Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11Cmo 424/2000

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Z o d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba, kterou se

žalobce domáhal zaplacení kupní ceny za zboží, které bylo

vyfakturováno žalovanému dne 31.12.1991. Soud I. stupně na

základě provedeného dokazování listinami sice dovodil, že je

prokázáno dodání i převzetí zboží, jakož i písemné uznání závazku

ze dne 26.3.1992, že však nárok nelze přiznat, neboť je promlčen.

Lhůtu k promlčení je totiž dle názoru soudu I. stupně posuzovat

bez ohledu na zákon, za jehož účinnosti závazek vznikl, podle

§ 407 odst. 1 obch. zák. Tato čtyřletá lhůta začala běžet dnem

následujícím po uznání závazku a uplynula tedy před podáním

žaloby, k němuž došlo až 11.2.1998.

Proti rozsudku podal odvolání žalobce a navrhl, aby byl

změněn tak, že se žalobě zcela vyhovuje. Podle jeho názoru je

třeba délku promlčecí doby posuzovat s ohledem na vznik závazku

podle § 131b odst. 6 hosp. zák., jak to výslovně stanoví § 763

odst. 2 obch. zák.

Žalovaný považoval názor soudu I. stupně za správný a

navrhoval potvrzení napadeného rozsudku.

Podle části dvanácté, hlavy I., bodu l5. přechodných

ustanovení k části první , kterým se mění

, , ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony (dále jen ), a který nabyl

účinnosti dne 1.1.2001, odvolání proti rozhodnutím soudu prvního

stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo

vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů,

se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

Odvolací soud proto napadené usnesení přezkoumal vzhledem

k výše uvedenému podle ustanovení ve znění účinném do

31.12.2000 a dospěl k závěru, že soud I. stupně sice správně a

úplně zjistil skutkový stav věci, ale pochybil při jeho právním

posouzení.

Spornou právní otázkou bylo, zda žalobou uplatněný nárok,

který vznikl z právního vztahu z doby platnosti hosp. zák. č.

ve znění pozdějších předpisů, je promlčen, či

nikoliv. U závazků tohoto druhu upravuje běh promlčecí doby a

její trvání přechodné ustanovení obch. zák. v § 763 odst. 2,

podle něhož se podle dosavadních předpisů až do svého skončení

posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti

obch. zák., jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se podle

předchozího odstavce řídí dosavadními předpisy, i když začnou

běžet po účinnosti tohoto zákona. Platí tedy zásada, že bez

ohledu na počátek promlčecí doby se její režim spravuje zákonem,

kterým se řídí ve smyslu § 763 odst. 1 obch. zák. základní právní

vztah. A takovým právním vztahem, který vznikl za účinnosti

hosp. zák., je i ten, z něhož vznikl daný spor. Ustanovení § 763

odst. 1 obch.zák. vylučuje jakoukoliv zpětnou působnost (např.

na rozdíl od obč.zák. v § 868 i nepravou zpětnou působnost) a v

ust. § 763 odst.2 obch.zák. to důsledně promítá i do běhu lhůt

ohledně vztahů, které vznikly za účinnosti předchozích předpisů.

Tím, že žalovaný svůj závazek právně závazným způsobem uznal až

později za účinnosti obch.zák., se na základním právním vztahu

ničeho nezměnilo a i když dnem uznání závazku začala běžet nová

promlčecí lhůta, dopadá na její délku ustanovení § 131b odst. 6

hosp. zák. se zřetelem na výslovné znění § 763 odst. 2 obch. zák.

Tato lhůta je tedy desetiletá, počítá se ode dne následujícího

uznání závazku, tj. od 27.3.1992 a do doby uplatnění nároku u

soudu dne 26.3.1992 tedy neuplynula. Právo žalobce tedy není

promlčeno a může být přiznáno.

Jinak odvolací soud sdílí skutková zjištění a právní

závěry soudu I. stupně o oprávněnosti žalobcova nároku, který je

skutečně doložen listinami a který je dotvrzen i uznávacím

prohlášením žalovaného, jež podle § 132 hosp. zák. a zakládá

domněnku, že závazek v době uznání trval. Tato domněnka nebyla

vyvrácena. Žaloba tedy byla shledána důvodnou a rozsudek soudu

I. stupně byl podle změněn tak, že se žalobě

vyhovuje.