Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26Co 518/2002

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

5

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. DM a soudců JUDr. AS a Mgr. Ing. BN ve věci žalobce

MVDr. P.K.,

bytem Z.O.109, proti žalovaným

1) S. Š.,

bytem Ú. 555, T. 2, zastoupenému JUDr. H. E. advokátem se sídlem T., H. 13, a

2) Ing. F. B., M.Sc.,

bytem B., Na L.827, zastoupenému JUDr. V. H., advokátem se sídlem T., H. 627/2, o zaplacení částky 138.000,--Kč oproti vydání automobilu, k odvolání žalovaného ad 2) proti rozsudku Okresního soudu v T. ze dne 19.srpna 2002, č.j. -48,

t a k t o :

I. Uplatnění nového nároku žalobce na zaplacení dalších 20.000,--Kč se

n e p ř i p o u š t í .

II. Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku II

m ě n í

takto :

Žaloba, jíž se žalobce domáhá uložení povinnosti 2. žalovanému zaplatit mu 138.000,--Kč oproti vrácení osobního automobilu Škoda Favorit 135L, SPZ TUI 91-14, se

z a m í t á.

III. Žalobce a 2. žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem.

IV. Žalobce je povinen nahradit 2. žalovanému náklady odvolacího řízení 20.713,--Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh, aby byla žalovanému 1) uložena povinnost zaplatit žalobci 138 000,--Kč oproti vrácení osobního automobilu Škoda Favorit 135 L, SPZ TUI 91-14 (výrok I), uložil tuto povinnost žalovanému 2) (výrok II), ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok III) a zavázal žalovaného 2) k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 5.520,--Kč (výrok IV).

Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobce se stal vlastníkem svrchu uvedeného automobilu na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel s M.B. Žalovaný 1) vystupoval v celé transakci jen jako zprostředkovatel. Tak to vyplývá z textu smlouvy o zprostředkování uzavřené mezi žalovaným 1) a M.B. i ze smlouvy kupní, kde je žalovaný 1) označen jako zprostředkovatel a M.B. jako prodávající. Tvrzení žalovaného 2), že M.B. uzavřela s žalovaným 1) (autobazarem) kupní smlouvu, je vyvráceno zněním zprostředkovatelské smlouvy. Prodávané vozidlo mělo jiný typ katalyzátoru, než který je uveden v technickém průkazu. Kupující (žalobce) tak byl ujištěn, že vozidlo má určité vlastnosti, ale toto ujištění se ukázalo nepravdivým. Žalobce měl proto právo od smlouvy odstoupit (§ 597 odst. 2 obč. zák.). Učinil tak dopisem z 23.10.1997, tedy v zákonné šestiměsíční lhůtě. Uplatněné právo pak vyplývá z § 457 obč. zák., podle něhož byla-li smlouva zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Jako prodávající vystupovala M.B. Šlo však o prodej věci patřící do bezpodílového spoluvlastnictví manželů a tak ze smlouvy o prodeji vozu svědčí práva i povinnosti společně a nerozdílně s M.B. též jejímu manželovi, žalovanému 2). Z těchto důvodů okresní soud zamítl žalobu, pokud směřovala proti žalovanému 1), a naopak ve vztahu k žalovanému 2) žalobě vyhověl.

Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný 2). Namítal, že okresní soud nezjistil správně a úplně skutkový stav věci a věc proto i nesprávně právně posoudil. Manželka žalovaného 2) byla přesvědčena, že uzavírá s žalovaným 1) kupní smlouvu ohledně vozidla. Žalovaný 1) prohlásil, že od ní vozidlo odkoupí a vyplatil jí též kupní cenu. Tak to pochopil i svědek O.L. Tomu též odpovídá, že žalovaný 1) poté, co vozidlo bylo prodáno žalobci, tuto skutečnost již žalovanému 2) ani jeho manželce neoznámil, ani jim nevyúčtoval a nevrátil doplatek kupní ceny. Okresní soud měl doplnit dokazování o výslech žalovaného 1). K vytknutí vad došlo až po zákonné šestiměsíční lhůtě. Všechny úkony spojené s uplatněním práva z vady vozidla navíc žalobce učinil vůči žalobci 2), ačkoli auto prodávala jeho manželka. Žalovaný 2) není ve sporu pasivně legitimován. Žalovaný 2) navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušil a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení, popřípadě aby rozsudek v této části změnil a sám rozhodl tak, že žaloba se proti žalovanému 2) zamítá.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v části dotčené odvoláním včetně řízení, které mu předcházelo, z důvodů v odvolání uplatněných ( a g) ) i z důvodů v odvolání výslovně neuplatněných ( o.s.ř ) a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

Žalobce podal původně žalobu proti dvěma žalovaným. Ve vztahu k žalovanému 1) však nebyl v řízení před soudem prvního stupně úspěšný. Žalobce se proti této části rozsudku okresního soudu neodvolal a rozhodnutí v této části nabylo právní moci. Žalovaný 1) proto nebyl již ani účastníkem odvolacího řízení a odvolací soud mohl přezkoumat pouze tu část rozsudku, jíž bylo rozhodnuto o právech a povinnostech mezi žalobcem a žalovaným 2).

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v tomto rozsahu a dospěl k závěru, že okresní soud neposoudil věc po právní stránce správně. Okresní soud vyšel ze zjištění, že kupní smlouvu ohledně vozidla uzavřela s žalobcem paní M.B. Žalobce všechny kroky směřující k uplatnění práva z vady koupené věci (vytknutí vady, odstoupení od smlouvy, podání žaloby) však učinil vůči jejímu manželu, žalovanému 1). Automobil se nacházel v bezpodílovém spoluvlastnictví obou manželů a z jeho prodeje jsou zavázáni oba manželé společně a nerozdílně (§ 145 odst. 2 obč. zák. ve znění platném v době uzavření kupní smlouvy). Žalobce se proto mohl obrátit s nárokem vyplývajícím z vady věci na kteréhokoliv z manželů.

S tímto právním hodnocením odvolací soud nesouhlasí. Podle názoru odvolacího soudu právo vyplývající z odpovědnosti za vady koupené věci lze uplatnit toliko u osoby, která byla účastníkem kupní smlouvy. Odvolací soud má za to, že ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák., platné v době uzavření kupní smlouvy, nepřipouštělo tak široký výklad, který by umožňoval uplatnit právo z odpovědnosti za vady prodané věci i proti tomu z manželů, který nebyl účastníkem kupní smlouvy a který z formálně právního hlediska vůči žalobci jako prodávající nevystupoval. Žalovanému 2) proto žádná povinnost z kupní smlouvy nevznikla.

Odvolací soud z uvedeného důvodu rozsudek okresního soudu v napadeném výroku pod bodem II změnil a žalobu zamítl ( ).

Žalobce v průběhu odvolacího řízení podal návrh na změnu žaloby. Domáhal se zaplacení dalších 20.000,--Kč jako úroků z částky 138.000,--Kč. Uplatněný nárok ovšem nebyl předmětem řízení před okresním soudem a odvolací soud o něm za těchto podmínek jednat nemohl. Došlo by tím k porušení zásady dvojinstančnosti občanského soudního řízení. Odvolací soud proto změnu žaloby nepřipustil.

O nákladech řízení rozhodl odvolací soud podle ust. , 2 a V důsledku změny rozsudku okresního soudu soudem odvolacím byl žalovaný 2) v řízení úspěšný. Svědčilo mu proto právo na náhradu nákladů řízení. Za řízení před soudem prvního stupně však žalovanému 2) žádné náklady nevznikly. Odvolací soud z tohoto důvodu nepřiznal žalovanému 2) právo na náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně. V odvolacím řízení vznikly žalovanému 2) náklady spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.520,--Kč, v odměně advokáta za tři úkony právní služby po 4.200,--Kč v celkové výši 12.600,--Kč ( vyhl. č. ), ve třech paušálních náhradách po 75,--Kč ( vyhl. č. ), v náhradě za promeškaný čas advokáta za 12 půlhodin po 50,--Kč (, 4 vyhl. č. ) a v jízdném advokáta za cestu osobním automobilem v délce 340 km k odvolacímu jednání z Tábora do Hradce Králové a zpět ve výši 1.768,--Kč. Celkem činily odvolací náklady žalovaného 2) částku 20.713,--Kč.

P o u č e n í

: Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání. Dovolání je třeba adresovat Nejvyššímu soudu v Brně a lze je podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

V HK dne 11. března 2003

Předsedkyně senátu: