Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15Cmo 193/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 35

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr.Františka Kučery a soudců JUDr.Ivy Novotné a JUDr.Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce: I., a.s., sídlem P., zastoupený JUDr.I. R., advokátem, sídlem P., proti žalovanému: Ing.P. T., bytem P., správce konkursní podstaty úpadce S. Ch., a.s., o vyloučení pohledávek ze soupisu konkursní podstaty úpadce, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. -21 ze dne 14.srpna 2003,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. -21 ze dne 14.srpna 2003 se potvrzuje.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným rozsudkem zamítl žalobu o vyloučení pohledávek v celkové výši 9,216.995,58 Kč ze soupisu konkursní podstaty úpadce a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Při svém rozhodnutí vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že pohledávky, které žalobce včas a řádně přihlásil do konkursu vedeného na majetek úpadce v celkové výši 9,216.995,58 Kč, jsou pohledávkami, které získal žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.11.2000, podle které úpadce postoupil žalobci k zajištění dluhu z poskytnutého revolvingového úvěru podle úvěrové smlouvy ze dne 22.11.2000 pohledávky za svými věřiteli specifikované v příloze č.1 a 2 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.4.2002.

Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud prvního stupně k závěru, že smlouva o postoupení pohledávky, které se žalobce dovolává, je neplatná, neboť je v rozporu s , podle kterého předmětem smlouvy o postoupení pohledávky může být pohledávka jak splatná, tak nesplatná, ale i teprve budoucí, ovšem podmínkou je, že jde o určitou a existující pohledávku. Tomuto požadavku podle názoru soudu prvního stupně smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22.11.2000 nevyhovuje. V čl.II. odstavec 2.2 je pouze prohlášení postupitele, že mu v rámci obchodních vztahů vzniknou v budoucnu další pohledávky. Teprve pak se postupitel zavazuje postupníkovi předkládat konkrétní specifikace těchto vzniklých pohledávek. Podle tohoto ustanovení se účastníci smlouvy dále dohodli, že k postoupení pohledávek dojde v okamžiku, kdy se postupitel dostane do prodlení s jakoukoliv splátkou úvěru a příslušenství podle úvěrové smlouvy. Dále v čl.III odstavec 3.5 je uvedeno, že nastane-li skutečnost uvedená v čl.II odstavec 2.2, zavazuje se postupitel postupníkovi předkládat přehled postoupených pohledávek k poslednímu dni předchozího měsíce, přičemž přehled, jako nedílná součást smlouvy, musí obsahovat prohlášení o postoupení pohledávek postupníkovi podle této smlouvy, podpisy statutárních orgánů, označení dlužníka, datum vystavení faktury a splatnosti pohledávek. Podle názoru soudu prvního stupně aktualizovaná příloha č.1 a 2 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.4.2002 nevyhovuje náležitostem předepsaným v čl.III odstavec 3.5 smlouvy o postoupení pohledávek a nelze ji považovat za nedílnou součást smlouvy. Příloha č.1 není podepsána statutárním zástupcem úpadce, obě přílohy neobsahují prohlášení o postoupení pohledávek postupníkovi. Z tohoto důvodu dospěl soud prvního stupně k závěru, že se žalobce nestal věřitelem pohledávek, jejichž vyloučení se žalobou žalobce domáhá, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání. Namítl v něm, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil charakter smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že k postoupení pohledávek nedošlo samotným uzavřením smlouvy, ale teprve splněním podmínky podle čl.2.2 smlouvy, tedy prodlením úpadce se splácením úvěru poskytnutého podle úvěrové smlouvy ze dne 22.11.2000 a následným vymezením postoupených pohledávek ze dne 12.4.2002. S ohledem na prodlení dlužníka se splacením úvěru se úvěr stal předčasně splatným ke dni 20.3.2002, což žalobce úpadci oznámil dopisem ze dne 14.3.2002. Podmínka pro postoupení pohledávek vymezená v čl. 2.2 smlouvy o postoupení pohledávak byla naplněna a tomu korespondují i další úkony úpadce, zejména to, že dne 12.4.2002 úpadce vyhotovil a zaslal žalobci přehled postoupených existujících pohledávek, včetně všech podstaných identifikátorů těchto pohledávek, tzn. čísla faktury, označení dlužníka, výše pohledávky, předmětu poskytnutého plnění, data vystavení a termínu splatnosti a sám oznámil svým dlužníkům postoupení pohledávek žalobci s výzvou, aby závazky z pohledávek vyplývající plnili ve prospěch žalobce. Z toho vyplývá, že předmětem postoupení byly pohledávky v době postoupení existující a dostatečným způsobem specifikované tak, že nebylo možno je zaměnit s jinými pohledávkami. Z těchto důvodů považuje za nesprávný právní závěr soudu prvního stupně o tom, že smlouva o postoupení pohledávky je neplatná pro rozpor s . To, že přílohy č.1 a 2 ze dne 12.4.2002 nemají veškeré formální náležitosti předepsané v čl.III odstavec 3.5 smlouvy o postoupení pohledávky, je podle názoru žalobce pro posouzení oprávněnosti žaloby irelevantní. Obě přílohy jsou opatřeny podpisy statutárních zástupců oprávněných podepisovat za postupitele, na obou jsou otisky razítka úpadce a absence výslovného prohlášení o postoupení předmětných pohledávek žalobci nemůže navodit neplatnost postoupení předmětných pohledávek. Tomuto závěru koresponduje i následné oznámení úpadce zaslané dlužníkům postoupených pohledávek podle . Důsledkem tohoto postupu je pak to, že dlužník není oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení pohledávek. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle a dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný, i když z důvodů jiných, než které jsou uvedeny v odůvodnění rozsudku.

Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých ovšem dovodil nesprávný právní závěr o neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 22.11.2000 pro neurčitost jejího obsahu a pro rozpor s .

Odvolací soud je přesvědčen, že z listinných důkazů provedených soudem prvního stupně nelze závěr o neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky dovodit. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že pohledávky, které jsou předmětem postoupení podle postupní smlouvy, jsou určeny dostatečně určitě, a to jak stávající, tak i budoucí, neboť ty, které vzniknou v budoucnu, jsou v souladu se smlouvou přesně a určitě specifikovány v přílohách č.1 a 2 ze dne 12.4.2002. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem žalobce o tom, že obě tyto přílohy lze pokládat za přílohy vypracované úpadcem podle bodu 3.5 čl.III smlouvy o postoupení pohledávky, a to, že u jedné přílohy chybí datum a v obou chybí výslovné prohlášení o tom, že jde o pohledávky postupované podle smlouvy o postoupení pohledávky, nemůže mít za následek neurčitost a tudíž neplatnost celé smlouvy o postoupení pohledávky.

Odvolací soud dospěl k závěru, že přílohy č.1 a 2 ze dne 12.4.2002 lze považovat za další specifikaci či upřesnění postoupených pohledávek postupem dohodnutým ve smlouvě o postoupení ze dne 12.11.2002 a že tudíž smlouva o postoupení pohledávek je obsahově určitá a platná. Ani tento odlišný právní názor odvolacího soudu však nemůže mít za následek, že žaloba žalobce je důvodná, neboť otázka platnosti či neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek je pro rozhodnutí o žalobě podané podle § 19 odst.2 zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV) v tomto případě irelevantní.

Jak ze smlouvy o úvěru ze dne 12.11.2002, tak ze smlouvy o postoupení pohledávky z téhož dne jednoznačně vyplývá, že smlouva o postoupení pohledávky byla mezi žalobcem a úpadcem uzavřena jen k zajištění pohledávky žalobce z úvěru poskytnutého žalobcem úpadci, a že tudíž smlouva o postoupení pohledávky je pouze instuitutem zajišťujícím splnění pohledávky z úvěru.

V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalobce si včas a řádně přihlásil pohledávku z dlužného úvěru zajištěného jednak zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví úpadce a dále zmíněnou smlouvou o postoupení pohledávky do konkursu vedeného na majetek úpadce, a že tuto pohledávku žalovaný uznal. Podáním přihlášky do konkursního řízení vedeného na majetek úvěrového i současně zástavního dlužníka pak žalobce vyjádřil své právo domáhat se vůči dlužníkovi jak svého uspokojení ze zástavy, tak svého uspokojení ze smlouvy o postoupení pohledávek a z tohoto pohledu jde o pohledávku s právem na oddělené uspokojení podle § 28 odst.1 ZKV.

V důsledku prohlášení konkursu na majetek dlužníka konkursní věřitel, který včas a řádně přihlásil svou pohledávku do konkursu, se již nemůže domáhat ani uspokojení ze zástavy, ani uspokojení z postoupených pohledávek postupem podle obecného právního předpisu, tedy podle , nýbrž uspokojení takové pohledávky podléhá výlučně režimu zákona o konkursu a vyrovnání, který je právním předpisem speciálním k .

Podle ZKV pak platí, že věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitostí, převodem práva nebo postoupením pohledávky podle , mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena za zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jimiž byla zajištěna. Z tohoto zákonného ustanovení tudíž vyplývá, že pohledávky, kterými byla zajištěna pohledávka z poskytnutého úvěru, budou zpeněženy jako konkursní podstata úpadce podle ZKV a z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty žalovaný uspokojí řádně a včas přihlášenou pohledávku žalobce z titulu dlužného úvěru postupem podle ZKV.

Z tohoto důvodu žaloba na vyloučení pohledávek ze soupisu konkursní podstaty postoupených smlouvou o postoupení pohledávek, která pouze zajišťovala splatnost dluhu z úvěru nemůže obstát, i když žalobce prokázal, že mu takové pohledávky náleží podle platné smlouvy o postoupení pohledávek. Vyloučení takových pohledávek ze soupisu konkursní podstaty brání, jak shora uvedeno, § 28 odst.1 ZKV.

Z tohoto důvodu odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle , včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ve spojení s Žalovanému, který měl v odvolacím řízení ve věci úspěch, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 26.února 2004

JUDr.František Kučera v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení :