Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25Co 425/2002

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx ve věci žalobců

a) D.S. a b)

M.S., oběma bytem xxx, proti žalovanému

xxx v. o. s.

se sídlem ve xxx, o zaplacení 160.000,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 9. 2002, č. j.7C 87/2002-51

, t a k t o :

Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se mu v r a c í k dalšímu řízení

.

O d ů v o d n ě n í

Žalobci se v řízení domáhali na žalovaném zaplacení smluvní pouty v částce 160.000,- Kč včetně úroků z prodlení 15 % ročně od 11. 1. 1999. Tvrdili, že se žalovaným uzavřeli dne 9. 4. 1998 smlouvu o budoucí kupní smlouvě, v níž se žalovaný jako budoucí kupující zavázal s nimi jako budoucími prodávajícími uzavřít nejpozději do 31. 12. 1999 kupní smlouvu. Předmětem převodu se měly stát pozemky parc. č. 302/65, 302/66 a východní díl pozemku parc. č. 302/69, vše v katastrálním územ

í

xxx, za cenu 1,335.400,- Kč. Dne 10. 6. 1998 pak účastníci uzavřeli další smlouvu o budoucí kupní smlouvě, jejímž předmětem se staly pozemky parc. č. 302/5 a západní díl pozemku parc. č. 302/69 v témže katastrálním území za cenu 600.000,- Kč; žalovaný

v

pozici budoucího kupujícího se zavázal, že kupní smlouvu uzavře nejdéle do 31. 10. 1998, resp. 30. 11. 1998. Pro případ, že by žalovaný nedostál svému závazku včas uzavřít kupní smlouvy, vznikla mu povinnost zaplatit žalobcům smluvní pokutu, jejíž výše

činila v prvém případě 100.000,- Kč a ve druhém případě 60.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek nesplnil, stíhá ho povinnost vyplatit žalobcům smluvní pokutu.

Okresní soud výše citovaným rozsudkem žalobu zamítl. Dovodil, že obě smlouvy o budoucích kupních smlouvách jsou absolutně neplatné pro neurčitost v otázce předmětu převodu (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Předmětem platného převodu mohou být pouze jednoznačně a určitě vymezené pozemky ve formě parcel, protože jen k takto označeným pozemkům

lze nabýt vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí ( a násl. obč. zák., a násl. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších novel). Za nezaměnitelně určený pozemek lze považovat jen t

e

n, který je jednoznačně určen geometricky a polohově ( a e/ , o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších novel). Oddělení části dosavadní parcely pak musí být provedeno geometrickým plánem (,

9

posléze citovaného zákona). Jestliže účastníci ve smlouvách o budoucích kupních smlouvách učinili předmětem převodu dvě části (západní a východní díl) do té doby celistvého pozemku parc. č. 302/69 bez toho, že by nechali vypracovat oddělovací geometrick

ý

plán, zatížili obě smlouvy neurčitostí, pro kterou jsou smlouvy jako celek absolutně neplatné (§ 37 odst. 1, § 41 obč. zák.).

Proti rozsudku se odvolali žalobci. Okresnímu soudu vytýkali, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přednesli, že obě smluvní strany naprosto přesně věděly, jaké věci (nemovitosti) se stanou předmětem převodu vlastnického práva, za jakou cenu a do kdy je třeba uzavřít kupní smlou

v

y. Seznaly to z textu smluv o budoucích kupních smlouvách a ohledně pozemku parc. č. 302/69, rozdělené na dvě části navíc ze snímku katastrální mapy, který tvořil nedílnou součást smluv a ve kterém byl oddělený díl pozemku pokaždé graficky vyznačen; obě s

m

luvní strany na znamení úplné srozumitelnosti a určitosti připojily své podpisy pod snímky katastrální mapy. Účastníci se pak přímo ve smlouvách o budoucích kupních smlouvách dohodli, že oddělení dvou částí pozemku parc. č. 302/69 bude provedeno geometri

c

kým plánem. Nově tvrdili, že již v době uzavření obou smluv o budoucích kupních smlouvách byl geometrický plán vypracován. Šlo o geometrický plán č. 348-3/98, který vyhotovil dne 25. 3. 1998 ing. J.H., ověřil dne 25. 3. 1998 ing. Z.N. a p

o

tvrdil dne 30. 3. 1998 pod č. 505/98 Katastrální úřad v xxx. Navíc zaujali stanovisko, že platnost smlouvy o budoucí kupní smlouvě není podmíněna existencí předmětu převodu v právním smyslu v okamžiku, kdy byla uzavřena. Žádali, aby napadený ro

z

sudek byl zrušen a aby věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání podala oprávněná osoba, včas a že odvolání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti (, , a contrario, , a 2 ), přezkoumal napadený rozsudek v mezích odvolání, mimo ústní jednání ( věta první, ), a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

Odv

olacímu soud je známo, že judikatura obecných soudů se v zájmu právní jistoty a ochrany práv třetích osob ubírá směrem k požadavku, aby u právních úkonů, pro které je pod sankcí neplatnosti předepsána písemná forma, byla určitost projevu vůle dána obsahem

, na níž je zaznamenán. Nestačí, že účastníku (účastníkům) právního úkonu je jasné, co je předmětem smlouvy, není-li to poznatelné z jejího textu. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl důvodně vzbuzov

a

t pochybnost o jeho obsahu a předmětu ani u osob, které nejsou účastníky daného smluvního vztahu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 12. 2000 sp. zn. ). Požadavku určitosti smlouvy, smlouvu o budoucí smlouvě nevyjímaje, v

y

hovuje identifikace předmětu plnění uvedením parcelních čísel a katastrálního území, v němž se parcely nacházejí. I smlouva o budoucí smlouvě musí obsahovat všechny podstatné náležitosti, které bude obsahovat budoucí smlouva. Soud nemůže na obsahu smlouvy

,

resp. na jejích podstatných náležitostech nic měnit, doplňovat, upřesňovat předmět smlouvy apod. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 2000 sp. zn. ).

V daném případě je však třeba zdůraznit toliko obligační, a nikoli věcněprávní důsledky sporných smluv o budoucích kupních smlouvách. Sporné smlouvy daly vzniknout závazku uzavřít do stanovené doby kupní smlouvy mezi konkrétními účastníky, ohledně individualizovaných nemovitostí a za sjednanou cenu, ale samy o sobě, bez

následných kupních smluv, nemohly přivodit změnu vlastnictví. Právními úkony, způsobilými k převodu vlastnického práva z žalobců na žalovaného, by byly až vlastní kupní smlouvy (§ 132 odst. 1 obč. zák.).

Právě se zřetelem na absenci věcněprávní povahy sporných smluv o budoucích kupních smlouvách není namístě lpět na požadavku, aby již v době jejich uzavření byl jakožto od nich odlišný technický podklad vypracován oddělovací geometrický plán pozemku parc. č. 302/69. Posledně uvedený pozemek byl v obou sml

o

uvách o budoucích kupních smlouvách individualizován parcelním číslem i katastrálním územím. Požadavku přesné identifikace dotčeného pozemku prospělo i grafické vyznačení obou částí ve snímku katastrální mapy, který tvořil nedílnou součást smluv o budoucí

c

h kupních smlouvách. Konečně pak nelze přehlédnout krátký časový odstup mezi smlouvami o budoucích kupních smlouvách, kdy po uzavření v pořadí druhé smlouvy se již stal předmětem budoucího převodu vlastnictví celý pozemek parc. č. 302/69.

Z odůvodnění napadeného rozsudku pak nelze vyčíst důvody, na jejichž základě okresní soud dovodil neplatnost i těch částí smluv o budoucích kupních smlouvách, které bezezbytku vyhovovaly zákonnému požadavku určitosti právního úkonu (§ 37 odst. 1 obč. zák.); v tomto rozs

a

hu je rozsudek nepřezkoumatelný ( ).

Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení ( a odst. 2 písm. a/ ).

Sluší se dodat, že odvolací soud nemohl přihlédnout ke skutečnosti uplatněné až v odvolání, a to k tvrzení žalobců, že oddělovací geometrický plán byl vypracován již před uzavřením smluv o budoucích kupních smlouvách. Okresní soud totiž před vyhlášením rozsudku splnil svoji

poučovací povinnost podle o zákazu skutkových a důkazních novot v odvolacím řízení, tj. o systému neúplné apelace. Uvedenou skutečnost by bylo lze zohlednit jen za podmínek předjímaných v ustanovení ; žádná

z

těchto podmínek však nebyla naplněna.

Okresní soud v novém rozhodnutí o věci samé rozhodne i o náhradě nákladů odvolacího řízení ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání.

V Hradci Králové dne

30. května 2003