Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18Co 44/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-27

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě ve věci návrhu společnosti

E., s.r.o.,

se sídlem ve obci V., IČO xxxxxxxx, na umořeníy – prohlášení vkladatele obchodní společnosti s úředně ověřeným podpisem, sepsaného v roce 1994 A.N., za účasti

B. N.,

bytem v obci D.,

J. N.,

bytem v obci K. a

P. N.,

bytem v obci D., o odvolání navrhovatele zastoupeného JUDr. Ing. P. M., advokátem se sídlem v obci V., proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 17.1.2003, č.j. – 14,

t a k t o :

Usnesení soudu prvního stupně se

z r u š u j e

a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na umořeníy, označené navrhovatelem jako „Prohlášení vkladatele“, jehož obsahem bylo prohlášení A. N., že jako svůj vklad do základního jmění firmy E., s.r.o., vložil nemovitosti v k.ú. Vyškov, a to dům čp. xxx na pozemku p.č. xxx4 a pozemky p.č. xxx4 a xxx5/1. Soud prvního stupně vycházel ze závěru, že uvedené prohlášení vkladatele obchodní společnosti je svou povahouu dispozitivní a navrhovatel má možnost jinými důkazními prostředky dokázat, že písemná forma úkonu byla dodržena (a to např. nalezením instituce, u níž byl úředně ověřen podpis vkladatele), není však hmotněprávní podmínkou pro převod a zánik práva, což znamená, že nemůže být předmětem umoření.

Navrhovatel podal proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na umořeníy odvolání, které odůvodnil tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (svědecká a účastnická prohlášení), a pokud navržené důkazy provedl, pak na jejich základě dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Poukázal na to, že při odůvodňování svého rozhodnutí soud prvního stupně zcela evidentně vycházel z právního názoru obsaženého v komentáři k – edice C. H. Beck, aniž však blíže zkoumal okolnosti konkrétního případu. S názorem, že je-li umořovaná tzv.u dispozitivní (podle autorů komentáře smlouva o převodu nemovitostí nebo závěť), která není hmotněprávní podmínkou pro převod a zánik práva, tak ten, jemuž se tato ztratila má jiné procesní prostředky, jak dokázat, že předepsaná písemná forma úkonu byla zachována a ztracená tedy není způsobilá k umoření, je třeba souhlasit jen v určitých specifických případech, mezi něž však nepatří, ohledně níž se vede toto řízení. Uvedený názor totiž opomíjí skutečnost, že nemovitosti je třeba členit na nemovitosti zapisované do katastru nemovitostí, k nimž se vlastnické právo nabývá teprve vkladem do katastru, a nemovitosti nezapisované do katastru nemovitostí, k nimž se vlastnické právo nabývá okamžikem účinnosti smlouvy. Při tomto rozlišování nemovitostí by výše uvedený právní názor měl spíše znít tak, že k umoření nejsou způsobilé dispozitivníy, tedyy, které mají konstitutivní funkci pro vznik právního poměru, nejsou však hmotněprávní podmínkou pro převod a zánik práva (tj. listin, u nichž je nutné dodržet písemnou formu, např. smlouva o převodu nemovitosti nezapisované do katastru nemovitostí nebo závěť). Podle odvolatele je třeba zdůraznit, že u nemovitostí nezapisovaných do katastru nemovitostí dojde k převodu vlastnického práva již okamžikem účinnosti smlouvy, která musí být písemná. Se samotnouu se již pak vlastnické právo nepojí, neboť se její účinností vyčerpalo, a případná její ztráta nemůže na vlastnickém právu nabyvatele ničeho změnit; nejde tedy ou, kterou je třeba předložit k uplatnění práva podle U nemovitostí zapisovaných do katastru nemovitostí však k převodu vlastnického práva dojde teprve jeho vkladem do katastru nemovitostí a pro řízení o vkladu je nutná (smlouva, prohlášení vkladatele, atd.), jíž se vlastnické právo převádí. Vlastnické právo obsažené vě se tedy vyčerpá teprve vkladem práva do katastru nemovitostí, a dříve než k tomu dojde, je nutno tutou považovat zau, kterou je třeba předložit k uplatnění práva, a tedy způsobilou k umoření podle Případná ztráta takovéy, existuje-li jen v jednom vyhotovení, což je případ tohoto řízení, je fatální a bez možnosti jejího umoření by vlastnické právo v ní obsažené nemohlo na nabyvatele nikdy přejít, bylo by navždy ztraceno. Vzhledem k tomu, že katastrální úřad v řízení o vkladu práv do katastru nemovitostí vyžaduje a zkoumá pouzey, nelze si představit, jakými jinými procesními prostředky by bylo možné dosáhnout toho, aby byl vklad práva bez příslušnéy povolen. Podle vyhl. č. , kterou se provádí o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění, je k nabytí vlastnického práva k nemovitostem vkládaným do základního kapitálu společnosti nutné katastrálnímu úřadu mimo jiné doložit prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti. Z toho pak podle odvolatele vyplývá, že prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem je hmotněprávní podmínkou k nabytí vlastnického práva obchodní společnosti k nemovitostem, plnící uhrazovací funkci vkladu společníka do jejího základního kapitálu, a je způsobilé k umoření. V řízení o umoření podle jde o plnohodnotné nahrazení ztracené či zničenéy, a to usnesením o jejím umoření, protože jen tak lzeu předložit k uplatnění práva. Poukázal dále na to, že k prokázání toho, že předmětná, jejíhož umoření se domáhá, existovala, navrhoval svědecké a účastnické prohlášení osob, mezi nimiž jsou i všichni dědicové po A. N., který dne 2.4.1996 zemřel, tj. osoby, které by měly prospěch z toho, kdyby umořovaná neexistovala a muselo by dojít k novému projednání dědictví. Uvedl také, že ještě před podáním návrhu na umoření předmětnéy učinil několik pokusů k nalezení instituce, která ověřovala vkladatelův podpis na umořovanéě, tato snaha však byla neúspěšná. Důležité však podle jeho názoru je to, že by se jednalo jen o další důkaz potvrzující existenci umořovanéy s ověřeným podpisem, nešlo by však o samotnouu jako nositele práva pro účely řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Závěrem svého odvolání odvolatel navrhl, aby Krajský soud v Brně usnesení Okresního soudu ve Vyškově č.j. – 14 ze dne 17.1.2003 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné odvolací lhůtě, a že směřuje proti usnesení, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky ani pro jeho potvrzení, ani pro změnu. O odvolání rozhodoval bez nařízení jednání, když odvoláním napadené usnesení bylo v souladu s ust. vydáno bez nařízení jednání ( ), a za účastníky řízení považoval podle jednak navrhovatele, a dále dědice zemřelého A. N., který by měl podle k umoření navrhovanéy plnit.

Umořeníy je její nahrazení, byla-li ztracena nebo zničena. Účelem řízení o umořeníy soudem je poskytnutí ochrany tomu, kdo by mohl být ztrátou nebo zničenímy poškozen, jedná-li se ou, kterou je třeba předložit k uplatnění práva a nemůže být nahrazena jinak. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), který ve zvláštní části řízení o umoření listin upravuje, neobsahuje pozitivní výčet listin, které u soudu umořit lze, naopak, v a 3 stanoví, kteréy v řízení před soudem umořit nelze. Podle nelze v řízení před soudem umořit takovéy, které je podle zákona oprávněna umořit právnická osoba, jež je vystavila; takovými listinami jsou např. vkladní knížky, k jejichž umoření jsou oprávněny banky. Podle umoření nepodléhají peníze, loterní losy, sázenky, lístky a známky denního oběhu (vstupenky, jízdenky apod.), kupóny a talóny cenných papírů,y, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož iy, na jejichž základě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění.

V dané věci se navrhovatel návrhem ze dne 2.10.2001 domáhá umořeníy, jejímž obsahem je prohlášení vkladatele A. N., že jako vklad do základního jmění firmy E., s.r.o., (tj. navrhovatele) vložil část svého podniku, mimo jiné i nemovitosti v k.ú. Vyškov, a to dům čp. xxx a pozemky p.č. xxx4 a xxx5/1, s tím, že tato pořízená v roce 1994, obsahující úředně ověřený podpis vkladatele, dosud nebyla předložena katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva, a nelze ji nalézt ani v archivu navrhovatele, ani mezi osobními věcmi vkladatele, který již zemřel. Z návrhu je zřejmé, že k umoření navrhovaná je prohlášením společníka obchodní společnosti o vložení nepeněžitého vkladu do základního kapitálu společnosti ve smyslu ust. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, před vznikem společnosti, tj. před jejím zapsáním do obchodního rejstříku. Tutou, obsahující i ověřený podpis vkladatele, potřebuje navrhovatel, podle svého tvrzení, k tomu, aby mohl u příslušného katastrálního úřadu uplatnit vlastnické právo k nemovitostem uvedeným v prohlášení vkladatele.

Protože ztracená s prohlášením vkladatele obchodní společnosti neníu ve smyslu ust. , aniu vyjmenovanou v , v zásadě platí, že ji umořit lze. Zbývá jen posoudit, zda je splněna zákonná podmínka pro umoření, že bez umoření tétoy nemá navrhovatel možnost uplatnit vlastnické právo k nemovitostem, o nichž vkladatel učinil ztracenouu prohlášení, že je vkládá do základního kapitálu společnosti.

Vycházeje z ust. a , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, podle nichž vlastnické právo k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí vzniká vkladem do katastru nemovitostí, a z ust. téhož zákona, který vyžaduje, aby s návrhem na vklad byla předložena, na základě které má být právo do katastru nemovitostí zapsáno, je zřejmé, že bezy obsahující prohlášení vkladatele o vložení svých nemovitostí, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, do základního kapitálu obchodní společnosti se tato společnost vlastnického práva k nemovitostem nedomůže. Jde nepochybně ou, která je hmotněprávní podmínkou vzniku vlastnického práva, když vlastnické právo obchodní společnosti k předmětným nemovitostem může vzniknout teprve vkladem do katastru nemovitostí na základě tétoy. Po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí by již nebyl dán zákonný předpoklad pro umoření předmětnéy, neboť zachování písemné formy nabývacího titulu by v katastru nemovitostí zapsaný vlastník mohl prokázat i jinak, než ztracenouu. To ostatně správně uvedl soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí, tento svůj závěr však nesprávně aplikoval i na situaci odlišnou, a to na vznik vlastnického práva pro nabyvatele nemovitosti (v dané věci navrhovatele).

Skutečnost, že se v praxi v řízení před soudem dosud umořují vpodstatě jen cenné papíry, popř. pojistky podle z.č. o mezinárodním právu soukromém a procesním, neznamená, že by nebylo jiných listin způsobilých k umoření. Zejména když umořenímy soud nerozhoduje o uspokojení práva navrhovatele, ale pouze mu umožňuje, aby se uspokojení svého práva umořenouu domáhal, (aniž může předjímat výsledek uplatnění práva podle umořenéy), je dán právní zájem navrhovatele na umořeníy, kterou potřebuje k uplatnění vlastnického práva k nemovitostem.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud dospěl k závěru, že předmětná neníu, u níž by bylo umoření soudním rozhodnutím vyloučeno, usnesení soudu prvního stupně, kterým byl návrh na její umoření zamítnut, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [, ].

V dalším řízení, v němž je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu ( ), pokud nebude zjištěno, že předmětné prohlášení vkladatele nebylo vystaveno nebo že není ztraceno nebo zničeno (což předpokládá např. provedení šetření prostřednictvím příslušného rejstříkového soudu, u něhož je vedena i sbírka listin týkající se navrhovatele, popř. vkladatele), bude třeba vydat výzvu, aby ten, kdou má, se přihlásil a ji předložil, nebo podal námitky, a provádět další procesní úkony podle a násl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

n e n í

přípustné dovolání.

V Brně dne 5. září 2003

předsedkyně senátu