Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4To 37/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 5. 2. 2003, čj. – 1592, bylo rozhodnuto podle § 68 odst. 1 tr. ř., z důvodů

§ 67 písm. a) tr. ř., o vzetí obžalovaného O.N. do vazby.

Proti tomuto usnesení podal ihned po jeho vyhlášení stížnost obžalovaný. Písemně pak svou stížnost odůvodnil dne 6. 2. 2003. V tomto písemném odůvodnění stížnosti uvedl, že orgány činné v trestním řízení pravidelně informoval o místu svého pobytu a přebíral korespondenci. Již jedenáct let čeká na konečné rozuzlení případu, ve kterém je naprosto nevinen. Uvedl, že uvalení vazby považuje za naprosto zbytečné. Ke stížnosti přiložil i písemný slib, učiněný v tom smyslu, že se v případě propuštění z vazby bude zdržovat na adrese v H. n. M., N. 414.

Vrchní soud v Olomouci z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost obžalovaného je důvodná, i když důvody, pro které musí být napadené usnesení zrušeno, spočívají v jiných objektivních zjištěních, než která uvádí sám obžalovaný.

Ze spisového materiálu vyplývá, že ve vztahu k tomuto obžalovanému byl dne 16. 1. 2003, pod čj. – 1561, vydán předsedou senátu Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, příkaz k zatčení ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 tr. ř. Na základě tohoto příkazu byl obžalovaný O.N. zatčen dne 5. 2. 2003 v 10.30 hod. orgány Policie ČR. Poté byl na základě pokynu předsedy senátu Krajského soudu v Ostravě , pobočka v Olomouci, předveden před soudce Okresního soudu v Liberci , kterým byl dne 5. 2. 2003, v době od 15.00 hod., vyslechnut. Po výslechu, který provedla soudkyně Okresního soudu v Liberci , bylo obžalovanému oznámeno usnesení předsedy senátu Krajského soudu v Ostravě , dle kterého byl obžalovaný O.N. vzat do vazby podle § 68 odst. 1 tr. ř., z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. ř. Ihned po oznámení tohoto usnesení obžalovaný proti němu podal stížnost.

Vrchní soud v Olomouci je nucen konstatovat, že již v této fázi řízení, při realizaci příkazu k zatčení, došlo k závažnému porušení ustanovení § 69 odst.4, odst. 5 tr. ř., v důsledku kterého muselo být napadené usnesení zrušeno, aniž by se stížnostní soud musel dále blíže zabývat existencí vazebních důvodů u obžalovaného O.N.

Podle § 69 odst. 4 tr. ř. policejní orgán, který obviněného na podkladě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat soudu, jehož soudce příkaz vydal; není-li to výjimečně možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa zatčení od sídla soudu, jehož soudce příkaz vydal, musí být obviněný dodán nejpozději do 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu.

Podle § 69 odst. 5 tr. ř. musí soudce, jemuž byl obviněný dodán, tohoto neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně příslušný soudce, informuje o jeho výsledku soudce věcně příslušného soudu , který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Věcná příslušnost soudu je pak řešena v ustanoveních § 16 a 17 tr. ř. V daném konkrétním případě je, s ohledem na právní kvalifikaci jednání obžalovaného O.N., pro které je stíhán na základě obžaloby Krajského státního zastupitelství v Ostravě a s ohledem na dosavadní průběh řízení, zcela nepochybné, že věcně příslušným je ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 tr. ř. krajský soud.

Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že obžalovaný O.N. měl být po svém zatčení dne 5. 2. 2003, dodán buď Krajskému soudu v Ostravě nebo jinému věcně příslušnému soudu, tedy jinému krajskému soudu na území ČR. Orgány činné v trestním řízení se tedy dopustily závažného pochybení, vedoucího k porušení ustanovení § 69 odst. 4, odst. 5 tr. ř., když byl obžalovaný dodán Okresnímu soudu v Liberci a po tomto dodání byl proveden výslech obžalovaného soudcem okresního soudu. Toto porušení ustanovení trestního řádu má pak za následek naprostou procesní neúčinnost výslechu obžalovaného před rozhodnutím o vzetí do vazby a v důsledku čehož nebyly splněny ani procesní podmínky pro rozhodnutí o vzetí do vazby, zcela jednoznačně stanovené v §§ 68 a 69 tr.ř.

Vrchnímu soudu v Olomouci tedy nezbylo, než napadené usnesení podle § 149 odst. 1 tr. ř. zrušit v celém rozsahu a příkazem předsedy senátu obžalovaného z vazby ihned propustit.