Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20Co 299/2002

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

5

Krajský soud v H.K. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. K.K. a soudkyň Mgr. L.P. a Mgr. M.N. ve věci žalobce

I.B.

, nar. xxx, bytem H.K., F. 522, zast. Mgr. J. Č., advokátem se sídlem v H. K., K. 241, proti žalované

Č.r. - M.s. ČR

se sídlem v P. 2, V. 16, o náhradu škody

ve výši 336.000,- Kč, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v H.K. ze dne 18. dubna 2002, č.j. -53, t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se

p o t v r z u j e

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Žalobce se v tomto řízení domáhá náhrady škody dle z. č. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dále jen ”zákon”. V rámci exekučního řízení proti povinnému XX spol. s r.o. se sídlem v P., které vedl oprávněný ( nynější žalobce ) pro pohledávku ve výši 385.000,- Kč, byla při soupisu majetku povinného sepsána pouze směnka bez protestu společnosti F., s.r.o. se sídlem v P., na základě níž se tato společnost zavázala zaplatit společnosti XX s.r.o. částku 336.000,- Kč. Okresní soud ve smyslu jednacího řádu pro okresní krajské soudy, v tehdy platném znění (vyhl.č. ve znění vyhl. č.584/1992 S

b

., , a ), dále jen ”jednacího řádu”, ustanovil povinnému k podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu opatrovníka, justičního čekatele Krajského soudu v H. K. Opatrovník pak podal návrh spolu se ž

á

dostí o osvobození od soudních poplatků. Krajský soud v H. K. toto řízení vedené pod sp. zn. pro nezaplacení soudního poplatku zastavil, aniž rozhodl o žádosti o osvobození od soudních poplatků. V tomto postupu soudu a dále v postupu

opatrovníka povinného, který se proti usnesení o zastavení řízení neodvolal, spatřoval žalobce nesprávný úřední postup. Škoda mu pak měla vzniknout tím, že exekuční řízení bylo pro nedostatek majetku zastaveno.

Okresní soud žalobu o zaplacení částky 336.000,- Kč zamítl (výrok I) a žalobci, který v řízení nebyl úspěšný, uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 1.109,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že justiční čekatel,

byť pracovník soudu ve funkci opatrovníka, není státní orgán, ani fyzická osoba, která vykonává státní správu (§ 3 a § 4 zákona). Opatrovník ustanovený povinnému v exekučním řízení ve smyslu § 69 odst. 2 jednacího řádu vystupuje pouze jako fyzická osoba

z

nalá práva, jejíž povinností je za účastníka učinit konkrétně stanovený úkon, v tomto případě uplatnit návrhem u soudu pohledávku, jestliže povinný ji neuplatní sám. Z toho důvodu není dána odpovědnost státu za případnou škodu, kterou měl způsobit opatrov

n

ík povinného. Spatřoval-li žalobce nesprávný úřední postup v rozhodnutí Krajského soudu v H. K., který zastavil řízení o vydání směnečného platebního rozkazu, aniž rozhodl o žádosti o osvobození od soudních poplatků, pak se nejedná o nesprávný úř

e

dní postup, nýbrž nezákonné rozhodnutí dle § 7 zákona. Náhrady škody za nezákonné rozhodnutí se ovšem může domáhat toliko účastník daného řízení, jímž žalobce nebyl (šlo o spor mezi XX, spol. s r. o. P. a XY, s.r.o. P.). Výrok o náhradě n

á

kladů řízení odůvodnil okresní soud ustanovením .

Proti tomuto rozsudku se žalobce v zákonné lhůtě odvolal. Vytkl soudu prvého stupně nesprávné právní závěry (odvolací důvody dle ustanovení ), a to konkrétně výklad ustanovení jednacího řádu. Tvrdil, že zákonodárce nemohl mít na mysli při úpravě postupu v případě, že je třeba provést úkon k zachování nebo výkonu práv ze směnek a jiných listin, ustanovení opatrovníka pouze pro podání návrhu bez

p

ovinnosti učinit všechny další úkony dle okolností potřebné, k řádné ochraně práv oprávněné osoby. Pokud stát - v tomto případě skrze svůj soudní orgán - vzal na sebe oprávnění, které zakotvil do právní normy, tedy učinit zásadní úkon směřující k realiza

c

i směnky, tj. úkon ustanovení opatrovníka, potom mu vznikla povinnost učinit vše pro to, aby ustanovený opatrovník mohl docílit zamýšleného výsledku, tj. vydání směnečného platebního rozkazu. Krajský soud pak pochybil, když nerozhodl o návrhu na osvoboze

n

í od soudních poplatků, neboť tímto postupem nemohl být naplněn úmysl zákonodárce, tj. zachování a výkon práva ze směnky cestou vydání směnečného platebního rozkazu jako exekučního titulu proti společnosti XY, s.r.o. v postavení dlužníka společnosti

XX,

s.r.o., proti které má žalobce pohledávku. Na základě tohoto nesprávného úředního postupu krajského soudu pak bylo exekuční řízení pro nedostatek majetku na straně povinného zastaveno. Podle přesvědčení žalobce je zde zavinění státu, jehož orgán svým nes

p

rávným postupem připravil žalobce o možnost kompenzovat své finanční nároky proti společnosti XX, s.r.o. Ze všech těchto důvodů navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku z jeho správných důvodů.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, a to z odvolatelem uplatněného důvodu, jakož i z důvodů, které v odvolání výslovně uplatněny nebyly (, , a a 5 ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Okresní soud provedl ve věci navržené a dostatečné dokazování, důkazy řádně zhodnotil (, a ) a vyvodil z nich správný skutkový stav. Rovněž jeho závěry právní jsou bezchybné. Odvolací soud proto rozsudek jako věcně správný potvrdil ( ), když se pro stručnost odkazuje i na jeho odůvodnění, které je téměř vyčerpávající a pouze s ohledem na odvolací námitky považuje za potřebné zopakovat a upřesnit následující :

Podle jednacího řádu, je-li nutno pohledávku uplatnit návrhem u soudu, ustanoví soud k podání návrhu opatrovníka, jestliže povinný pohledávku návrhem u soudu neuplatní sám, a určí lhůtu, v níž má být návrh podán ( ). Z

dikce citovaného ustanovení vyhlášky vyplývá, že opatrovník je povinnému v daném řízení ustanoven skutečně pouze k podání návrhu, a nikoli pro celé řízení. V této konkrétní věci naopak opatrovník povinného - justiční čekatel Krajského soudu v H. K. spolu s návrhem podal zároveň žádost o osvobození od soudních poplatků, což je podle přesvědčení odvolacího soudu úkon, k němuž ani opatrovník nebyl citovaným ustanovením zmocněn. Lze přisvědčit žalobci v názoru, že soud ve zmíněném ustanovení § 69 odst

.

2 jednacího řádu v podstatě nezabezpečuje oprávněnému možnost domoci se svých práv, když opatrovníku pouze ukládá uplatnit pohledávku povinného návrhem. Zákonodárce - zřejmě vědom si této nedokonalosti - již v novele jednacího řádu , platné v současné do

b

ě (viz ust. z.č. ), zabezpečil ochranu práv oprávněného tak, že uplatnění pohledávky včetně realizace této pohledávky svěřil vykonavateli, tedy zaměstnanci soudu. Vykonavatel v případě pochybení bude odpovídat za škodu

v

zniklou jeho počínáním podle pracovněprávních předpisů a vůči oprávněnému pak půjde o odpovědnost státu z titulu nesprávného úředního postupu dle z. č. I kdyby snad bylo lze připustit, že opatrovník byl oprávněn podat návrh na osvobození od so

u

dních poplatků, pak skutečnost, že krajský soud o této žádosti nerozhodl a zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku poté, kdy řádně vyzval navrhovatele k zaplacení tohoto poplatku, není v příčinné souvislosti s tím, že žalobci se jeho pohledávku

n

epodařilo vymoci. Jak správně poznamenal okresní soud, jedná se o nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona, nikoli o nesprávný úřední postup dle § 13 zákona, a proto žalobce k žalobě o náhradu škody z tohoto důvodu není aktivně legitimován, neboť nebyl účastníkem řízení o vydání směnečného platebního rozkazu

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ustanovení a a contr. Žalovaný byl i v odvolacím řízení plně úspěšný, ale náklady v souvislosti s tím mu nevznikly, proto právo na náhradu nákladů nebylo přiznáno žádnému z účastníků.

P o u č e n í

: Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání, dospěje-li dovolací soud k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé má po právní stránce zásadní význam. Takové dovolání lze podat do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který ve věci rozhodoval v prvém stupni (Okresní soud v H.K.) s tím, že bude adresováno Nejvyššímu soudu České republiky v Brně.

V H.K. dne 11. břez

na 2003

Předseda senátu