Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24Co 237/2002

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

3

U s n e s e n í

Krajský soud v H. K. rozhodl v

senátě složeném z

předsedkyně JUDr. V. H. a soudců Mgr. P. K. a Mgr. Z.

S.

ve věci oprávněné

České

republiky M. f. -

G. ř. c.,

C. ú. B

.

-

dálnice se sídlem v L., proti povinné

T. P. H.,

veřejné obchodní společnosti

,

IČ: 429 37 370, se sídlem v P., R. 1755, o návrhu oprávněné

na prohlášení majetku povinné

, k odvolání oprávněné

proti usnesení Okresního soudu v P. ze dne 27. 3. 2002,

č.

j. -153,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se z r u š u j e

a věc se v

r a c í

okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud výše označeným usnesením zamítl návrh oprávněné na prohlášení majetku povinné, když dospěl k závěru, že oprávněná nedoložila, že by byly splněny předpoklady pro jeho vyhovění stanovené v § 260b

/ o. s.

ř., když neprokázala, že její pohledávka nemohla být ani s pomocí soudu postupem podle § 260 o.

s.

ř. uspokojena výkonem rozhodnutí

-

přikázáním z účtu povinné u peněžníhou. Z obecných vyjádření jednotlivých bankovních domů, které oprávněná předložila neplyne, zda učinila konkrétní dotazy o účtech povinné u peněžních ústavů.

Oprávněná ve včas podaném odvolání nesouhlasila se závěry okresního soudu

.

Zdůraznila, že již v návrhu na prohlášení majetku povinné odkázala na dva exekuční příkazy

(

č.

j. E 900064/99 a E 900066/99), jimiž formou přikázání pohledávky

z

účtu povinné

u bank byla

vymožena

pouze z č á s t i její pohledávka,

a

to jen ohledně části celn

ího dluhu ve výši 83

0.552,40 Kč, ačkoliv na základě exekučních titulů, platebních výměrů Celního úřadu Břeclav-dálnice ze 17.

10. 1995 (

pod č.

j.

29-1582/CD/95 až 29-1584/CD/95), zůstává dosud neuh

razeno

povinnou 207.004,60 Kč. Již to, že přikázáním pohledávky z účtu povinné byla vymožena pohledávka oprávněné pouze zčásti

,

svědčí pro vyhovění návrhu a tudíž k provedení prohlášení povinné o jejím majetku. Za nepřípadnou pokládala i výtku soudu týkající se nekonkrétnosti dotazu na číslo účtu povinné u jednotlivých peněžních ústavů. Oprávněná doložila, jaké subjekty prověřovala a doložila rovněž i odpovědi jednotlivých peněžních ústavů,

bank. Navrhla, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízen

í.

Krajský soud přezkoumal napadené usnesení spolu s řízením, které jeho vydání předcházelo postupem podle § 214 odst.

2 písm.

c/ (

dále jen o. s.

ř.

),

aniž musel ve věci nařizovat jednání. Odvolání shledal opodstatněným z níže uvedených důvodů.

Předpoklady za splnění kterých může soud přistoupit k prohlášení majetku povinného postupem podle § 260c

/ o. s.

ř., aniž by musel formálně (

to je usnesením) o takovém návrhu rozhodnout, stanoví § 260a/ a § 260b/ o. s.

ř. To znamená, že oprávněný musí prokázat, že má

(

před podáním návrhu na nařízení výkonu) vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, která nemohla být ani s pomocí soudu podle § 260 o.

s.

ř. uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžníhou. Aby usnesení, jímž soud zamítá návrh na prohlášení majetku povinného bylo lze přezkoumat, musí odůvodnění usnesení obsahovat takové údaje, z nichž lze zjistit, že se soud zabýval otázkou, zda za nesplněné a oprávněným neprokázané pokládá

všechny

zákonné předpoklady pro vyhovění návrhu či jen některé z

nich (vy

jma případů explicitně zakotvených v § 260b

/ odst. 2 o. s.

ř.

,

za splnění kterých návrhu vyhovět nelze). V posuzovaném případě v odůvodnění usnesení pokládal okresní soud za oprávněným nedoložený zákonný předpoklad podle § 260b

/ odst. 1

ve spojení s § 260 o. s.

ř., totiž že oprávněná nedoložila,

že se ani

s pomocí soudu nepodařilo,

aby pohledávka oprávněné byla uspokojena výkonem rozhodnutí jejím přik

ázáním z ú

čtu povinné u peněžníhou

.

Jinými slovy řečeno, okresní soud dovodil, že návrhu nelze vyhovět, jestliže oprávněná před podáním návrhu nepožádala soud o pomoc postupem podle § 260 odst.

2 o. s.

ř. Otázkou, zda pokládá za splněny další předpoklady pro vyhovění návrhu či nikoliv, se okresní soud nezabýval, proto pro nedostatek důvodů nebylo lze jeho rozhodnutí přezkoumat (

§ 221 odst. 1 písm. c/ o. s.

ř.).

Výše uvedený závěr okresního soudu však nelze pokládat za správný. Jak správně namítla oprávněná v odvolání, jestliže exekučními příkazy na přikázání pohledávky z účtu povinné u peněžníhou byla její pohledávka uspokojena jen zčásti a tuto námitku dokládá, pak je na místě závěr, že jeden z předpokladů stanovených v

/ odst. 1 o. s.

ř. byl splněn, ačkoliv se tak nestalo s pomocí soudu postupem podle § 260 odst.

2 o. s.

ř.

Zákon o bankách č.

(

v platném znění) totiž v § 38 odst.

6 zakládá věřiteli právo, aby mu banka i bez souhlasu svého klienta za účelem výkonu rozhodnutí sdělila bankovní spojení svého klienta včetně čísla jeho účtu a identifikačních údajů o svém klientovi.

Navíc z žádného právního předpisu nelze dovodit povinnost oprávněné činit dotazy na všechny peněžníy. Postačí, prokáže-li, že takový dotaz se záporným výsledkem učinila vůči jen jedinému z nich. Má-li totiž oprávněná vykonatelné pohledávky vůči více povinným a učinila-li dotaz na peněžníy, ve kterém své dlužníky označila, nelze jí přičítat k tíži ”povšechné” odpovědi peněžníchu, jejichž obsah ostatně sama ani nemůže ovlivnit.

Protože se okresní soud nezabýval otázkou, zda jsou splněny všechny předpoklady pro vyhovění návrhu, nezbylo, než napadené usnesení postupem podle § 221 odst.

1 písm. c/, odst. 2 písm. a/ o. s.

ř. napadené usnesení zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dojde-li okresní soud k závěru o tom, že návrhu na prohlášení majetku vyhovět lze, žádné usnesení o tom nevydá, ale přistoupí přímo k předvolání povinného podle § 260c

/ o. s.

ř. Pouze v případě, že by uzavřel, že návrhu na prohlášení majetku povinné vyhovět nelze, musel by jej usnesením zamítnout.

Podle § 226 odst. 1 o. s.

ř. je soud prvého stupně vázán názorem odvolacího soudu.

Poučení

: Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání.

V H.

K. dne 27. června 2OO2