Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10To 360/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 5 -

Usnesení Krajského soudu v HK ze dne 16. 12. 2003, sp.zn.

)

Krajský soud v HKk odvolání obžalov

aných

a poškozeného zrušil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 19.6.2003, č.j. -711, a trestní stíhání obžalovaných T.A. a Ing. J.K. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastavil.

Z o d ů v o d n ě n í :

Napaden

ým rozsudkem byli obžalovaní T.A. a Ing. J.K. uznáni vinnými trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1,3 písm. b) tr. zák., ve znění účinném od 1.1.2002, kterého se podle rozsudku dopustili tím, že jako společníci a jednatelé obchodní společnosti O. Nách

o

d, spol. s.r.o., se sídlem v Náchodě, dne 17.12.1993 v Náchodě společně uzavřeli s Č., a.s., úvěrovou smlouvu č. 359/161193/21404/1, na základě které byl společnosti poskytnut úvěr ve výši 8.000.000,- Kč na úhradu části kupní ceny městu Náchod za nemovito

s

ti domu čp. 1976 se stavební parcelou č. 477 a pozemkovou parcelou č. 476, čp. 1977, se stavební parcelou č. 477 a pozemkovou parcelou č. 110/4 v katastrálním území Staré Město nad Metují, zapsaných katastrálním úřadem v Náchodě na listu vlastnictví č. 50

1

3, zavázali se rozprodávat spoluvlastnické podíly na těchto nemovitostech s tím, že kupní ceny budou splatné zásadně na účtu č. 1660-0814006073/0300, u Č., a.s., pobočka Náchod, v den podpisu kupní smlouvy a po dobu splatnosti úvěru budou ve prospěch běžn

é

ho účtu společnosti, rovněž zde vedeného , směřovat objem veškeré fakturace z další podnikatelské činnosti, avšak v rozporu s těmito úvěrovými podmínkami přebírali kupní ceny z prodeje podílů na nemovitostech převážně v hotovosti, nevkládali příjmy na urč

e

né účty a používali je k jiným účelům, a tím způsobili Č., a.s., se sídlem Praha 1, škodu ve výši nejméně 3.250.000,- Kč, který byl právně kvalifikován jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. ve znění účinném od 1.1.2002. O

b

žalovanému T.A. byl za tento trestný čin a za trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1,2 tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě, sp.zn. , ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13.12.2001, sp.z

n

. , uložen podle § 250 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou a půl roku se zařazením podle § 39a odst. 3 tr. zák. do věznice s dozorem za současného zrušení výroku o trestu z výše uved

e

ného rozsudku v předchozí věci. Obžalovanému Ing. J.K. byl za tento trestný čin a za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) tr.zák., kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 22.6.2001, sp.zn.

, uložen podle § 250 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel n

a

dobu dvou let, to vše za současného zrušení výroku o trestu z výše uvedeného trestního příkazu. Dále bylo rozsudkem rozhodnuto o povinnosti obžalovaných k náhradě škody poškozené Č., a.s., v částce 3.250.000,- Kč, když se zbytkem nároku byl tento poškoze

n

ý odkázán na občanskoprávní řízení.

Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání oba obžalovaní a poškozený.

Obžalovaný T.A. své odvolání odůvodnil prostřednictvím svého obhájce a zaměřil je do výroku o vině. Namítá, že nebylo prokázáno, že by jednal od počátku s úmyslem sebe nebo jiného obohatit. Dále se odvolatel podrobně zabývá důkazní situací a zdůrazňuje, že úmysl obžalovaných by měl být jednoznačně prokázán. Namítá, že není pravdou, že by banka nevěděla o tom, že obžalovaní občas přijímal

i

plnění od kupujících v hotovosti a že by banka nevěděla o uzavírání smluv. Ve skutečnosti banka nejednala v omylu. Jinak by neposkytla společnosti O. další úvěr. Odvolatel navrhuje, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil a obžalovaného zprostil obžalo

by.

Rovněž obžalovaný Ing. J.K. odůvodnil své odvolání prostřednictvím obhájce a zaměřil je do výroku o vině i trestu. Tento odvolatel rovněž namítá, že nebylo prokázáno úmyslné obohacení se a jednání s úmyslem úvěr nesplatit. Ve smlouvě nebylo specifikováno, jakým způsobem měly být platby bance avizovány, obžalovaný nesouhlasí rovněž s výší vyčíslené škody a ve svém odvolání a v jeho doplňku se zabývá i dalšími okolnostmi a sporuje rovněž výrok o uložení zákazu činnosti, když závěrem navrhuje , aby odvo

l

ací soud napadený rozsudek zrušil, zprostil jej obžaloby a poškozeného odkázal na občanskoprávní řízení.

Poškozená Č. ve svém odvolání, podaném prostřednictvím zmocněnce, které je zaměřeno proti výroku o náhradě škody, namítá nesprávnost tohoto výroku, resp. výše stanovené povinnosti k náhradě škody, když ve skutečnosti podle tohoto odvolatele škoda způsobená trestným jednáním obžalovaných činí 4.851.505,79 Kč a v této výši mělo být rozhodnuto o povinnosti obžalovaných k náhradě škody ve smyslu návrhu po

š

kozeného. Tento odvolatel navrhuje, aby krajský soud v tomto smyslu rozhodl po zrušení výroku o náhradě škody.

Z podnětu podaných odvolání přezkoumal krajský soud podle § 254 odst. 1, 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku i správnost postupu řízení, které jeho vydání předcházelo, a to zejména z hlediska vytýkaných vad, přihlížel však i k vadám, které nebyly odvoláním vytýkány, pokud měly vliv na správnost výroků napadeného rozsudku.

Krajský soud v rámci odvolacího řízení zjistil, že trestní stíhání obou obžalovaných je promlčeno podle § 67 odst. 1 písm. c) tr. zák. Trestná činnost byla podle napadeného rozsudku spáchána dne 17.12.1993 s tím, že páchání bylo ukončeno nejpozději v březnu 1995. Podle odůvodnění obžaloby tr

e

stná činnost pokračovala až do 15.4.1996 a způsobená škoda činila celkem 4.323.404,- Kč. Ke sdělení obvinění došlo dne 25.10.2001 a 17.11.2001.

Podle § 67 odst. 1 písm. c) tr.zák. trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta a méně než deset let. Tak tomu je i v případě trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., kde je stanovena trestní sazba od dvou do osmi let odnětí svobody.

Z uvedeného vyp

lývá, že od ukončení trestné činnosti do sdělení obvinění uplynula pětiletá promlčecí doba. Nebyly zjištěny ani skutečnosti odůvodňující stavení nebo přerušení promlčecí doby ve smyslu § 67 odst. 2,3 tr. zák., samozřejmě s výjimkou sdělení obvinění, k něm

u

ž však došlo až po uplynutí pětileté promlčecí doby, konkrétně u obžalovaného A. dne 17.11.2001 a u obžalovaného Ing. K. dne 25.10.2001.

Podle § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu nelze v trestním stíhání pokračovat a musí být zastaveno, je-li trestní stíhání promlčeno.

Otázka promlčení je jednou z otázek trestnosti, které se posuzují podle ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák., které stanoví, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, a podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. V daném případě je pro obžalované příznivější použití zákona (jímž se rozumí celý soubor trestněprávních norem v širším smyslu), účinného v době rozhodování soudu. Ačkoli tedy původně bylo sděleno obviněn

í

pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1,4 tr. zák., účinného do 31.12.2001, který by nebyl promlčen, je nutno otázku promlčení posuzovat podle pozdějšího zákona a vycházet z promlčecí doby, která je zákonem stanovena na trestný čin podle § 250 odst

.

1,3 písm. b) tr.zák. Podobně to platí i z hlediska skutečností, které by přerušovaly nebo stavěly promlčecí dobu, jako je spáchání stejně nebo přísněji trestného činu v promlčecí době. Jestliže tedy obžalovaný T.A. v promlčecí době spáchal trestný čin

r

onevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr.zák. a podvodu podle § 250 odst. 1,2 tr. zák., nemá to na běh promlčecí doby vliv.

Z těchto důvodů krajský soud zjistil, že již v době rozhodování soudu prvého stupně byly dány okolnosti, které působily nepřípustnost trestního stíhání a tedy odůvodňovaly zastavení trestního stíhání. Proto podle § 257 odst. 1 písm. c) tr.řádu napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a trestní stíhání obou obžalovaných z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr.řádu zastavil.

Zpracoval: JUDr. Josef M a z á k