Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26Co 412/2002

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v H.K. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. D.M. a soudkyň JUDr. A.S. a JUDr. M.V. ve věci žalobkyně E.P., zastoupené JUDr. H.E., advokátem, proti žalovanému V.D., zastoupenému JUDr. M.V., advokátem, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v T. ze dne 2.července 2002, č.j. 6C ll0/2001-44, t a k t o :

Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se tomuto soudu v r a c í k dalšímu řízení.

O d ů v o d ě n í

Shora označeným rozsudkem okresní soud přivolil k výpovědi z nájmu bytu o kuchyni a třech pokojích s příslušenstvím v pátém nadzemním podlaží domu čp. 124 ve S. n. Ú. (dále jen byt), kterou dala žalobkyně žalovanému. Současně vyslovil, že nájemní poměr žalovaného k bytu skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku. Žalovanému uložil povinnost vyklidit byt a vyklizený ho předat žalobkyni do l5 dnů po uplynutí výpovědní lhůty. Dále mu uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný j e výlučným nájemcem bytu, který však již několik let neužívá. Žalobkyně dala žalovanému výpověď z nájmu bytu dle , prostřednictvím žaloby. Okresní soud vzal za prokázané, že žalobkyně je vlastnicí bytu a to ode dn e 21.l0.1996. Byt byl l.6.l979 přidělen žalovanému jako byt podnikový a právo užívání k němu se po roce l992 změnilo v právo nájmu bytu a to právo svědčící pouze žalovanému. Nedošlo ke vzniku společného práva nájmu žalovaného a jeho manželky a nájemní vzta h žalovaného k bytu dosud nezanikl. Žalovaný však byt od roku l994 neužívá. Bydlí v rodinném domě v T. v ulici N.S., jehož je spoluvlastníkem. Výpovědní důvod dle odst. l písm. h) pak soud prvého stupně shledal odůvod n ěným. Okresní soud zkonstatoval, že žalovaný neužívání bytu odůvodnil pouze tím, že po jeho dohodě s manželkou byt užívá manželka s dětmi. Podle okresního soudu důkazy provedené v tomto řízení nasvědčují tomu, že manželka žalovaného žije spolu s dětmi rov n ěž v rodinném domě v Trutnově. Tuto skutečnost však okresní soud pro posouzení existence výpovědního důvodu nepokládal za rozhodující. Další dokazování v tomto směru proto neprováděl.

Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Uvedl, že nečiní sporným, že mu byl l.6.l979 předmětný byt přidělen jako podnikový, následně se změnil v byt služební a v současné době tedy právo nájmu k němu svědčí pouze žalovanému. Žalovaný rovněž potvrdil, že skutečně byt neužívá. Pokládá také právo bydlení svých rodinných příslušníků za odvozené od svého nájemního práva. Protože ale předmětný byt je bytem služebním a protože ho žalovaný jako nájemce trvale opustil, náleží dle při zániku nájemního vztahu a v případě trvalého opuštění společné domácn o sti u služebního bytu nájemcem jeho manželce a dětem přiměřený náhradní byt. Soud prvého stupně se tedy měl zabývat tím, že manželce a dětem žalovaného přísluší přiměřená bytová náhrada. Okresní soud žalovanému uložil předmětný byt vyklidit do l5 dnů po u p lynutí výpovědní lhůty bez bytové náhrady pro rodinné příslušníky. Toto jeho rozhodnutí není správné. Měl se zabývat právy rodinných příslušníků žalovaného dle . Dle obsahu odvolání tedy žalovaný uplatňuje odvolací důvod dle . Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k odvolání žalovaného nevyjádřila.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle a odst. l včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Postupoval přitom dle . Odvolání žalovaného shledal důvodným, i když z jiných než jím uplatněných důvodů.

Okresní soud spr ávně uzavřel, že žalobkyně je vlastnicí bytu a žalovaný je jeho výlučným nájemcem, když byt mu byl přidělen jako byt podnikový a následně se změnil v byt služební. Odvolací soud je toho názoru, že žalobkyně při koupi bytu vstoupila do práv a povinností př e dchozího vlastníka jako pronajímatele a převzala tedy předmětný byt jako byt služební. V zájmu právní jistoty účastníků nájemního vztahu není totiž možno připustit, že by byt ztratil svůj služební charakter pouze tím, že by se změnila osoba pronajímatele. Za této situace je tedy správný závěr okresního soudu o tom, že ke služebnímu bytu nevzniklo právo společného nájmu žalovaného a jeho manželky. Okresní soud se správně dále zabýval tím, zda jsou splněny podmínky výpovědního důvodu dle ) . Podle tohoto ustanovení může pronajímatel vypovědět nájem bytu s přivolením soudu, neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů a nebo ho bez závažných důvodů užívá jen občas. Mezi účastníky je nesporným, že žalovaný byt neužívá vůbec . Sám totiž bydlí v rodinném domě v T. v ulici N.S. Žalovaný ovšem tvrdí, že předmětný byt užívá jeho manželka s dětmi. Odvolací soud zastává názor, že nájemce může řádně užívat byt i jiným způsobem než tím, že by ho užíval osobně. Také obývá - li byt manžel nájemce, případně jeho děti nebo další rodinní příslušníci, jde o řádné užívání bytu. Jestliže by tedy v daném případě bylo prokázáno, že byt skutečně trvale užívá manželka žalovaného s dětmi, pak by skutkový závěr okresního soudu o tom, že žalovaný jako nájemce byt neužívá, nemohl obstát. Okresní soud se však dokazování k těmto skutečnostem nevěnoval, neboť tuto okolnost nepokládal za významnou pro posouzení existence výpovědního důvodu. I v případě, že by bylo prokázáno, že žalovaný byt ne u žívá vůbec a to ani sám ani prostřednictvím svých rodinných příslušníků, bylo dále třeba zabývat se tím, jaké důvody ho k tomu vedou. Okresní soud se spokojil s tím, že v odůvodnění rozsudku konstatoval, že žalovaný neuvedl žádný vážný důvod, pro který by t neužívá a nenavrhl k tomu žádné důkazy. Dle obsahu spisu však v průběhu řízení okresní soud nevyzval žalovaného, aby uvedl, jaké vážné důvody mu v užívání bytu brání a aby ke svým tvrzením případně navrhl důkazy. Okresní soud tedy nepostupoval dle odst. l a 3 . Šlo o pochybení, které soudu prvého stupně ve svých důsledcích bránilo posoudit, zda na straně žalovaného existují či neexistují vážné důvody pro neužívání bytu. Toto pochybení okresního soudu odvolací soud nemohl nap r avit, neboť pokud by tak učinil a pokud by prováděl dokazování ke skutečnostem, které okresní soud nepokládal za významné a proto je ani nehodnotil, počínal by si jako soud prvého stupně, bral by tím účastníkům možnost odvolání proti svým závěrům a poruši l by tak zásadu dvojinstančnosti občanského soudního řízení. Z těchto důvodů odvolacímu soudu nezbylo, než rozsudek okresního soudu zrušit podle dost. l písm. a) a podle vrátit v ěc okresnímu soudu k dalšímu řízení.

V něm se soud prvého stupně bude zabývat tím, zda ke dni doručení výpovědi z nájmu bytu žalovanému manželka a děti žalovaného předmětný byt užívaly či nikoliv. Bude-li prokázáno, že manželka a děti žalovaného byt neužívaly a že tedy byt nebyl ke dni doručení výpovědi z nájmu žalovaným užíván vůbec, vyzve okresní soud žalovaného, aby doplnil svá skutková tvrzení a důkazní návrhy podle odst. l a 3 tak, aby uvedl, jaké vážné důvody mu v už í vání bytu brání a aby k těmto tvrzením nabídl důkazy. Poté žalovaným nabídnutá tvrzení a důkazy zhodnotí ve smyslu ust. a posoudí, zda žalovaný má skutečně závažné důvody proto, že byt neužívá. Podaří-li se žalov a nému prokázat, že sporný byt užívá prostřednictvím rodinných příslušníků, bude s ohledem na uplatněný výpovědní důvod nerozhodné, zda lze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby uspokojil svojí bytovou potřebu (včetně bytové potřeby rodinných příslušníků) uspokojovat pouze v jednom bytě. Závěr o této otázce by byl totiž rozhodný pouze tehdy, byl-li by žalobkyní uplatněn výpovědní důvod uvedený v ust. odst. l písm. g) o.z. V novém rozhodnutí okresní soud rozhodne také o nákladech tohoto odvolacího říz ení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V H.K. dne 3. prosince 2002