Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57Co 225/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-49

U s n e s e n í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. M.K. a soudkyň JUDr. S. O. a Mgr. I.P. v právní věci žalobců: a) J.P. , narozeného x, bytem V. a b) Š.P. , narozené x, bytem V., zastoupených JUDr. Z.M., advokátem se sídlem v N.J., proti žalovanému Ing. R. Š., narozenému x, bytem V., zastoupenému JUDr. R.N., advokátem se sídlem v O., o náhradu škody, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18.3.2003 č.j. -39 ,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se m ě n í takto:

Návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením okresní soud rozhodl, že žalovanému se nepromíjí zmeškání lhůty k podání písemného vyjádření ve věci samé na základě usnesení téhož okresního soudu ze dne 9.12.2002 č.j. -22. Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že okresní soud rozhodoval o návrhu žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání vyjádření ve věci samé podle ustanovení a po provedení konkrétních zjištění v odůvodnění usnesení uvedených dospěl k závěru, že na straně žalovaného, resp. jeho právního zástupce nebyl dán omluvitelný důvod zmeškání lhůty k vyjádření ve věci, sám žalovaný byl přes svůj zdravotní stav schopen soudu aspoň sdělit, že mu jeho nemoc brání v uvedené lhůtě se vyjádřit a kromě toho nebyla splněna ani podmínka spojení zmeškaného úkonu s návrhem na prominutí zmeškání lhůty. Proti uvedenému usnesení podal včas odvolání žalovaný, který navrhl změnu tohoto usnesení tak, aby mu zmeškání lhůty k podání vyjádření ve věci bylo prominuto. Okresnímu soudu žalovaný odvoláním vytkl, že jeho názor je dán bez hlubších znalostí jeho zdravotního stavu v inkriminované době v lednu 2003, který mu neumožňoval žádnou činnost, v nemocnici nebyl, protože se nechtěl ještě více stresovat, zůstal doma na lůžku a podrobil se intenzivní medikaci. Teprve po odeznění nemoci kontaktoval svého zástupce a poté bylo vyjádření k věci spolu se žádostí o prominutí zmeškání lhůty zasláno soudu.

Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal krajský soud napadené usnesení v celém rozsahu ( věta prvá ), včetně řízení tomuto předcházejícího, postupoval i podle a 5 a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V projednávané věci okresní soud usnesením ze dne 9.12.2002 č.j. -22 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení vyjádřil k věci samé a poučil ho o důsledcích podle , žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, okresní soud dne 29.1.2003 rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, po jeho doručení podal žalovaný jednak odvolání proti tomuto rozsudku, jednak tímtéž podáním požádal o prominutí zmeškání lhůty k vyjádření ve věci samé, a to s odůvodněním, že se v důsledku nemoci nebyl schopen ve stanovené lhůtě vyjádřit a k žádosti připojil lékařské potvrzení. Okresní soud o žádosti žalovaného na prominutí zmeškání lhůty při aplikaci ustanovení rozhodl způsobem uvedeným v napadeném usnesení.

Krajský soud se v tomto případě s postupem soudu a právním hodnocením návrhu žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k vyjádření ve věci samé neztotožnil.

Podle platí, že soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelných důvodů, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon. V souvislosti s tímto citovaným ustanovením však je třeba uvést, že prominutí zmeškání lhůty je možné jen u zákonných procesních lhůt, pokud to zákon nevylučuje. V ustanovení , na základě kterého soud vyzval žalovaného k vyjádření ve věci, se výslovně uvádí, že k podání vyjádření předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Lhůtu k vyjádření tedy určuje předseda senátu a ve stanovení délky této lhůty je omezen pouze stanovenou nejkratší možnou dobou. tj., že nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Brání-li žalovanému vážný důvod splnit uloženou povinnost ve lhůtě určené soudem, odvrátí účinky zákonné fikce tím, že v této lhůtě soudu sdělí, z jakého důvodu nemůže své povinnosti dostát a kdy tak učiní. V závislosti na konkrétních okolnostech případu soud může žalovanému stanovit jinou lhůtu k vyjádření nebo zvolí k přípravě jednání jiný postup (což je u zákonných lhůt samozřejmě vyloučeno). Z uvedeného vyplývá, že lhůta, kterou soud podle stanoví žalovanému k vyjádření, je procesní soudcovskou lhůtou ( ). Jestliže prominutí zmeškání lhůty je možné jen u zákonných procesních lhůt, nutno učinit závěr, že zmeškání soudcovské procesní lhůty (o které bylo v tomto případě rozhodováno) nelze postupem podle prominout. Možnost rozhodovat o prominutí zmeškání lhůty stanovené postupem soudu podle je vyloučena i samotnými důsledky absence vyjádření ve stanovené lhůtě a speciální úpravou odvolání proti rozsudku pro uznání.

S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené usnesení okresního soudu podle změnil a rozhodl tak, že se návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k vyjádření ve věci samé zamítá.

