Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6FD89716CD180EBEC1257A920066CD32.html
HTML · 17.35 KB
No categories available
19Co 670/2003
Legal thesis
R o z s u d e k
Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. L. S. a soudců JUDr. M. K. a JUDr. P.M. ve věci žalobkyně
I. K.,
zastoupené JUDr. M. P., advokátkou, proti žalovanému
Ing. F. M.,
zastoupeného JUDr. J. V., advokátem, o zrušení společného nájmu bytu a vypořádání společného jmění manželů, k odvolání žalobkyně proti částečnému rozsudku Okresního soudu v HK ze dne ll. června 2OO3, č. j. 9C 39/2OO2 -44,
takto:
I. Rozsudek okresního soudu se
p o t v r z u j e
.
II. O ná
hradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
O d ů v o d n ě n í
Okresní soud spojil usnesením z ll. prosince 2OO2, č. j. 9C 39/2OO2 -32, ke společnému projednání věc – návrh žalobkyně o vypořádání společného jmění účastníků s věcí vedenou pod sp. zn. 9C 266/2OO2 téhož okresního soudu, v níž se žalovaný domáhal zrušení společného nájmu k dále popsanému družstevnímu bytu. Částečným rozsudkem ve smyslu § l52 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. z ll. 6. 2OO3, č. j. 9C 39/2OO2 -44, pak okresní soud
z
rušil společný nájem účastníků k družstevnímu bytu o jednom pokoji, kuchyni a příslušenství č. 2 v I. podlaží domu čp. 46O, H. K., S. u.a určil, že výlučným nájemce a členem družstva se stává žalobkyně. Zároveň vyslovil, že o náhradě n
á
kladů řízení mezi účastníky bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Okresní soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že účastníkům vzniklo společné členství v družstvu a společný nájem družstevního bytu, který je předmětem sporu, když žalobkyně se za trvání manželství “stala vlastnicí členského podílu (jeho zůstatkové hodnoty) souvisejícího s předmětným bytem”, podle rozhodnutí Okresního soudu v HK č. j. D 873/94-l2, které nabylo právní moci 2O. l. l995 (§ 7 O3 odst. 2 OZ ). Pokud
n
edošlo po rozvodu manželství účastníků k dohodě o zrušení těchto jejich společných práv a určení, kdo bude nadále výlučným nájemcem předmětného bytu a členem družstva, jsou dány podmínky pro rozhodování soudu podle § 7 O5 odst. 2 OZ . Okresní soud dovodil, že za situace, kdy účastníci v rámci řízení o zrušení společného práva nájmu jiného družstevního bytu uzavřeli smír schválený soudem, podle něhož se výlučným nájemcem a členem družstva stal žalovaný (rozhodnutí Okresního soudu v HK sp. zn. l4C
l
O/2OOl), kdy žalobkyni byly do výchovy svěřeny nezletilé děti účastníků a při “neutrálním vyjádření pronajímatele bytu”, jsou dány důvody pro zrušení společného nájmu bytu a určení žalobkyně výlučnou nájemkyní bytu.
Žalobkyně v odvolání namítala, že byt získala “dědictvím” po svém otci a je tedy přesvědčena, že vždy byla výlučnou členkou družstva pouze ona sama a žalovanému vzniklo jako jejímu manželovi pouze právo spolu s ní byt užívat. Okamžikem rozvodu toto právo zaniklo a nejedná se tedy o společný n
á
jem družstevního bytu. Navrhla, aby rozsudek okresního soudu byl změněn a žaloba zamítnuta.
Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zejména zdůraznil, že společný nájem účastníků vznikl za trvání manželství, kdy zároveň účastníci spolu trvale žili a vzniklo jim proto i společné členství v družstvu ve smyslu § 7 O3 odst. 2 OZ , jakožto kogentního ustanovení, na jehož výklad nemůže mít vliv úprava obsažená ve stanovách družstva.
Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas (§ 2 O4 o. s. ř. o. s. ř. ), bylo podáno proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné a bylo podáno osobou oprávněnou (§ 2 Ol o. s. ř. o. s. ř. ). Nevyšlo najevo, že by řízení bylo zatíženo va
d
ami, které má na mysli ustanovení § 2l 2a odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. Podle obsahu odvolání se žalobkyně domáhá odvolacího důvodu podle § 2 O5 odst. 2 písm. g/ o. s. ř. o. s. ř. Její výhrady však nejsou opodstatněné.
