Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19Co 492/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

3

19Co 492/2003

U s n e s e n í

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. M. N., CSc., a soudců JUDr. M. K. a JUDr. P. M. ve věci žalobce

F. K.

, bytem B. A., Av. C. 1695, 3B A., zastoupeného Mgr. J. Č., advokátem se sídlem v H. K., K. 241, proti žalovanému

M

.

Ch.,

J. čp. 31, zasto

upenému JUDr. P. S., advokátem se sídlem v Ch., N. H. 1328,

o určení vlastnictví

,

k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Ú. n. O. ze dne 21.7.2003, č.j. -232

, t a k t o :

Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í

Napadeným usnesením okresní soud přerušil řízení v této věci do doby, než vydá pravomocné rozhodnutí Ústavní soud České republiky o návrhu na zrušení zákona, který byl podán Okresním soudem v ÚO ve věci vedené u tohoto soudu pod sp.zn. . V odůvodnění usnesení uvedl, že podal návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona, konkrétně ust. § 131 odst. 1 věta první, část “a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut” a ust. §

2

26 odst. 1 (ve věci vedené u okresního soudu pod sp.zn. ) a vzhledem k tomu, že návrh podaný Ústavnímu soudu České republiky má vztah i k této věci, když právní zástupce žalobce za svého klienta odmítl udělit souhlas s výslechem žalobce, b

y

lo řízení dle ust. přerušeno.

V odvolání žalobce namítal, že návrh na zrušení uvedených ustanovení zákona byl podán účelově. V této souvislosti poukazoval zejména na to, že okresní soud tato ustanovení již aplikoval v celé řadě dalších věcí, které projednával. Konečně poukazoval na to, že žalovaný navrhl výslech žalobce za účelem zjištění, jaké je jeho státní občanství, přičemž státní občanství lze zjistit i bez součinnosti žalobce. Navrhl, aby usnesení okresního sou

d

u bylo zrušeno a v řízení bylo pokračováno.

Krajský soud přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Dle soud řízení přeruší, jestliže dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem, a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho

jednotlivého ustanovení.

V daném případě podal okresní soud v řízení vedeném pod sp.zn. 8C 42/2001 návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona, konkrétně ustanovení věta první, část “a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut” a ust. . Řízení v posuzované věci pak přerušil až do doby, než Ústavní soud vydá pravomocné rozhodnutí, neboť ani v této věci žalobce nesouhlasil se svým výslechem. K tomu považuje odvolací soud za nutné uvést, že i když je třeba přis

v

ědčit námitce žalobce, že skutečnost, která má být jeho výslechem zjištěna (tzn. jeho státní občanství), lze zjistit i jiným způsobem, a to listinným důkazem (potvrzením příslušných orgánů státu, kterého žalobce je občanem), přesto byly předpoklady pro přerušení řízení stanovené v splněny. Ve smyslu ustanovení věta druhá je zásadně věcí soudu, které z navrhovaných důkazů provede, a pokud okresní soud dospěl k závěru, že je třeba provést důkaz výslechem ž

a

lobce, nelze mu v tomto směru nic vytknout. K návrhu okresního soudu podanému Ústavnímu soudu ČR je třeba uvést, že i když dle názoru odvolacího soudu ustanovení zákona, ohledně nichž byl podán okresním soudem návrh na jejich zrušení, nejsou v rozporu s ú

s

tavním zákonem ani s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem, je tuto otázku oprávněn posoudit pouze Ústavní soud České republiky.

Vzhledem k uvedenému bylo usnesení okresního soudu jako věcně správné potvrzeno dle

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.

V HK dne 23. prosince 2003