Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28Co 202/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. V. V. a soudců JUDr. Z. K. a JUDr. E.K. v právní věci žalobce

P. H.,

proti žalovaným

l) Z. Ř., 2) Ing. L. Č., 3) P. Č.

,

o určení vlastnictví a vydání předběžného opatření,

o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu K ze dne 21. 3. 2003, čj. – 17,

t a k t o :

Usnesení soudu I. stupně se v napadeném zamítavém výroku

potvrzuje.

Z o d ů v o d n ě n í :

Okresní soud K usnesením ze dne 21. 3. 2003, čj. – 17 zamítl návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalovanému zakázáno nakládat s nemovitostmi - pozemky parc.č. 20, 22, 26. 1973, evidovanými ve zjednodušené evidenci PK, domem čp. 59 s parcelou č. st. 48/1 a pozemkem č. parc. 33/1, 25/2 o výměře 215 m2, ostatní plocha, to vše v k.ú. Ž., zapsaných na listu vlastnictví č. 216 pro obec Ž., k..ú. Ž, u Katastrálního úřadu v K.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce. Poukázal na to, že první žalovaná sice s nemovitostmi disponovat nemůže, avšak druhá žalovaná a třetí žalovaný jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci a mohou tedy s nemovitostmi bez jakéhokoliv omezení nakládat. Pokud by tito žalovaní nemovitost převedli na někoho jiného, bude obnovení zápisu na základě určovacího rozsudku proti někomu, kdo nebude účastníkem tohoto řízení, nemožné. Je tu tedy dána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků a žalobce proto navrhuje, aby usnesení soudu I. stupně bylo změněno a jeho návrhu na vydání předběžného opatření vyhověno.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, podle ustanovení a (dále jen ) a neshledal odvolání žalobce důvodným.

Soud I. stupně zamítl návrh na nařízení předběžného opatření jednak proto, že v daném případě nemůže být ohrožen výkon rozhodnutí, neboť rozsudek na určení vlastnictví neukládá žádnou povinnost a tudíž ho nelze vykonat a ve vztahu k první žalované pak i proto, že ta není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastnice a tudíž nemůže už z toho důvodu s nemovitostmi nakládat.

Odvolací soud se plně ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že první žalovaná, která není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastnice nemovitostí, nemůže s nimi proto nakládat a není již z tohoto jediného důvodu dána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Ve vztahu mezi žalobcem, druhou žalovanou a třetím žalovaným v návrhu na vydání předběžného opatření je tvrzena možnost ohrožení výkonu rozhodnutí, neboť tito žalovaní by mohli ve spolupráci s první žalovanou pokračovat v obcházení nároků žalobce z titulu majetkového vypořádání a účelově převést nemovitosti na další třetí osoby. Nařízení předběžného opatření pro obavu, že by byl ohrožen výkon rozhodnutí, které dosud nebylo vydáno, vyžaduje prokázání skutečností, které odůvodňují obavu, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen. Ohledně druhé žalované a třetího žalovaného v návrhu na vydání předběžného opatření žádné takové skutečnosti tvrzeny a prokazovány žalobcem nejsou. Kromě toho lze soudu I. stupně přisvědčit v tom, že exekučními tituly obecně nejsou rozhodnutí určující povahy. To ovšem neznamená, že obsah rozhodnutí určující povahy se nikdy neuskutečňuje nuceným způsobem. Např. výrok o určení vlastnictví se nuceně realizuje jeho právní mocí. Právní mocí takového rozhodnutí se nabývá vlastnictví (viz. ustanovení § 132 odst. 2 občanského zákona). Rozsudek na určení vlastnictví totiž závazně pro účastníky řízení a pro jejich nástupce určuje, co platí mezi nimi jako právo. Lze tedy i u těchto rozhodnutí ohrozit jejich výkon, i když nejsou vykonávány způsoby uvedenými v části šesté a není proto třeba pro výkon rozhodnutí vést další řízení. Skutečností však je, že nelze ohrozit výkon rozhodnutí tak, jak je upraven v části šesté a že ustanovení a mají na mysli ohrožení jen tohoto výkonu rozhodnutí dle části šesté

Odvolateli lze přisvědčit v tom, že v takovém případě je třeba zkoumat naléhavost zatímní potřeby úpravy poměrů účastníků a přihlížet ke stejným skutečnostem, které jinak u rozsudků na plnění mají význam pro posouzení toho, zda výkon rozhodnutí by mohl být ohrožen.

Z obsahu spisu však nelze dovodit ani zatímní potřebu úpravy poměrů účastníků, neboť ta musí být vždy naléhavá a v tomto případě může prakticky spočívat jen v prokázaném jednání žalovaných, směřujícím k nakládání netvrdí a ani neprokazuje. K námitce, že převod nemovitosti žalovanými by zmařil výsledek řízení, lze poukázat na ustanovení , které v případě singulární sukcese umožňuje žalobci navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka.

Ze všech těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu I. stupně potvrdil jako věcně správné podle ustanovení

V Praze dne 27. května 2003

Předsedkyně senátu

JUDr. V. V.