Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17Co 85/2002

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

5

U s n e s e n í

K.S. v H.K. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Z.J. a soudců JUDr. M.J. a Mgr. T.Š. ve věci žalobce Ing.T.T. , narozeného xxx, bytem ve Ž. n M. 152, proti žalované I.V. , narozené xxx, bytem v P. n M., K S. 288, zastoupené JUDr. V.H., advokátem se sídlem v N., nám. T.G.M. 19, o zaplacení 67.292,30 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v N. ze 13. prosince 2001, č.j. -105, t a k t o :

Rozsudek okresního soudu se v napadených výrocích pod body II a III z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í

Shora označeným rozsudkem okresní soud žalované uložil, aby žalobci zaplatila 31.048,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 3. května 2000 do zaplacení (výrok pod bodem I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení dalších 36.244,30 Kč s 10% úrokem z prodlení od 3. května 2000 do zaplacení (výrok pod bodem II), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů ř ízení (výrok pod bodem III).

Dospěl k závěru, že když žalobce ze svých prostředků platil určité výdaje na nemovitosti, které mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví (dům čp. 133 na stavební parcele č. 96, stavební parcela č. 96 a pozemková parcela č. 22, vše v obci a katastrálním území PnM), žalovaná se ve výši 1/2 těchto výloh (každý z účastníků je spoluvlastníkem z jedné ideální poloviny) na jeho úkor bezdůvodně obohatila ( ) a toto obohacení mu zásadně musí vyd a t ( ). Žalobcovo právo na náhradu polovinu těch výdajů, které platil před 3. květnem 1998, je však promlčeno, a protože žalovaná námitku promlčení vznesla, nelze žalobě v tomto rozsahu - tedy co do 36.244,30 Kč - vyhovět ( věta třetí ). Jde o polovinu žalobcových výdajů na kuchyňskou linku (35.910,- Kč, podle žalobce placeno 12. srpna 1997), stavební materiál (7.082,10 Kč + 5.187,40 Kč, podle žalobce placeno 15. srpna a 28. srpna 1997) a elektřinu (10.000,- Kč + 14.309,10 Kč, placeno 20. února a 27. února 1998). Že by se žalovaná tuto část investic žalobci nahradit zavázala, žalobce neprokázal, a je tedy třeba vycházet z toho, že dvouletá promlčecí doba začala běžet vždy ode dne, kdy žalobce te n který náklad vynaložil ( ). Žaloba byla podána až 3. května 2000.

Proti tomuto rozsudku, avšak jen do výroků pod body II a III, se odvolal žalobce. Navrhoval změnu rozhodnutí v ten smysl, že se žalobě vyhovuje i v části zbývající. Zopakoval, že když v květnu 1999 dům po ukončení vztahu účastníků opouštěl, dohodli se, že nemovitosti připadnou žalované a ta mu vyplatí vypořádací podíl včetně provedených investic. V březnu 2000 mu však “oznámila, že dohoda neplatí”, protože n emá potřebnou finanční sumu a z domu se odstěhovala. Jestliže ve smyslu začíná dvouletá tzv. “subjektivní” promlčecí doba běžet ode dne, kdy se ten, na jehož úkor byl někdo bezdůvodně obohacen, o vzniku obohacení a o tom, kdo se obohatil, skutečně doví, pak v daném případě musela začít běžet až v březnu 2000. Až tehdy se přece žalobce dověděl, že mu žalovaná investice proplatit odmítá. Protože tříletá tzv. “objektivní” promlčecí doba běžící od vzniku bezdůvodného obohacení , je rovněž zachována, právo na zaplacení 36.244,30 Kč promlčené být nemůže. Závěr okresního soudu, že vylíčená dohoda účastníků nebyla prokázána, je nesprávný. Při hodnocení důkazů totiž okresní soud nevzal v úvahu, že by bylo nelogické, kdyby dům opustil po dohodě, že nemovitosti připadnou jemu. Z toho je zřejmé, že dohoda byla opačná a musel proto existovat i závazek žalované k vyplacení vypořádacího podílu - a že tu je těsná časová návaznost mezi odchodem žalované z domu a podáním projednávané žaloby.

Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou ( ) a včas ( věta první ), krajský soud v neveřejném zasedání ( ) napadený rozsudek v odvoláním dotčené části ( věta první ; výrok pod bodem I již nabyl právní moci) přezkoumal včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Učinil tak nejen z pohledu odvolacích důvodů uplatněných žalobcem, nýbrž s přihlédnutím ke všem odvolacím důvodům, které o becně uplatněny být mohly ( ; ).

Dospěl k následujícím závěrům:

Pro posouzení, zda je žalobcovo právo na zaplacení poloviny částek vynaložených na kuchyňskou linku, elektřinu a stavební materiál, promlčeno, je v první řadě důležitý závěr o právní povaze tohoto nároku. Okresní soud dovodil, že jde o právo na vydání bezdůvodného obohacení a že subjektivní promlčecí doba začala běžet v okamžiku vynaložení výdajů žalobcem. V úvahu ale přicházejí i jiné alte rnativy.

Rozhodnutí o tom, jaký náklad a v jaké výši má být do společné věci vynaložen, je rozhodnutím o hospodaření se společnou věcí ve smyslu . Pokud jsou dva spoluvlastníci se stejnými (polovičními) spoluvlastnickými podíly, je k přijetí takového rozhodnutí zapotřebí jejich shody. Přehlasování v úvahu nepřichází.

Stane-li se investice na základě této shody, vyplývá povinnost toho spoluvlastníka, který neinvestoval, druhému spoluvlastníku polovinu vložené částky nahradit z ustanovení . Jde tedy o “speciální” zákonnou povinnost a nikoli o vydání bezdůvodného obohacení podle nebo jiného ustanovení hlavy třetí části šesté . Délku trvání a počátek běhu promlčecí dob y se pak nemusí posuzovat podle , nýbrž podle . Promlčecí doba je tedy tříletá a začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (rozumí se podáním žaloby u soudu).

Jestliže se dva spoluvlastníci se stejnými spoluvlastnickými podíly na investicích na společné věci nedohodnou a jeden z nich ji přesto uskuteční, je namístě kvalifikovat povinnost druhého spoluvlastníka podílet se na vynaložení nákladů se podílet jako povinnost vydat bezdůvod n é obohacení. Šlo-li o náklad na nutnou údržbu nebo opravu, vzniká povinnost bezdůvodné obohacení v rozsahu poloviny uskutečněné investice vydat v okamžiku vynaložení tohoto nákladu ( , ). Jestliže se ale jedná o jiné n á klady než na nutnou opravu či údržbu, vzniká povinnost vydat bezdůvodné obohacení až při zániku podílového spoluvlastnictví a rozsah obohacení je třeba určit jako tržní zhodnocení spoluvlastnického podílu neinvestovavšího spoluvlastníka ( , 2 o bčanského zákoníku).

Z výše uvedeného vyplývá, že je v projednávané věci před úsudkem o promlčecí zbývající části žalobcem uplatňovaného nároku nejprve třeba zhodnotit, zda žalobcovy výdaje na kuchyňskou linku, spotřebovanou elektřinu a na stavební materiál jsou investicemi do společné nemovitosti, v kladném případě zda k nim došlo po dohodě účastníků, a pokud nikoli, pak jestli se jednalo o výdaje na nutnou opravu nebo údržbu společné nemovitosti.

Závěr okresního soudu, že se žalovaná v rozsahu poloviny těchto žalobcem uskutečněných výdajů na jeho úkor bezdůvodně obohatila a povinnost toto obohacení vydat jí vznikla v okamžiku, kdy žalobce jednotlivé položky vynaložil (tento závěr okresního soudu se implicitně podává z toho, že k témuž okamžiku okresn í soud dovodil počátek běhu promlčecí doby), by ve smyslu shora podávaného byl správný jen tehdy, kdyby šlo o výdaje bez dohody účastníků a do nutných oprav nebo údržby společné nemovitosti. Jestli se tyto výdaje staly po dohodě účastníků či bez ní, okresn í soud nezjišťoval a - soudě podle odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí - zda šlo o investice do nutných oprav nebo údržby nehodnotil. Zcela přesvědčivý není ani jeho předpoklad, že šlo o výdaje na věc v podílovém spoluvlastnictví účastníků.

Právní hodno cení podávané soudem prvního stupně tak je neúplné, tedy nesprávné, a už proto nemůže napadený rozsudek obstát. Protože bude třeba před rozhodnutím řízení obsáhleji doplnit, nezbylo než rozsudek v odvoláním dotčených mezích zrušit a vrátit věc okresnímu s o udu k dalšímu řízení ( věta první, odst. 2 písm. a/ ).

V jeho průběhu soud prvního stupně především žalobce vyzve k doplnění jeho skutkových tvrzení. V první řadě bude muset žalobce vylíčit, z jakých skutečností vyvozuje, že jím provedená platba za elektřinu spadá mezi investice do společné nemovitosti (při jaké činnosti byla elektřina spotřebována), nebo z jakých jiných důvodů by mu žalovaná měla polovinu částky vydané za elektřinu zaplatit, a dále z jakých skutkových okolností usuzuj e , že je v podílovém spoluvlastnictví účastníků kuchyňská linka (zda jde o součást domu - - nebo podobně). Dále by měl žalobce doplnit, zda tvrdí, že investoval na základě dohody s žalovanou a co vlastně bylo motivem výdajů na linku a stavební materiál - jestli šlo o nutné úpravy či údržbu anebo opravy nikoli nezbytné či úpravu společného majetku. Přednese také, zda spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem trvá. Žalobce musí být vyzván také k tomu, aby ke svým novým tvrzen í m navrhl důkazy. Pro případ, že by se ukázalo, že žalovaná byla povinna zaplatit žalobci nějakou část z dosud vymáhané částky už od okamžiku, kdy žalobce příslušnou investici uskutečnil, a že by tak mohlo být z hlediska promlčení významné žalobcovo tvrzen í o dohodě účastníků na pozdější úhradě, je nutné ho vyzvat k co nejpřesnější specifikaci obsahu dohody a k nabídnutí dalších důkazů o ní. Výzva žalobci se musí stát podle , 3 , tedy včetně odpovídajícího poučení o následku nevyhovění v ý zvě.

Další procesní postup bude třeba přizpůsobit tomu, jaká tvrzení žalobce doplní. Pouze v případě či v rozsahu, v jakém by ve smyslu výše popsaného právního názoru bylo třeba pokládat žalobcem uplatněný nárok za promlčený, by bylo možné bez dalšího přikročit k (případně částečnému) zamítnutí žaloby. Jinak by bylo nutné zjistit skutkové stanovisko žalované k doplňujícím tvrzení žalobce a v případě potřeby (nebyly-li by rozhodné skutečnosti mezi účastníky nesporné) provést dokazování. Jestliže by se v p růběhu dalšího řízení ukázalo, že tu důvod k zamítnutí žaloby podle žalobcem přednesených tvrzení z hlediska promlčení není, musel by se okresní soud samozřejmě vypořádat i s námitkami žalované, že v srpnu 1997 žádný stavební materiál kupován nebyl a že k platbě za kuchyňskou linku došlo dříve než v srpnu než 1997. V novém rozsudku, pokud by chtěl zbývající části žaloby v nějakém rozsahu vyhovět, by také musel lépe odůvodnit, jak a kdy se žalovaná dostala do prodlení s placením přisuzované částky. Při rozh o dování o náhradě nákladů řízení v každém případě neopomene vzít v úvahu také to, že žalobce původně vymáhal částku 110.279,40 Kč s úrokem z prodlení a co do 42.987,10 Kč vzal žalobu postupně zpět ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnese ní není dovolání přípustné.

V H.K. dne 21. února 2003

Předsedkyně senátu