Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
9D627E474ACED8A5C1257A920066CC84.html
HTML · 17.9 KB
No categories available
21Co 432/2003
Legal thesis
U s n e s e n í
Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Š. P. a soudců JUDr. J. P. a JUDr. M. K. ve věci žalobce
K.,
s.r.o.
se sídlem v P. 1, N. P. xx, zastoupeného Mgr. R. Š., advokátkou se sídlem v P. 1, H. xx, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce W. R., s.r.o. se sídlem v P. 1, V. nám. xx, zastoupeného JUDr. V. K., advokátem se sídlem v H. K., S. xx, proti žalovanému
P. P. CH. C., spol. s.r.o.,
se sídlem S. S., H. K., L. k. xx,
zastoupenému JUDr. P. M., advokátem se sídlem v H. K., S. xx, o zaplacení 118.233.448,29 Kč s příslušenstvím, k odvolání vedlejšího účastníka proti usnesení Okresního soudu v HK ze dne 22.7.2003, č.j. 11 C 92/2002-132
, t a k t o :
Usnesení okresního soudu se
p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud rozhodl, že vstup vedlejšího účastníka W. R., s.r.o. se sídlem v P. 1, V. nám.xx do řízení na straně žalobce, není přípustný. Věc posoudil podle § 93 odst. 1, 2 obč. soud. řádu, obsáhle se zabýval aplikací tohoto ustanovení na daný případ s přihlédnutím k tomu, zda má vedlejší účastník na výsledku řízení právní zájem. Dospěl k závěru, že z obsahu spisu a podání účastníků vyplý
v
á, že naopak by se vedlejší účastník dostal do rozporu se zájmy žalobce, sledoval by protichůdný zájem, než žalobce, kterého má v řízení podporovat, což je nepřípustné. Navíc žalobce s jeho vedlejším účastenstvím na své straně nesouhlasí.
Proti tomuto u
snesení podal vedlejší účastník včasné a řádné odvolání, ve kterém vyslovil nesouhlas se závěry okresního soudu a poukázal na ustanovení § 93 obč. soud. řádu, dle kterého vedlejší účastník může do řízení vstoupit i z vlastního podnětu a není tedy odkázán
n
a to, aby to byl některý z účastníků, který prostřednictvím soudu vyzve příslušnou osobu k tomu, aby vstoupila do řízení jako vedlejší účastník. Vedlejší účastník tak do řízení může vstoupit zcela nezávisle na vůli účastníka, kterého hodlá v řízení podpor
o
vat, respektive i proti jeho vůli. Zdůraznil, že tento závěr vyplývá pak i z § 93 odst. 2 věta druhá obč. soud. řádu, ze kterého nelze dovodit, že v případě nesouhlasu účastníka soud rozhodne o nepřipuštění vedlejšího účastenství. Namítal, že z § 93 odst.
1 obč. soud. řádu podmínka souhlasu účastníka s vedlejším účastenstvím na jeho straně nevyplývá a lze poukázat i na § 93 odst. 3 obč. soud. řádu. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení nebo aby
j
eho usnesení změnil tak, že vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobce se připouští.
Žalobce navrhl, aby odvolací soud usnesení okresního soudu potvrdil. Znovu vyslovil nesouhlas s tím, aby W. R., s.r.o. do řízení jako vedlejší účastník na jeho straně vstoupil a zdůraznil, že tato společnost nemá na výsledku řízení právní zájem, její zájmy jsou rozporné s jeho zájmy.
Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.
Odvolací soud dospěl po projednání věci k závěru, že odvolání není opodstatněné.
Okresní soud rozhodl k návrhu žalobce zcela správně o nepřípustnosti vedlejšího účastenství W. R., s.r.o. na straně žalobce podle § 93 odst. 2 věta druhá obč. soudního řádu. Usnesení dostatečně odůvodnil a odvolací soud proto na jeho dobré důvody zcela odkazuje a sdílí je. Nadbytečně se okresní soud zabýval existencí zájmu vedlejšího účastníka na výsledku řízení a rozporností jeho zájmů se zájmy žalobce, když žalobce zcela jednoznačně vyslovil nesouhlas s tím, aby se vedlejší účastník řízení na je
h
o straně účastnil. Již tato okolnost sama o osobě musí vést k negativnímu rozhodnutí soudu o přípustnosti vedlejšího účastenství podle § 93 odst. 2 věta druhá obč. soudního řádu. Odvolací soud proto již z tohoto důvodu zcela přechází odvolací námitky vedl
e
jšího účastníka, týkající se těchto závěrů okresního soudu, vyjádřených v odůvodnění napadeného usnesení, protože nejsou pro posouzení věci významné. K odvolací námitce, založené na právním názoru, že stanovisko účastníka, jež má být v řízení vstupujícím
v
edlejším účastníkem podporován, není rozhodující, uvádí odvolací soud následující. Tento právní názor odvolatele je v příkrém rozporu s účelem platné právní úpravy vedlejšího účastenství, obsažené v obč. soudním řádu a v odvolání jsou účelově směšovány p
r
ávní instituty a ustanovení, vedlejšího účastenství se týkající.
