyně v odvolání namítala, že byt získala “dědictvím” po svém otci a je tedy přesvědčena, že vždy byla výlučnou členkou družstva pouze ona sama a žalovanému vzniklo jako jejímu manželovi pouze právo spolu s ní byt užívat. Okamžikem rozvodu toto právo zaniklo a nejedná se tedy o společný n

á

jem družstevního bytu. Navrhla, aby rozsudek okresního soudu byl změněn a žaloba zamítnuta.

Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zejména zdůraznil, že společný nájem účastníků vznikl za trvání manželství, kdy zároveň účastníci spolu trvale žili a vzniklo jim proto i společné členství v družstvu ve smyslu O3 odst. 2 , jakožto kogentního ustanovení, na jehož výklad nemůže mít vliv úprava obsažená ve stanovách družstva.

Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas ( O4 ), bylo podáno proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné a bylo podáno osobou oprávněnou ( Ol ). Nevyšlo najevo, že by řízení bylo zatíženo va

d

ami, které má na mysli ustanovení 2a odst. 5 Podle obsahu odvolání se žalobkyně domáhá odvolacího důvodu podle O5 odst. 2 písm. g/ Její výhrady však nejsou opodstatněné.

V právní teorii zejména před novelizací zákonem č. 5O9/l99l Sb., se sice objevovaly názory, že ke vzniku, tehdy společné práva užívání bytu, “dochází i tehdy, jestliže jeden z manželů nabyl za trvání manželství družstevní podíl děděním, společné členství však nevznikne, neboť hodnoty získané z

a

trvání manželství děděním nepatří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů”, což bylo hodnoceno jako obdobná situace jako kdyby jeden z manželů nabyl práva užívat družstevní byt před uzavřením manželství (viz publikace Byty a bydlení autora Milana Holub

a

, Panorama, Praha, r. l988, str. l9O). Soudní praxe však již v té době odpovídala výkladu publikovanému v komentáři k vydanému v roce l987 – Praha - Panorama, str. 6O8, podle něhož společné užívání družstevního bytu manžely a zároveň s

ním i společné členství manželů v družstvu vzniká i v případě, kdy za dobu trvání manželského soužití byla na jednoho z manželů převedena členská práva a povinnosti například darováním zůstatkové hodnoty členského podílu či děděním v důsledku novelizace o

b

čanského zákoníku.

V důsledku novelizace zákonem č. 5O9/l99l Sb. se sice právo společného užívání bytu transformovalo na společný nájem, ustanovení O3 odst. 2 však prakticky převzalo znění ustanovení § l75 odst. 2 ve znění do 3l. l2. l99l, pouze s tím rozdílem, že institut společného užívání bytu byl zaměněn institutem společného nájmu. Není však důvodu, proč by ustanovení O3 odst. 2 , které je třeba na projednávaný případ aplikovat, mělo být vykládáno

t

ak, jak dovozuje žalobkyně. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky o tom není sporu, že žalobkyně na základě usnesení Okresního soudu v HK ze dne 2O. l2. l994, č. j. D 873/94-l2, které nabylo právní moci 2O. l. l995, “nabyla zůstatkovou hodn

o

tu členského podílu předmětného družstevního bytu”. Právní praxe i teorie je ve výkladu ustanovení O3 odst. 2 jednotná a dovozuje, že právo společného nájmu družstevního bytu manžely, jejich společné členství v družstvu vznikne i tehdy, jestliže jed

e

n z manželů či oba manželé, kteří spolu trvale žijí, nabudou právo nájmu družstevního bytu a s tím spojené členství v družstvu “zděděním členského podílu” podle O6 odst. 2 (viz např. komentář k , část 8., hlava 7., oddíl 4., zvláš

t

ní ustanovení o nájmu bytu, autoři Fiala J., Hurdík J., Korecká V.). Ostatně tento výklad našel své vyjádření i v zákoně č. 9l/l998 Sb., a to v ustanovení § l43 odst. 2, kterým byl novelizován a podle kterého stane-li se jeden z manželů z

a

trvání manželství členem bytového družstva, zakládá nabytí podílu vznik společného členství v družstvu.

Odvolací soud proto rozhodnutí okresního soudu jako věcně správné potvrdil podle 9 Protože účastníci při odvolacím jednání shodně prohlásili, že žalovaný předmětný byt fakticky nikdy neužíval a neužívá a není ničeho, co by z bytu měl vyklidit, nepovažoval odvolací soud za nesprávný postup okresního soudu, když nevedl účastníky k úpravě žaloby o výrok, jímž by bylo žalovanému uloženo byt

v

yklidit, případně tak nerozhodl z úřední povinnosti sám s ohledem na charakter tohoto výroku.

Odvolací soud potvrzoval částečný rozsudek okresního soudu, a proto nerozhodoval o nákladech řízení, o nichž bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ l5l odst. l ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

v HK dne 4. března 2OO4