Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7Co 205/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Marie Rudolfové. a soudkyň Mgr. Věry Cirhanové a JUDr. Jany Faktorové, v exekuční věci oprávněného ing. J. L., bytem S.,správce konkursní podstaty úpadce AGS P.,a.s. se sídlem T. 39, IČO…, proti povinnému V.H., podnikajícímu pod obchodním jménem CK P. se sídlem P., bytem Z. 185, o návrhu soudního exekutora na uložení pořádkové pokuty, o odvolání Okresního úřadu v P. a soudního exekutora Mgr. K. K. proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 8. listopadu 2002 čj. – 17,

t a k t o :

Usnesení soudu prvního stupně se v odstavci I. a II. m ě n í tak, že Okresnímu úřadu v P. se

n e u k l á d á pořádková pokuta.

Usnesení soudu prvního stupně v odstavci III. se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením okresní soud uložil Okresnímu úřadu v P. povinnost zaplatit pořádkovou

pokutu l.OOO,- Kč na účet Okresního soudu v P. do 3 dnů od právní moci usnesení. Okresní soud

dále zamítl návrh exekutora, aby Okresnímu úřadu v P. bylo uloženo bezodkladně po doručení usnesení

a zdarma sdělit soudnímu exekutorovi skutečnosti požadované v žádosti ze dne 4.4.2OO2. Okresní

soud dospěl k závěru, že Okresní úřad jako třetí osoba ve smyslu § 33 odst. 3 zák. č. l2O/2OOl Sb.

/dále exekuční řád/ porušil povinnost tímto ustanovením mu danou, když exekutorovi nesdělil údaje

potřebné k provedení exekuce a podle exekučního řádu a odst. l uložil okresnímu

úřadu pokutu ve výši l.OOO,- Kč. Pokud se soudní exekutor dále domáhal, aby okresnímu úřadu bylo

uloženo bezodkladně a zdarma sdělit soudnímu exekutorovi skutečnosti ze žádosti ze dne 4.4.2OO2,

v tomto směru okresní soud návrh zamítl, když dospěl k závěru, že pro uložení takové povinnosti ze strany

soudu třetí osobě není v exekučním řádu zákonná opora.

Proti tomuto usnesení, a to proti výroku o zamítnutí návrhu, aby Okresnímu úřadu v P. bylo uloženo

sdělit, exekutorovi skutečnosti požadované v žádosti ze dne 4.4.2OO2, včas podal odvolání exekutor

Mgr. K. K. Nesouhlasí s právním názorem okresního soudu, že pro uložení takové povinnosti třetí osobě

neexistuje zákonná opora. Soudní exekutor zákonnou oporu spatřuje v ustanovení § 34 odst. 2 exekučního

řádu a navrhuje, aby napadený výrok usnesení okresního soudu byl změněn a tato povinnost byla okresnímu

úřadu uložena.

Proti usnesení okresního soudu včas podal odvolání i Okresní úřad v P., a to proti výroku v odstavci I.

a II. Odvolatel namítá, že soudní exekutor požádal podle § 33 odst. 3 zákona č. l2O/2OO2 Ministerstvo

vnitra ČR o sdělení údajů z registru silničních motorových vozidel. Tato žádost byla postoupena Okresnímu

úřadu v P. dne l7.4.2OO2. Soudní exekutor byl vyzván k zaplacení správního poplatku písemnou výzvou ze

dne 3.5.2OO2, č.j. RD 278/l – l54l – 2632/O2, na níž reagoval usnesením ze dne 2O.5.2OO2 zn. EX l98/O2.

Toto usnesení bylo posouzeno jako odvolání proti výzvě a postoupeno k vyřízení odvolacímu orgánu, tedy

Krajskému úřadu Jihočeského kraje. Ten podané odvolání zamítl a rozhodnutí Okresního úřadu v Prachaticích

potvrdil rozhodnutím ze dne l9.6.2OO2, č.j. ODSH/l367/O2/Te. Kromě zmiňovaných správních rozhodnutí

odvolatel přiložil i metodický pokyn Ministerstva dopravy a spojů České republiky ze dne 28.3.2OO2 pod

spis. zn. 633/O2 – l6O, podle nějž okresní úřad je povinen postupovat ve smyslu metodiky příslušných

ministerstev. Je poukazováno na to, že podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 33O/2OO1 Sb.

exekutor vykonává exekuční činnost za odměnu, ve které je zahrnuta i náhrada za běžné administrativní

a jiné práce s exekuční činnosti související. Exekutor má nárok na náhradu hotových výdajů, jejichž povahu

stanoví a demonstrativně vymezuje ustanovení § l3 vyhlášky. Tato náhrada zahrnuje soudní a jiné poplatky,

k nimž se řadí i poplatky správní. Postup správních orgánů při vyměřování a vybírání správních poplatků je

stanoven zákonem č. 368/92 Sb., o správních poplatcích. V ustanovení § 9 tohoto zákona jsou taxativně

vymezeny subjekty a úkony, které jsou od poplatků osvobozeny. Exekutor, jako subjekt, ani jeho úkony

zde uvedeny nejsou. Za výdej z registru silničních motorových vozidel k žádosti exekutora je tedy správní

orgán povinen postupovat bezvýjimečně podle obecných ustanovení zákona o správních poplatcích, pokud

poplatek není ve stanovené době zaplacen, správní orgán poplatný úkon neprovede /§ 6 odst. l citovaného

zákona/. Vydání písemného sdělení o vozidle nebo jeho držiteli z registru silničních motorových vozidel pro

potřeby soudních exekutorů se řídí zákonem č. 368/l992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a je předmětem

správního poplatku podle položky 9 přílohy tohoto zákona. Okresní úřad v P. tedy postupoval správně v

souladu s uvedenou právní úpravou a uložení pořádkové pokuty je neopodstatněné. Okresní úřad navrhl,

aby usnesení bylo zrušeno.

Odvolací soud zjistil, že obě podaná odvolání jsou přípustná ve smyslu Ol a 2O2 , byla podána

v zákonem stanovené lhůtě podle O4 odst. l Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu

prvního stupně podle 2 a shledal podané odvolání Okresního úřadu v P. důvodným. Jako nedůvodné

posoudil odvolání podané soudním exekutorem Mgr. K. K.. V řízení nebyly zjištěny žádné vady uvedené

v odst. l, 2 písm. a/, b/ ani jiné vady řízení před soudem prvního stupně.

Ve věci nebylo třeba nařizovat jednání, neboť odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně,

které se podle zákona vydává bez nařízení jednání, jak to předpokládá ustanovení § 2l4 odst. 2 písm. c/

Odvolací soud za důvodnou považoval odvolací námitku Okresního úřadu v P., že nebyly naplněny

předpoklady pro uložení pokuty tomuto úřadu, neboť ten v rámci svého postupu při poskytování

součinnosti exekutorovi podle § 33 odst. 3 exekučního řádu neporušil toto zákonné ustanovení.

Podle ustanovení § 33 odst. 3 exekučního řádu, orgány státní moci, orgány samosprávy a právnické

osoby, které z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob, jejich

majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny

oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k provedení exekuce. Tuto povinnost

mají, kromě jiných, orgány, které vedou evidenci motorových vozidel. Z obsahu spisu je zřejmé, že

soudní exekutor požádal písemně Ministerstvo vnitra ČR o sdělení údajů potřebných k provedení

exekuce, a to z evidence motorových vozidel celé řady povinných, kromě jiného povinného V. H.,

proti němuž je vedena exekuce v tomto řízení. Ministerstvo vnitra postoupilo tuto žádost soudního

exekutora k vyřízení Okresnímu úřadu v P., který ve smyslu zákona č. 56/2OOl Sb., o podmínkách

provozu vozidel na pozemních komunikacích, byl v daném okamžiku orgánem státní správy, který

vedl evidenci motorových vozidel /nyní je tímto orgánem podle zák. č. 56/2OOl Sb. obecní úřad

obce s rozšířenou působností/. Tento správní orgán vyzval soudního exekutora v souladu s § 6 odst. l

zákona č. 368/92 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, k zaplacení správního poplatku.

Současně jej poučil o tom, že poplatný úkon nebude proveden, pokud poplatek nebude ve stanovené

lhůtě zaplacen, toto poučení odpovídá § 6 odst. 3 zákona č. 368/92 Sb., o správních poplatcích.

Tento postup Okresního úřadu v P. byl v souladu se zákonem, neboť ani ustanovení § 33 odst. 3

exekučního řádu ani jiné zákonné ustanovení neukládá povinnost orgánu státní správy poskytnout

součinnost exekutorovi bezplatně.

Soudní exekutor není osobně osvobozen od placení správního poplatku ve smyslu § 9 odst. l

písm. a/ zákona č. 368/l992 Sb., o správních poplatcích, neboť není státním orgánem ani státním

fondem. Od placení správních poplatků nejsou osvobozeny ani jednotlivé úkony exekutora ve

smyslu § 9 odst. 2 zákona o správních poplatcích. Výslovně osvobozeny jsou pouze jednotlivé

úkony notářů, které souvisejí s dědickým řízením. Analogické užití tohoto ustanovení pro jednotlivé

úkony soudního exekutora zákon neumožňuje, výčet subjektů a úkonů, které jsou osvobozeny od

placení správního poplatku podle § 9 odst. l a 2 zák. o správních poplatcích je taxativní.

Osvobození soudního exekutora od placení konkrétního správního poplatku není možné dovodit

ani z položky 9 sazebníku správních poplatků, který je přílohou zákona o správních poplatcích

a v němž je konkrétně uveden správní poplatek a podmínky jeho placení v případě vyžádání údajů

z centrálního registru motorových vozidel. Exekutor nemá postavení státního orgánu, který je ze zákona

od placení správních poplatků osvobozen, takové postavení exekutora nelze dovodit ani z ustanovení

§ 28 exekučního řádu, v němž se pouze uvádí, že úkony exekutora se považují za úkony soudu.

Exekutor tedy provádí některé úkony na místo soudu, jeho samostatné postavení tím není nikterak

dotčeno. Pro tentýž závěr svědčí i dikce ustanovení § 52 odst. 2 exekučního řádu. Zaplacený správní

poplatek je pak nepochybně hotovým výdajem ve smyslu § 87 odst. l exekučního řádu, tedy nákladem

exekuce, o němž rozhoduje sám exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Skutečnost, že zaplacený

správní poplatek je nepochybně hotovým výdajem exekutora, vyplývá výslovně i z ustanovení § l3

odst. l vyhl. č. 33O/2OOl Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, správcepodniku a

o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem.

Všechny shora uvedené skutečnosti tedy svědčí o tom, že Okresní úřad v P. při svém postupu neodmítl součinnost exekutorovi ve smyslu § 33 odst. 3 exekučního řádu, když vázal poskytnutí požadovaných informací na zaplacení správního poplatku, neporušil tak žádné své zákonné povinnosti a nejsou tedy dány důvody pro uložení pokuty tomuto správnímu orgánu podle exekučního řádu a odst. l Odvolací soud proto změnil odvoláním Okresního úřadu v P. napadené výroky usnesení soudu prvního stupně podle O odst.l a rozhodl tak, že pořádková pokuta se mu neukládá.

Pokud jde o výrok napadený odvoláním soudního exekutora, jímž okresní soud zamítl jeho návrh, aby Okresnímu úřadu v P. bylo uloženo bezodkladně a zdarma sdělit soudnímu exekutorovi skutečnosti požadované v žádosti ze dne 4.4.2OO2, toto odvolání odvolací soud pokládá za zcela nedůvodné. Okresní soud správně v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že exekuční řád neumožňuje soudu, aby takovou povinnost třetí osobě uložil. Pokud odvolatel v podaném odvolání zmiňuje ustanovení § 34 odst. 2 exekučního řádu a dovozuje, že toto zákonné ustanovení umožňuje soudu uložit třetí osobě konkrétní povinnost, tuto odvolací námitku považuje odvolací soud za nedůvodnou. V ustanovení § 34 odst. 2 exekučního řádu je zakotvena povinnost třetích osob poskytnout exekutorovi součinnost podle § 33 exekučního řádu bez zbytečného odkladu. Pro případ nesplnění povinnosti zakotvuje toto zákonné ustanovení odpovědnost třetích osob za škodu způsobenou oprávněnému a exekutorovi, pro případ, že oním škůdcem by byl státní orgán, právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, zakotvuje pak postup při náhradě škody podle zákona č. 82/98 Sb. v platném znění. Toto zákonné ustanovení ani žádné jiné zákonné ustanovení nedává soudu možnost ukládat třetím osobám konkrétní povinnosti při nedostatku součinnosti s exekutorem podle § 33 exekučního řádu. Dává exekutorovi i oprávněnému však možnost domáhat se náhrady případně vzniklé škody. Rozhodnutí soudu prvního stupně je tedy ve výroku v odstavci III., o zamítnutí návrhu exekutora, věcně správné a odvolací soud jej proto potvrdil podle ustanovení 9

O nákladech odvolacího řízení bude rozhodnuto soudním exekutorem při rozhodování o nákladech exekuce /§ 88 odst. l exekučního řádu/.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Krajský soud v Českých Budějovicích

JUDr. Marie Rudolfová v.r.

předsedkyně senátu