Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2To 60/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Pokud probíhá v případě S.K. současně i řízení o udělení azylu, nebrání samotné zahájení tohoto řízení příslušnému soudu, aby rozhodoval o přípustnosti vydání. Je plně v kompetenci soudu, aby v rámci extradičního řízení posoudil, zda neexistují právní překážky bránící vydání osoby, která se ve správním řízení domáhá právního postavení azylanta. V takovéto situaci musí soud posuzovat splnění právních podmínek pro rozhodnutí o přípustnosti vydání také z hlediska dodržení mezinárodněprávních závazků České republiky. V tomto směru bude třeba uvážit závazky plynoucí pro Českou republiku z Úmluvy o právním postavení uprchlíků (uveřejněná pod č. 208/1993 Sb.) a z Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (uveřejněná pod č. 143/1988 Sb.). Jestliže soud činí rozhodnutí o přípustnosti vydání, pak je současně jeho povinností, aby v tomto řízení zcela samostatně posoudil existenci případných výše uvedených překážek, které brání vydání osoby cizímu státu z důvodů respektování mezinárodněprávních závazků České republiky. Při tomto nemusí soud vyčkávat pravomocného ukončení řízení o udělení azylu. Na druhé straně si však soud musí opatřit náležité podklady (zprávy nevládních institucí, zastupitelského úřadu, popřípadě spis o azylovém řízení) k posouzení splnění právních podmínek přípustnosti vydání i ze shora naznačených hledisek (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. ).

V daném případě sama S.K. poukazuje na to, že v případě vydání jí hrozí mučení nebo nelidské zacházení a nemá zajištěn spravedlivý proces.

V rámci zkoumání existence případných překážek bránících vydání osoby cizímu státu je nutné, aby se soud prvního stupně zabýval vedle závazků plynoucích z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i závazky plynoucími z Úmluvy proti mučení a jinému krutému nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání. Její čl. 3 odst. 1 stanoví, že žádný smluvní stát nevypoví, nevrátí či nevydá osobu jinému státu, jsou-li vážné důvody se domnívat, že by jí v něm hrozilo nebezpečí mučení. Pro účely stanovení toho, zda takovéto důvody existují, je třeba brát v úvahu veškeré související okolnosti, a to v odůvodněných případech včetně existence trvalého, hrubého, zřejmého nebo masového porušování lidských práv v daném státě. Zákaz mučení je rovněž zakotven v d i Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Respekt a ochrana základních práv jsou definičními znaky materiálně chápaného právního státu, proto v případě, že vedle sebe existuje smluvní závazek chránící základní práva a smluvní závazek, který směřuje k ohrožení téhož práva, musí závazek první převážit (viz. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 15.4.2003, sp. zn. ).

Stav lidských práv v Ruské federaci, jejíž občankou je S.K., je možné objektivizovat vyžádáním zprávy od subjektů zabývajících se jejich monitorováním. Jedná se především o Úřad Vysokého Komisaře OSN pro uprchlíky v Praze a Český helsinský výbor.

Shora nastíněnými okolnostmi se soud prvního stupně při svém rozhodování o přípustnosti vydání S.K. nijak důsledněji nezabýval. V tomto směru argumentuje pouze tím, že nebyly předloženy žádné skutečnosti, které by mohly odůvodňovat závěr o tom, že by pro K. nebyl zajištěn řádný proces. Případnou hrozbou nebezpečí mučení a nelidského zacházení se soud prvního stupně nezabýval vůbec. Obavy tohoto charakteru sice vyslovila K. až v rámci své stížnosti proti napadenému usnesení, ale i těmito okolnostmi se měl soud prvního stupně zabývat v rámci svého rozhodování.

Po vrácení věci soudu prvního stupně bude tedy třeba doplnit dokazování o aktuální zprávy ohledně stavu lidských práv v Ruské federaci, které si k tomuto účelu vyžádá nalézací soud od Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Praze a Českého helsinského výboru. Kromě toho se bude muset zabývat i obsahem azylového spisu S.K. Následně při novém rozhodování o návrhu státního zástupce o přípustnosti vydání S.K. k trestnímu stíhání do Ruské federace se bude muset soud prvního stupně zabývat i zjištěními vyplývajícími z těchto důkazů.