Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23Co 9/2003

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. V. a soudců JUDr. J. Ch., Ph.D. a Mgr. J. D. ve věci exekuce oprávněné

P. r. 20 O. s. ch. České republiky R. a.s. N.,

se sídlem v N., Č. B. 338, proti povinné

O. N.,

bytem P., V. J. 194, k vymožení pohledávky 247.372,60 Kč s přísl., o odvolání JUDr. K. S., exekutora se sídlem v N., M. nám. 1293 proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3.12.2002, č.j. -11,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se v napadeném výroku pod bodem II

z r u š u j e

a věc se v tomto rozsahu

v r a c í

okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným usnesením okresní soud zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 27.2.2002 č.j. -4 (výrok pod bodem I). Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II). Okresní soud neshledal důvod zavázat k úhradě nákladů exekuce oprávněného, jak mu to umožňuje ustanovení § 89 exekučního řádu, když oprávněný zastavení výkonu rozhodnutí nezavinil. Vzal v úvahu i to, že zastavením výkonu rozhodnutí účastníkům exekuce náklady nevznikly.

Proti usnesení, a to do výroku o nákladech řízení, podal exekutor odvolání. Nesouhlasil s tím, že oprávněný nebyl zavázán hradit mu náklady exekuce. Namítal, že vůči povinné jsou náklady exekuce nevymožitelné a nebyl-li k jejich úhradě zavázán oprávněný, zůstane jeho činnost neuhrazena a jeho výdaje nepokryty. Domáhal se, aby odvolací soud změnil usnesení okresního soudu ve výroku o nákladech řízení a zavázal oprávněného nahradit náklady exekuce.

Odvolání je opodstatněné.

Odvolací soud si je vědom obtížnosti výkladu některých ustanovení exekučního řádu. Navíc se rozhodovací činnost soudů při výkladu exekučního řádu teprve vyvíjí a nelze tedy vyloučit, že v budoucnu doznají již vyslovené právní názory ještě i změny. Nicméně přesto je zapotřebí i pro tuto souzenou věc určitá výkladová pravidla přijmout. Ta jsou následující. Odvolací soud je jiného názoru na účinky příkazu exekutora k úhradě nákladů exekuce, než jaký zaujal okresní soud. Podle názoru odvolacího soudu ztrácí příkaz exekutora k úhradě nákladů exekuce své opodstatnění v těch případech, kdy je zřejmé, že exekuce nebude provedena. Lze to dovodit z ust. § 51 písm. b/ exekučního řádu podle kterého, jestliže soud zastavil exekuci, zaniká pověření exekutora k provedení exekuce. Právě o takovou situaci jde v souzené věci. Exekuce byla rozhodnutím soudu prvého stupně pravomocně zastavena a exekutor již nemůže činit žádné úkony směřující k provedení exekuce tedy ani ty, jimiž by postihl majetek povinné pro náklady exekučního řízení. O povinnosti hradit náklady exekuce a náklady oprávněného včetně určení výše těchto nákladů musí tedy rozhodnout soud v souvislosti s vydáním rozhodnutí o zastavení exekuce. Jeho rozhodnutí o nákladech se stává exekučním titulem do budoucna. Okresní soud tak sice nakonec i přes odlišné úvahy rozhodl. Rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů exekuce. Ani tento závěr ale odvolací soud nesdílí. K náhradě nákladů exekuce, jakož i k náhradě nákladů oprávněného je v exekučním řízení zásadně zavázána povinná (srovnej ust. § 44 odst. 6 písm. e/ exekučního řádu). Je jedno, že povinná nyní žádný majetek nemá. Nelze vyloučit, že v budoucnu nějaký majetek získá.

Soud ale může rozhodnout i tak, že uloží oprávněnému, aby nahradil náklady exekuce. Navíc oprávněný je povinen složit v exekučním řízení přiměřenou zálohu na náklady exekuce (viz. ust. § 55 odst. 2 exekučního řádu). Exekutor je oprávněn složenou zálohu čerpat na stanovený účel. Takto vyčerpaná záloha pak již představuje náklady oprávněného. To vše je zapotřebí při rozhodování soudu o tom, kdo z účastníků a jaké náklady bude hradit, vzít v úvahu. Odvolací soud o tom nemá ve spisu v důsledku odlišných názorů okresního soudu žádné podklady. Proto nemohl učinit nic jiného, než usnesení okresního soudu v napadeném výroku o nákladech řízení zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení ( ).

V dalším řízení bude okresní soud vycházet ze shora uvedeného názoru. Zjistí výši nákladů exekuce a výši nákladů oprávněného a rozhodne o povinnosti k jejich úhradě.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání.