Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21Co 3/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

21Co3/2004

U s n e s e n í

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Š. P. a soudců JUDr. J. P. a JUDr. M. K. ve věci žalobce

P.K.,

nar. xxx, bytem H. K., D. čp. xx, zastoupeného JUDr. J. S., advokátem se sídlem v H. K., U. n. čp. xx, proti žalované

Mgr. V. N.

nar. xxx, trvale

bytem J. nad J. t.č. bytem V. čp. xx, pošta S., o určení neúčinnosti právního úkonu, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v HK ze dne 26. září 2003, č.j. -29, t a k t o :

Rozsudek okresního soudu se

z r u š u j e

a věc se mu

v r a c í

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud shora citovaným rozsudkem rozhodl jako rozsudkem pro zmeškání tak, že určil, že právní úkon – kupní smlouva uzavřená mezi J. V. a žalovanou ze dne 5.12.2002 s právními účinky ke dni 10.12.2002 je vůči žalobci neúčinná. Současně žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5.725,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud rozhodl podle ust. § 153b

odst. 1 a 3 V odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že žalovaná se nedostavila k jednání nařízenému na den 26.9.2003, ačkoli předvolání k jednání jí bylo doručeno dne 11.9.2003, když toto předvolání bylo jako nedoručené uloženo dne 1.9.2003. V doručeném předvolání byla poučena o následcích nedostavení se k jednání. Žalobce se k jednání dostavil a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Okresní soud uzavřel, že byly naplněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, když ze žaloby a z připojených listi

n

plyne žalobcův nárok, a proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná. Vytýkala okresnímu soudu, že ve svém rozhodnutí vyšel z nesprávně zjištěného skutkového stavu, a proto dospěl k nesprávným závěrům. Dále mu vytýkala, že nerespektoval příslušná ustanovení o doručování a vydal rozsudek pro zmeškání. Namítala, že nebyla řádně vyrozuměna o existenci soudního řízení a o termínu jednání. Dosud jí nebyla doručena žaloba a o průběhu soudn

í

ho řízení se dozvěděla až z napadeného rozsudku. Vylučovala, že by jí pošta nenechala na adrese ve Výravě oznámenku nebo že by se listonoška nezmínila o takové události, jako je písemnost okresního soudu, když se vídají téměř každý den. Popírala, že by ně

j

akou písemnost mohla převzít 11.9.2003, neboť ten den měli setkání pracovníků všech regionu firmy v D. Vyslovila přesvědčení, že v této právní věci nelze vydat rozsudek pro zmeškání. V dalším rozebírala skutečnosti, týkající se věci samotné. Poža

d

ovala, aby byl napadený rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Žalobce s rozsudkem okresního soudu souhlasil a navrhl jeho potvrzení. Zdůraznil, že pro vydání rozsudku pro zmeškání byly splněny všechny předpoklady.

Od

volací soud z podnětu odvolání přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

S ohledem na to, že napadeným rozhodnutím je rozsudek pro zmeškání vydaný podle ust. odvolací soud mohl tento rozsudek přezkoumat jen z toho hlediska, zda byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání ( ). Ačkoli žalovaná namítala i nesprávně zjištěný skutkový stav věci, k tomuto odvolacímu důvodu odvolací sou

d

nemohl přihlížet.

Předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání jsou podle ust. a 3 následující: 1/ žalované byly žaloba a předvolání k jednání doručeny do vlastních rukou; 2/ předvolání k jednání bylo žalované doručeno nejméně 10 kalendářních dnů přede dnem jednání a v předvolání byla poučena o následcích nedostavení se k jednání bez důvodné a včasné omluvy; 3/ žalovaná se k jednání, které bylo prvním jednáním ve věci, bez omluvy nedostavila; 4/ žalobce se k prvnímu jednání

o

věci dostavil a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání; 5/ na základě tvrzení o skutkových okolnostech sporu obsažených v žalobě je možné rozhodnout v neprospěch žalované, neboť právní posouzení těchto skutkových okolností odůvodňuje závěr, že je žaloba dů

v

odná; 6/ rozsudek pro zmeškání je přípustný a 7/ nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání.

V souzené věci byly zcela jednoznačně splněny předpoklady uvedené pod body 3/, 4/, 5/ a 7/. To, zda byl splněn předpoklad doručení žaloby a předvolání k jednání do vlastních rukou žalované, nemohl mít okresní soud v době svého rozhodnutí postaveno najisto. S ohledem na typ použité doručenky, která neobsahuje údaj o tom, že “adresát nebyl zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje”, neměl okresní so

u

d vrácenou doručenkou tento údaj osvědčen. Neměl tedy osvědčenu základní podmínku pro závěr o náhradním doručení. Sám přitom nezjišťoval, zda se žalovaná v době doručení písemnosti (žaloby a předvolání k jednání), tj. dne 1.9.2003, v místě doručení (ve V. čp. 149 či v J. n. J. – okresní soud doručoval žalované na dvě adresy) zdržovala. Doručenka, pokud obsahuje zákonem vymezené náležitosti uvedené v ust. , je veřejnouu ( ). Jednou z povinných ná

l

ežitostí doručenky je uvedení jména doručovatele ( ). V daném případě není uvedeno jméno doručovatele ani na jedné z doručenek , jimiž byla žalované zasílána žaloba a předvolání k jednání (na doručence adresované do Výravy ani

n

a doručence adresované do J. n. J.). Doručenky tak v tomto případě nejsou veřejnými listinami a tudíž nemají důkazní sílu přiznanou veřejným listinám ( ). Pokud tedy okresní soud chtěl vycházet z toho, že se žalovaná v době doručení

v místě doručení zdržovala, bylo na něm, aby tyto skutečnosti zjistil jiným způsobem.

Pro vydání rozsudku pro zmeškání v souzené případě nebyl splněn ani další předpoklad, a to přípustnost vydání rozsudku pro zmeškání. Podle ust. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Smír lze uzavřít a schválit jej připouští-li to povaha věci a není-li v rozporu s právními předpisy. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném vztahu, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními ú

k

ony. Povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu ( ), v nichž se rozhoduje o osobním stavu ( ) a ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního

vztahu. V tomto řízení se žalobce ve vztahu k žalované domáhá určení neúčinnosti právního úkonu – kupní smlouvy, kterou dlužník žalobce Josef Vaše prodal žalované nemovitosti. Jde o nárok dle § 42a obč. zák. Podle ust. § 42a odst. 1 věta prvá obč. zák. věřitel se může domáhat, aby

soud určil

, že dlužníkovi právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Rozhodnutí o neúčinnosti právního úkonu nemá konstitutivní povahu, jde o deklaratorní rozhodnutí, které prohlašuje neúčinnost právního úkonu s působností ex tunc. Ze shora citovaného ustanovení § 42a odst. 1 věta prvá obč. zák. však vyplývá, že neúčinnost právního úkonu může určit jedině soud. Hmotněprávní úprava tedy nepřipouští vyřízení věci dohodou.

V

souzené věci je vyloučeno uzavřít smír a tudíž je vyloučeno rozhodnout v ní rozsudkem pro zmeškání ( ).

Jelikož v tomto případě nebyly splněny všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, jak vyplývá se shora uvedeného (doručení žaloby a předvolání k jednání žalované do vlastních rukou, a přípustnost vydání rozsudku pro zmeškání), odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu v souladu s ust. zrušil a věc mu vrátil dalšímu řízení odst

.

2 písm. a/ ).

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání.

V HK dne 30. ledna 2004