Smyslem vedlejšího účastenství je pomoc řádnému účastníkovi ve sporu, založená na zájmu vedlejšího účastníka na úspěchu účastníka, kterého v řízení podporuje. Účel tohoto právního institutu proto může být logicky naplněn jen tehdy, pokud účastník, na jehož straně hodlá jiný subjekt vystupovat v řízení jako vedlejší účastník, s vedlejším účastenstvím souhlasí. Svůj nesouhlas nemusí přitom odůvodňovat. Nelze si totiž logicky představit, aby b
y
l účastník podporován v řízení někým, jehož účast v řízení si tento účastník výslovně nepřeje.
Tento výklad vedlejšího účastenství není v rozporu s úpravou obsaženou v § 93 obč. soud. řádu, jak se snažil dovodit ve svém odvolání vedlejší účastník. Nutnost souhlasu účastníka s vedlejším účastenstvím na jeho straně vyplývá ze samotné povahy vedlejšího účastenství a nelze proto argumentovat tím, že výslovná úprava o tomto požadavku v § 93 obč. soud. řádu chybí. Podle § 93 odst. 2 obč. soud. řádu vedlejší
účastník vstoupí do řízení buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků, učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. Z této úpravy nelze žádným způsobem dovodit, že vedlejší účastník můž
e
v řízení vystupovat i přes nesouhlas účastníka, kterého má v řízení “podpořit”. Ust. § 93 odst. 2, věta prvá obč. soud. řádu upravuje pouze způsoby, jak vedlejší účastník do řízení vstupuje. Nevyplývá z něho dispoziční právo vedlejšího účastníka určit t
r
vale své vedlejší účastenství v řízení i proti vůli účastníka, na jehož straně vystupuje, a to již svým projevem, že do řízení vstupuje. V okamžiku, kdy tento jeho procesní úkon dojde soudu, se sice vedlejším účastníkem stává, ale účastník má právo podle
§
93 odst. 2 věta druhá obč. soud. řádu soudu navrhnout, aby o přípustnosti vedlejšího účastenství rozhodl. Je to procesní nástroj, kterým může účastník zabránit tomu, aby na jeho straně jako vedlejší účastník vystupoval někdo, komu nedůvěřuje nebo jehož z
á
jmy nejsou podle jeho názoru totožné se zájmy jeho, a proto by se v řízení spíše cítil vedlejším účastenstvím takového subjektu ohrožen. Už vůbec pak nelze právo vedlejšího účastníka v řízení vystupovat proti souhlasu účastníka podporovaného dovodit z obs
a
hu § 93 odst. 3 obč. soud. řádu. Naopak z toho, že soud je povinen posoudit po zvážení všech okolností ty úkony vedlejšího účastníka, které odporují úkonům účastníka podporovaného, plyne, že existence vzájemné podpory a souladu zájmů mezi těmito procesní
m
i subjekty je základní podmínkou samé existence vedlejšího účastenství. Ta chybí ovšem tam, kde účastník s vedlejším účastenstvím na své straně nesouhlasí. Konstrukce celého civilního procesu by byla narušena, pokud by v řízení měl existovat spor nejen me
z
i účastníky představujícími protistrany, ale i mezi účastníky a jejich vedlejšími účastníky navzájem. Takovým vedlejším účastenstvím “proti vůli podporovaného účastníka” by byla porušena i rovnost účastníků daná § 18 odst. 1 obč. soud. řádu. Dotčený účast
n
ík by se totiž musel v procesním slova smyslu bránit nejen protistraně, ale musel by v řízení vynakládat opatrnost i před vedlejším účastníkem, který ho má podporovat(na rozdíl od účastníka představujícího protistranu, který není vedlejším účastenstvím do
t
čen). Proto má účastník právo se vedlejšímu účastenství bránit svým nesouhlasem, který nemusí odůvodňovat a který proto soud ani nepřezkoumává.
Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle § 219 obč. soud. řádu.
P o u č e n í :
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Dovolání rovněž není přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu ČR se sídlem v Brně prostřednictvím Okresního soudu v HK, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
V HK dne 3. listopadu 2003
Předsedkyně senátu: