Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25Co 141/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

3

25Co141/2003

U s n e s e n í

Krajský soud v H.K. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. P.M. a soudců JUDr. V.L., Ph.D. a Mgr. Milana Plhala ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné

O.s.s.z. v J.,

se sídlem J., J. čp. 1103, proti povinnému

L.M.,

r.č. xxx, bytem H., Ž. čp. 2079, prodejem movitých věcí, pro 5.743,- Kč, k odvolání oprávněné proti usnesení Okresního soudu v J. ze dne 18. února 2003, č.j. -18, t a k t o :

I. Usnesení okresního soudu se až na odvoláním nedotčenou část výroku I, kterou byl zastaven výkon rozhodnutí v části 3.170,- Kč, z r u š u j e a v tomto rozsahu se věc v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud shora označeným usnesením podle zastavil výkon rozhodnutí nařízený jeho usnesením ze dne 8.11.2002, č.j. -4 a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Uzavřel, že po provedení soupisu movitých věcí se povinný dostavil k soudu a zaplatil celou částku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, čímž zaniklo právo a výkon rozhodnutí bylo nutno zastavit podle . Oprávněná sice podle , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZSZ) zaplacenou částku získanou v exekučním řízení částečně zaúčtovala i na jiný dluh, který nebyl předmětem tohoto výkonu rozhodnutí, což však nemění nic na tom, že v exekuci nelze pokračovat. V opačném případě by se totiž jednalo o obcházení ustanovení , protože prostřednictvím jednoho řádně vedeného výkonu rozhodnutí by oprávněná dosáhla uspokojení ze součinnosti soudního aparátu i dalších pohledávek, u nichž by nikdo nezkoumal, zda jsou zde dány zákonné podmínky pro takový zásah do vlastnictví povinného. Ve výkonu rozhodnutí již jednou vydobyté pohledávky tedy pokračovat.

V odvolání oprávněná namítala, že po nařízení výkonu rozhodnutí byla v její prospěch připsána platba v celkové výši 5.743,- Kč, z které podle § 22a odst. 2 ZSZ částka 2.573,- Kč nebyla použita na úhradu pohledávky vymáhané v tomto výkonu rozhodnutí, ale v souladu s tímto ustanovením na úhradu splatného nedoplatku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2001. Na úhradu pohledávky vymáhané v tomto výkonu rozhodnutí bylo použito jen 3.170,- Kč. V průběhu řízení před okresním soudem navrhla zastavit výkon rozhodnutí v části 3.170,- Kč. Výkon rozhodnutí by měl proto nadále trvat pro částku 2.573,- Kč. Navrhla usnesení okresního soudu zrušit v části výkonu rozhodnutí pro 2.573,- Kč a v tomto rozsahu věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu v mezích, v níž se odvolatelka jeho přezkumu domáhala a shledal, že odvolání je důvodné.

Zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení předpokládá, že po vydání rozhodnutí (exekučního titulu) zaniklo právo jím přiznané. Podmínkou zastavení exekuce podle tohoto ustanovení je tedy zánik práva. V projednávané věci povinný v průběhu exekuce zaplatil ve prospěch oprávněné částku rovnající se pohledávce oprávněnou v této exekuci vymáhané. Nelze však pominout, že je-li osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit jako poplatník pojistné u Okresní správy sociálního zabezpečení nebo České správy sociálního zabezpečení několik dluhů, uhrazují se platbami poplatníka tyto dluhy v pořadí, které je uvedeno v ustanovení ZSZ. Není brán zřetel na to, jak poplatník platby označil nebo že nyní hradí dluhy v pořadí jiném. Ustanovení ZSZ má charakter veřejnoprávního a kogentního a nemůže se od něj svým jednáním odchýlit oprávněná a stejně tak povinný nemůže svou vůli určovat, který dluh plní. Platí proto, že v takových případech, kdy je poskytnuta platba ze existence jiné pohledávky předcházející podle ZSZ pak ze zákona je plněno na předcházející jiný dluh. Má-li tedy oprávněná za povinným pohledávku podle ZSZ předcházející pohledávku v této exekuci vymáhanou (což doposud nebylo předmětem dokazování) pak nelze uvažovat o tom, že by povinný splnil dluh vymáhaný v tomto výkonu rozhodnutí. Podle dosavadních skutkových závěrů tedy nelze uvažovat o zániku dluhu splněním v celém rozsahu a není tedy možno ani zastavit výkon rozhodnutí podle ustanovení . Takový postup by měl svou oporu v zákoně a obstála by rovněž argumentace okresního soudu pouze, pokud by se jednalo o částku vymoženou výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí. Částku vymoženou výkonem rozhodnutí totiž nemůže být uspokojena jiná pohledávka oprávněného vůči povinnému než ta, o níž bylo rozhodnuto exekučním titulem. Na plnění vymožené výkonem rozhodnutí se ustanovení ZSZ o pořadí uspokojování jednotlivých pohledávek nevztahuje. V dané věci však nelze hovořit o částce vymožené výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí, protože se nejednalo “výtěžek” podle Nejednalo se ani o případ uvedený v , jelikož povinný zaplatil sám. Jeho pohnutka je z právního hlediska zcela nevýznamná. Je tedy nerozhodné, zda platil pod tlakem výkonu rozhodnutí, či zda platil proto, že zrovna disponoval volnými peněžními prostředky, či proto, že prostě měl vůli platit. Stejně tak je bez významu ta skutečnost, že svou platbu uskutečnil prostřednictvím okresního soudu. Svou dobrovolnou platbu totiž stejně tak mohl uskutečnit i přímo ve prospěch oprávněného do jeho pokladny či na jeho účet prostřednictvím pošty či jiné osoby. Je nutno uvést, že opačný výklad by vyloučil aplikaci ustanovení ZSZ v případě probíhající exekuce, avšak takové vyloučení ze zákona nevyplývá. Dlužník by navíc v takovém případě mohl vybírat dluh, na který bude plnit, což měl zákonodárce v úmyslu vyloučit.

Odvolací soud z uvedených důvodů usnesení okresního soudu v odvoláním napadených mezích zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení ( a 2 ).

Na okresním soudu nyní bude, aby především zjistil, zda je mezi účastníky řízení sporná existence jiného dluhu povinného u oprávněné, který by podle § 22a odst. 2 ZSZ předcházel dluh vymáhaný v tomto výkonu rozhodnutí. Pokud bude tato skutečnost mezi účastníky sporná, pak bude na oprávněné existenci takového dluhu prokázat. Neprokáže-li oprávněná toto tvrzení, pak bude mít soud prvního stupně splněny předpoklady pro závěr o zániku vymáhaného dluhu splněním.

P o u č e n í:

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolá-

ní přípustné.

V HK dne 25. dubna 2003