V souladu s ustanovením rozhodl krajský soud bez nařízení jednání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Krajský soud v Ostravě

dne 13.6.2003

JUDr. M.K. J

předsedkyně senátu 57Co 225/2003-49

U s n e s e n í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Mileny Kohoutkové a soudkyň JUDr. Sylvie Ostřížkové a Mgr. Ivany Pavlíčkové v právní věci žalobců: a) Jaroslava Plecáka , narozeného 18.6.1970, bytem Vřesina, Selská 743 a b) Šárky Plecákové , narozené 20.12.1969, bytem Vřesina, Selská 743, zastoupených JUDr. Zdeňkem Mičanem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 50, proti žalovanému Ing. Radovanu Šellongovi, narozenému 29.9.1963, bytem Vřesina, Lomená 231, zastoupenému JUDr. Rostislavem Neuvirtem, advokátem se sídlem v Ostravě, tř. 28. října 108, o náhradu škody, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18.3.2003 č.j. -39 ,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se m ě n í takto:

Návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením okresní soud rozhodl, že žalovanému se nepromíjí zmeškání lhůty k podání písemného vyjádření ve věci samé na základě usnesení téhož okresního soudu ze dne 9.12.2002 č.j. -22. Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že okresní soud rozhodoval o návrhu žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání vyjádření ve věci samé podle ustanovení a po provedení konkrétních zjištění v odůvodnění usnesení uvedených dospěl k závěru, že na straně žalovaného, resp. jeho právního zástupce nebyl dán omluvitelný důvod zmeškání lhůty k vyjádření ve věci, sám žalovaný byl přes svůj zdravotní stav schopen soudu aspoň sdělit, že mu jeho nemoc brání v uvedené lhůtě se vyjádřit a kromě toho nebyla splněna ani podmínka spojení zmeškaného úkonu s návrhem na prominutí zmeškání lhůty. Proti uvedenému usnesení podal včas odvolání žalovaný, který navrhl změnu tohoto usnesení tak, aby mu zmeškání lhůty k podání vyjádření ve věci bylo prominuto. Okresnímu soudu žalovaný odvoláním vytkl, že jeho názor je dán bez hlubších znalostí jeho zdravotního stavu v inkriminované době v lednu 2003, který mu neumožňoval žádnou činnost, v nemocnici nebyl, protože se nechtěl ještě více stresovat, zůstal doma na lůžku a podrobil se intenzivní medikaci. Teprve po odeznění nemoci kontaktoval svého zástupce a poté bylo vyjádření k věci spolu se žádostí o prominutí zmeškání lhůty zasláno soudu.

Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal krajský soud napadené usnesení v celém rozsahu ( věta prvá ), včetně řízení tomuto předcházejícího, postupoval i podle a 5 a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V projednávané věci okresní soud usnesením ze dne 9.12.2002 č.j. -22 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení vyjádřil k věci samé a poučil ho o důsledcích podle , žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, okresní soud dne 29.1.2003 rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, po jeho doručení podal žalovaný jednak odvolání proti tomuto rozsudku, jednak tímtéž podáním požádal o prominutí zmeškání lhůty k vyjádření ve věci samé, a to s odůvodněním, že se v důsledku nemoci nebyl schopen ve stanovené lhůtě vyjádřit a k žádosti připojil lékařské potvrzení. Okresní soud o žádosti žalovaného na prominutí zmeškání lhůty při aplikaci ustanovení rozhodl způsobem uvedeným v napadeném usnesení.

Krajský soud se v tomto případě s postupem soudu a právním hodnocením návrhu žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k vyjádření ve věci samé neztotožnil.

Podle platí, že soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelných důvodů, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon. V souvislosti s tímto citovaným ustanovením však je třeba uvést, že prominutí zmeškání lhůty je možné jen u zákonných procesních lhůt, pokud to zákon nevylučuje. V ustanovení , na základě kterého soud vyzval žalovaného k vyjádření ve věci, se výslovně uvádí, že k podání vyjádření předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Lhůtu k vyjádření tedy určuje předseda senátu a ve stanovení délky této lhůty je omezen pouze stanovenou nejkratší možnou dobou. tj., že nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Brání-li žalovanému vážný důvod splnit uloženou povinnost ve lhůtě určené soudem, odvrátí účinky zákonné fikce tím, že v této lhůtě soudu sdělí, z jakého důvodu nemůže své povinnosti dostát a kdy tak učiní. V závislosti na konkrétních okolnostech případu soud může žalovanému stanovit jinou lhůtu k vyjádření nebo zvolí k přípravě jednání jiný postup (což je u zákonných lhůt samozřejmě vyloučeno). Z uvedeného vyplývá, že lhůta, kterou soud podle stanoví žalovanému k vyjádření, je procesní soudcovskou lhůtou ( ). Jestliže prominutí zmeškání lhůty je možné jen u zákonných procesních lhůt, nutno učinit závěr, že zmeškání soudcovské procesní lhůty (o které bylo v tomto případě rozhodováno) nelze postupem podle prominout. Možnost rozhodovat o prominutí zmeškání lhůty stanovené postupem soudu podle je vyloučena i samotnými důsledky absence vyjádření ve stanovené lhůtě a speciální úpravou odvolání proti rozsudku pro uznání.

S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené usnesení okresního soudu podle změnil a rozhodl tak, že se návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k vyjádření ve věci samé zamítá.

V souladu s ustanovením rozhodl krajský soud bez nařízení jednání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Krajský soud v Ostravě

dne 13.6.2003

JUDr. Milena Kohoutková J

předsedkyně senátu