V právní teorii zejména před novelizací občanského zákoníku zákonem č. 5O9/l99l Sb., se sice objevovaly názory, že ke vzniku, tehdy společné práva užívání bytu, “dochází i tehdy, jestliže jeden z manželů nabyl za trvání manželství družstevní podíl děděním, společné členství však nevznikne, neboť hodnoty získané z
a
trvání manželství děděním nepatří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů”, což bylo hodnoceno jako obdobná situace jako kdyby jeden z manželů nabyl práva užívat družstevní byt před uzavřením manželství (viz publikace Byty a bydlení autora Milana Holub
a
, Panorama, Praha, r. l988, str. l9O). Soudní praxe však již v té době odpovídala výkladu publikovanému v komentáři k občanskému zákoníku vydanému v roce l987 – Praha - Panorama, str. 6O8, podle něhož společné užívání družstevního bytu manžely a zároveň s
ním i společné členství manželů v družstvu vzniká i v případě, kdy za dobu trvání manželského soužití byla na jednoho z manželů převedena členská práva a povinnosti například darováním zůstatkové hodnoty členského podílu či děděním v důsledku novelizace o
b
čanského zákoníku.
V důsledku novelizace občanského zákoníku zákonem č. 5O9/l99l Sb. se sice právo společného užívání bytu transformovalo na společný nájem, ustanovení § 7 O3 odst. 2 OZ však prakticky převzalo znění ustanovení § l75 odst. 2 občanského zákoníku ve znění do 3l. l2. l99l, pouze s tím rozdílem, že institut společného užívání bytu byl zaměněn institutem společného nájmu. Není však důvodu, proč by ustanovení § 7 O3 odst. 2 OZ , které je třeba na projednávaný případ aplikovat, mělo být vykládáno
t
ak, jak dovozuje žalobkyně. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky o tom není sporu, že žalobkyně na základě usnesení Okresního soudu v HK ze dne 2O. l2. l994, č. j. D 873/94-l2, které nabylo právní moci 2O. l. l995, “nabyla zůstatkovou hodn
o
tu členského podílu předmětného družstevního bytu”. Právní praxe i teorie je ve výkladu ustanovení § 7 O3 odst. 2 OZ jednotná a dovozuje, že právo společného nájmu družstevního bytu manžely, jejich společné členství v družstvu vznikne i tehdy, jestliže jed
e
n z manželů či oba manželé, kteří spolu trvale žijí, nabudou právo nájmu družstevního bytu a s tím spojené členství v družstvu “zděděním členského podílu” podle § 7 O6 odst. 2 OZ (viz např. komentář k občanskému zákoníku , část 8., hlava 7., oddíl 4., zvláš
t
ní ustanovení o nájmu bytu, autoři Fiala J., Hurdík J., Korecká V.). Ostatně tento výklad našel své vyjádření i v zákoně č. 9l/l998 Sb., a to v ustanovení § l43 odst. 2, kterým byl novelizován občanský zákoník a podle kterého stane-li se jeden z manželů z
a
trvání manželství členem bytového družstva, zakládá nabytí podílu vznik společného členství v družstvu.
Odvolací soud proto rozhodnutí okresního soudu jako věcně správné potvrdil podle § 2l 9 o. s. ř. o. s. ř. Protože účastníci při odvolacím jednání shodně prohlásili, že žalovaný předmětný byt fakticky nikdy neužíval a neužívá a není ničeho, co by z bytu měl vyklidit, nepovažoval odvolací soud za nesprávný postup okresního soudu, když nevedl účastníky k úpravě žaloby o výrok, jímž by bylo žalovanému uloženo byt
v
yklidit, případně tak nerozhodl z úřední povinnosti sám s ohledem na charakter tohoto výroku.
Odvolací soud potvrzoval částečný rozsudek okresního soudu, a proto nerozhodoval o nákladech řízení, o nichž bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ l5l odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
v HK dne 4. března 2OO4