Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23Co 394/2002

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Hradci Králové pobočka v P. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. V. a soudců Mgr. J. D. a JUDr. B. H. ve věci žalobkyň

a) L. K.

,

b) M. K

., obou bytem v H. B., H. 1089, zast. JUDr. J. Š., advokátem se sídlem v J., M. n. 9, proti žalované

S. K

., bytem v H. 203, okres H.B., zast. JUDr. R. J., advokátem se sídlem v H. B., Ž. 280, o vyloučení práva užívání bytu z výkonu rozhodnutí, k odvolání žalobkyň proti rozsudku Okresního soudu v H. B. z 10.9.2002, č.j. -20,

t a k t o:

I. Rozsudek okresního soudu se mění jen ve výroku II. tak, že žalobkyně jsou povinny nahradit žalované k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 4.725,- Kč vzniklých před okresním soudem, každá z nich stejný díl.

Jinak se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

II. Žalobkyně jsou povinny nahradit žalované na nákladech odvolacího řízení 5.630,- Kč k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, každá z nich stejný díl.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zamítl požadavek žalobkyň, aby z výkonu rozhodnutí nařízeného usnesením Okresního soudu v H. B. pod sp. zn. ve spojení s usnesením Krajského soudu v H. K. sp. zn. ze dne 28.11.2000, o vyklizení bytu povinné L. K. č. 138/01/15 v 5. podlaží domu č.p. 1089 v H. B., H. ulici, pře

s

těhováním povinné a všech, kdo s ní bydlí na základě jejího práva a jejích věcí do náhradního bytu č. 1 v prvém podlaží domu č.p. 134 v H. B., v B.ulici, bylo vyloučeno právo žalobkyň předmětný byt užívat a současně zavázal žalobkyně k

p

ovinnosti společně a nerozdílně nahradit žalované na nákladech řízení 4.725,- Kč.

Okresní soud shora uvedený závěr odůvodnil tím, že žalobkyně v řízení neprokázaly existenci jejich samostatného práva k užívání předmětného bytu, které by odůvodňovalo vyloučení tohoto práva z výkonu rozhodnutí podle Toto právo podle okresního soudu nemohou žalobkyně odvozovat od konkludentního souhlasu V. K. staršího, který své členské právo k stavebnímu bytovému družstvu a právo nájmu k pře

d

mětnému bytu převedl právě na žalovanou, a nemohou je současně odvozovat už vůbec od svého otce V. K. mladšího, který k bytu sám neměl též žádné neodvozené právo. Podle okresního soudu by tak měly být žalobkyně vyklizeny v rámci vedeného výkonu

rozhodnutí vyklizením bytu proti povinné L. K., jako členky její domácnosti, na což ostatně L. K. v nalézacím řízení a posléze při nařízení výkonu rozhodnutí opakovaně sama poukazovala. Výrok o nákladech řízení okresní soud odůvodn

i

l procesní úspěšností žalované v řízení.

Proti tomu se žalobkyně odvolaly a navrhovaly, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí. Namítaly, že tím, že okresní soud nevyslechl jejich otce V. K. mladší a děda V. K. staršího, neúplně zjistil skutkový stav věci, a tím tak rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nadále přitom setrvaly na tvrzení, že jejich právo užívat před

m

ětný byt je odvozeno od jejich otce V. K. mladšího a dále od dřívějšího nájemce bytu V. K. staršího, který s jejich bydlením v bytě souhlasil a nikdy se nedomáhal jejich vyklizení.

Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v celém rozsahu potvrdil, když považovala rozhodnutí za věcně správné. Za podstatné považovala, že žalobkyně se nedovolávají žádného neodvozeného práva k užívání družstevního bytu č. 138/01/15 v 5. podlaží domu č.p. 1089 v H. ulici v H. B. (např. právo vlastnické či nájemní), přičemž tímto právem nemůže být pouhé trpění užívání bytu ze strany V. K. staršího. Výslech navržených svědků pak podle žalované nemůže nic změnit na rozhodnutí okresního soudu.

Odvolací soud p

o zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( o.s..ř.) osobami k tomu oprávněnými ( ) a odvolání je přípustné, přezkoumal odvoláním napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není dů

vodné.

Podle lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části . Tak, jak již konstatoval okresní soud ve svém rozsudku, může být předmětem vylučovací žaloby věc, podnik, nebo jiná majetková hodnota a také právo. Takovým právem, které by úspěšně vedlo k vyloučení z výkonu rozhodnutí podle by však podle názoru odvolacího soudu muse

l

o být právo k užívání bytu, které by bylo neodvozené, např. právo vlastnické, nájemní, či vyplývající z věcného břemene. Existenci takovéhoto neodvozeného práva k užívání předmětného bytu žalobkyně netvrdily, a již proto musel být jejich požadavek jako ne

d

ůvodný zamítnut. I proto také není na místě doplnit dokazování výslechy svědka V. K. mladšího a V. K. staršího, neboť tyto výslechy by nemohly prokázat žádné rozhodné skutečnosti, mohly přinést žalobkyním příznivější rozhodnutí ve vě

ci.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ( vyjma výroku II. o nákladech řízení mezi účastníky ) jako věcně správný podle potvrdil.

Odvolací soud změnil výrok II. okresního soudu o nákladech řízení mezi účastníky, a to jen v tom směru, že obě žalobkyně zavázal k povinnosti nahradit náklady řízení žalované před soudem prvého stupně, každou stejným dílem, neboť to odůvodňuje jejich procesní postavení samostatných společníků dle

O nákladech odvo

lacího řízení rozhodl podle ve spojení s a zavázal žalované k povinnosti nahradit žalobkyni vzniklé náklady řízení, a to každou z nich stejným dílem. Tyto náklady sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 4.500,- Kč podle vyhl. č. , z 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 75,- Kč, z náhrady za ztrátu času za 4 půlhodiny po 50,- Kč a z cestovného z H.B. a zpět ve výši 780,- Kč.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozsudku není odvolání

přípustné.

Za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

V P. dne 11. března 2003

Předsedkyně senátu: