Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9Cmo 414/2002

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Daniely Menclové a soudců JUDr. Zdeňka Štencla a JUDr. Ladislava Derky v právní věci žalobce: O. B. H. a. s., se sídlem v P., zastoupeného advokátem Mgr. D. U., se sídlem v P., proti žalovaným: 1) M. J., nar. 15. 12. 1970, 2) V. B., nar. 26. 9. 1968, oba bytem L., oba zast. advokátem JUDr. Z. K., se sídlem v P., o námitkách žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu na zaplacení směnečného peníze 1,000.000,- Kč, o odvolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29.5.2002, takto:

I. Usnesení se p o t v r z u j e .

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení na účet právního zástupce žalobce 450,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

O d ů v o d n ě n í

Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 5. 2002 odmítl námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 19. 4. 2002. Rozhodnutí odůvodnil soud ustanovením s tím, že námitky žalovaných nebyly odůvodněny. Žalovaní pouze namítli, že směnečný platební rozkaz neobdrželi do vlastních rukou, aniž by konkrétně uvedli, co namítají proti směnce či důvodu směnky.

Žalovaní podali proti usnesení odvolání, ve kterém navrhli usnesení změnit tak, že se námitky žalovaných neodmítají. Podle je žalovaný povinen v námitkách uvést vše, co namítá proti směnečnému platebnímu rozkazu, nikoliv proti směnce, jak nesprávně uvádí soud. Dále žalovaní poukázali na rozhodnutí Ústavního soudu s. zn. ze dne 7. 11. 2000, podle kterého musí být platební rozkaz ve zkráceném řízení doručen žalovanému do vlastních rukou, z čehož plyne rovnost účastníků řízení. Při nedoručení platebního rozkazu do vlastních rukou by došlo k porušení a o rovnosti účastníků vd a a y.

Žalobce se k odvolání vyjádřil a navrhl usnesení potvrdit. Uvedl, že citovaný nález Ústavního soudu není v dané věci aplikovatelný. Žalovaní podali ve stanovené lhůtě proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, což svědčí o tom, že měli směnečný platební rozkaz k dispozici, měli možnost se s ním seznámit a podat proti němu námitky. Nebyli tedy zkráceni na svých procesních právech a smysl institutu doručení směnečného platebního rozkazu do vlastních rukou byl naplněn. Kromě toho zákon připouští i možnost náhradního doručení směnečného platebního rozkazu na rozdíl od doručování platebního rozkazu.

Odvolací soud bez ústního jednání ( ) přezkoumal napadené usnesení podle a neshledal odvolání důvodným.

Soud prvního stupně vydal dne 19. 4. 2002 směnečný platební rozkaz, kterým uložil žalovaným do 3 dnů ode dne doručení uvedeného platebního rozkazu zaplatit žalobci 1,000.000,- Kč a náhradu nákladů řízení 86.650,- Kč, nebo v téže lhůtě podat námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Směnečný platební rozkaz obsahoval též poučení, že v námitkách musí být uvedeno vše, co žalovaní proti směnečnému platebnímu rozkazu namítají. Rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 26. 4. 2002. Z dodejek směnečného platebního rozkazu do vlastních rukou žalovaných (dodejek s modrým pruhem) plyne, že obě zásilky byly vyzvednuty dne 13. 5. 2002 a dne 15. 5. 2002 odeslali žalovaní prostřednictvím svého společného právního zástupce námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Ve společných námitkách žalovaní uvedli, že směnečné platební rozkazy nebyly žalovaným řádně doručeny. Zásilky převzal pan J. J., který sice byl zmocněn k přebírání pošty, avšak nikoliv zásilek určených do vlastních rukou. Kromě toho je místně příslušným soudem Krajský soud v Ústí nad Labem s ohledem na bydliště žalovaných v Litoměřicích.

V dané věci soud prvního stupně vydal dne 1. 7. 2002 usnesení , kterým zamítl námitku místní nepříslušnosti. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaní neodvolali, proto usnesení již nabylo právní moci a je nutno bez dalšího uzavřít, též s ohledem na , a , že usnesení ze dne 29. 5. 2002, napadené odvoláními, bylo vydáno místně příslušným soudem.

Podle druhé věty pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne.

Žalovaní podali dvě námitky - namítli nedoručení směnečných platebních rozkazů a místní nepříslušnost soudu prvního stupně. Odvolací soud nejprve zkoumal, zda lze považovat námitku místní nepříslušnosti za odůvodněnou námitku a dospěl k závěru, že se o odůvodněnou námitku nejedná. Důvodná námitka místní nepříslušnosti může vést pouze k tomu, že řízení o námitkách bude dále pokračovat u jiného místně příslušného soudu poté, co původní soud rozhodne podle Nicméně nutnou podmínkou pro pokračování řízení o námitkách je skutečnost, že námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu musejí obsahovat ještě jiné tvrzení než pouze tvrzení o místní nepříslušnosti. Samotná, byť i třeba důvodná námitka místní nepříslušnosti nemůže vést ke zrušení směnečného platebního rozkazu.

Odvolací soud se dále zabýval námitkou nedoručení směnečných platebních rozkazů. Pokud by toto tvrzení odpovídalo skutečnosti, pak by bylo nutno považovat směnečný platební rozkaz za nedoručený, žalovaným by neskončila třídenní lhůta pro podání námitek vzhledem ke skutečnosti, že dosud ani nezačala běžet a soud prvního stupně by byl povinen směnečný platební rozkaz doručit žalovaným. Avšak nic by to neměnilo na okolnosti, že žalovaní dosud ničeho nenamítli proti směnečnému platebnímu rozkazu jako takovému. V tomto směru je nutno souhlasit se závěrem žalovaných, že v námitkách je nutno uvést vše, co je namítáno proti směnečnému platebnímu rozkazu, nikoliv pouze proti směnce. Avšak případné tvrzení, že směnečný platební rozkaz nebyl žalovaným doručen, není námitkou svědčící proti směnečnému platebnímu rozkazu, je to pouze informace, že platební rozkaz nebyl dosud žalovaným doručen a je nutno jej opětovně doručovat, aby mohla začít běžet a též skončit lhůta pro podání námitek. Z toho důvodu ani uvedené tvrzení není odůvodněnou námitkou proti směnečnému platebnímu rozkazu.

Odvolací soud dále zkoumal, zda byl směnečný platební rozkaz řádně doručen žalovaným. Pokud by tomu tak nebylo, nebyl by dán důvod pro odmítnutí námitek podle druhé věty , neboť by žalovaným dosud nezačala běžet a tedy ani neskončila třídenní lhůta pro podání námitek. Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu lze odmítnout z důvodů uvedených ve zmíněném ustanovení pouze za předpokladu, že již skončila lhůta pro podání námitek.

K výzvě soudu prvního stupně Česká pošta potvrdila podáním ze dne 22. 8. 2002 tvrzení žalovaných, že směnečné platební rozkazy byly převzaty a podepsány zmocněncem žalovaných p. J. J.; oba adresáti se dlouhodobě zdržují mimo území ČR. Dále Česká pošta přiložila kopie notářsky ověřených plných mocí vystavených žalovanými ve prospěch J. J. V textu plné moci je uvedeno, že p. J. J. je zplnomocněn k vyzvedávání doporučené pošty či pošty určené do vlastních rukou zmocnitele.

Z uvedených plných mocí se podává, že J. J. byl zmocněn k převzetí též zásilek určených do vlastních rukou žalovaných, proto je nutno uzavřít, že směnečné platební rozkazy byly žalovaným řádně doručeny dne 13. 5. 2002, soud prvního stupně proto již oprávněně rozhodoval o odmítnutí námitek po uplynutí lhůty pro jejich podání.

Z výše uvedených důvodů se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že námitky žalovaných nebyly odůvodněné. Soud prvního stupně postupoval správně, když námitky žalovaných z tohoto důvodu odmítl, odvolací soud proto usnesení podle jako věcně správné potvrdil.

S ohledem na plný úspěch žalobce rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení v jeho prospěch dle a Tyto náklady spočívaly v odměně za právní zastoupení v rozsahu jedné poloviny sazby (375,- Kč) a 1 paušální úhrady výdajů (75,- Kč) dle a ve znění pozdějších předpisů a a ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 4. března 2003

JUDr. Daniela M e n c l o v á v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: