Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11Cmo 283/2000

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Z o d ů v o d n ě n í :

Návrhem ve věci samé se žalobce domáhá určení, že je

členem žalovaného družstva a nájemcem bytu č. 3 v obytném domě

čp. ... v P...., což odůvodňuje tím, že žalovaný jeho členství

a právo k bytu zpochybnil tím, že vzal na vědomí převod členských

práv ze žalobce na jinou osobu a s ní uzavřel nájemní smlouvu

ohledně žalobcova bytu, ačkoliv žalobce svá členská práva na

někoho jiného nepřevedl. K převodu členských práv žalobce totiž

došlo na základěy nesoucí žalobcův padělaný podpis.

Současně žalobce navrhl nařízení z výroku patrného předběžného

opatření, jímž chce před rozhodnutím ve věci samé zajistit svá

práva, která žalovaný nerespektuje.

Napadeným usnesením soud I. stupně vyhověl návrhu na

nařízení předběžného opatření s odůvodněním, že tento návrh je v

souladu s ust. a , protože není

"najisto postaveno, že žalobce je osobou, která převedla svá

členská práva na třetí osobu, která nyní byt užívá", přičemž soud

vychází ze skutkových tvrzení žalobce o této osobě, jakož i z

toho, že při ověřování žalobcova podpisu na podvrženéě

bylo použito jeho již prošlého občanského průkazu, který byl v

úschově Policie ČR.

Proti usnesení podal žalovaný odvolání, v němž navrhuje,

aby usnesení bylo změněno tak, že se návrh na nařízení

předběžného opatření zamítá. Žalovaný musí respektovat dohodu o

převodu členských práv žalobce na jinou osobu nesoucí jeho úředně

ověřený podpis, zejména když nový nabyvatel členských práv s

neplatností toto dohody nesouhlasí. Své opačné tvrzení žalobce

neprokázal.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v celém

rozsahu a dospěl pak k přesvědčení, že odvolání je důvodné, i

když tomu tak je z jiných důvodů, než které jsou v něm uplatněny.

Předběžné opatření může soud na návrh nařídit před

zahájením řízení ( an. ) nebo v průběhu řízení (

an. ). V obou případech jde o poskytnutí předběžné ochrany

určitému subjektivnímu právu, které ještě nebylo v řízení

uplatněno ( an. ) nebo které již v řízení uplatněno

bylo, ale není o něm dosud rozhodnuto ( an. ). Taková

předběžná ochrana je vždy jen dočasná a její doba je buď závislá

na povaze věci nebo je vymezena trváním řízení, ve kterém jde

nebo půjde o věc samu. Z toho vyplývá, že právo na podání návrhu

na vydání předběžného opatření svědčí vždy jen potencionálnímu

žalobci (v případě prvním) nebo žalobci již existujícímu, a to

pokud jde o ochranu jeho práva, které bylo v řízení uplatněno

proti hrozící nebo již nastalé újmě (v případě druhém).

V souzené věci jde o případ předběžného opatření po

podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé ( ),

přičemž žalobce návrh na jeho nařízení učinil v rámci řízení o

určení ( ), že tu je právní vztah (členství v

družstvu).

Mezi předmětem ochrany práva sledovaným nařizovaným

předběžným opatřením a předmětem řízení ve věci samé musí být

taková souvislost, aby z tohoto hlediska mělo předběžné opatření

vůbec smysl, tj. aby kladným rozhodnutím ve věci samé odpadly

důvody, proč bylo předběžné opatření nařízeno. To lze dovodit

nejen z ust. , z něhož vyplývá plná návaznost

a spojitost obou prostředků právní ochrany. Podle § 77 odst. 1

písm. b) předběžné opatření zaniká, přestože nebylo

vyhověno návrhu ve věci samé, podle zaniká

uplynutím 15 denní lhůty od vykonatelnosti rozhodnutí ve věci

samé, bylo-li žalobě vyhověno. Pokud by nebylo nutné, aby mezi

předmětem žaloby a předmětem ochrany požadované předběžným

opatřením byla souvislost nebo pokud by se tyto návrhy neměly

vzájemně doplňovat či podmiňovat, ust. by

postrádalo smysl.

Z toho hlediska žalobcem navrhované předběžné opatření

nemá přímou souvislost se žalobou na určení práva, protože i

kdyby jí bylo vyhověno, žalobce by bezprostřední a vykonatelný

právní prostředek pro ochranu svého členství v družstvu a svého

nájemního práva nezískal. Aby se jej domohl, kdyby žalovaný ani

pak jeho členství neuznal, musel by znovu nastupovat ke sporu o

plnění buď proti družstvu nebo proti tomu, kdo neoprávněným

užíváním jeho bytu do jeho práv zasahuje, v dalším řízení, které

by rozhodně nebylo ukončeno před uplynutím zmíněné 15 denní lhůty

a předběžné opatření by se tak zcela minulo účinkem.

V zásadě lze říci, že tam, kde je možná žaloba na plnění

( ), nelze žalobu na určení právního vztahu

( ) spojovat s návrhem na nařízení předběžného

opatření podle , protože předběžné opatření by

neplnilo účel účinné předběžné ochrany práva, o které ve věci samé

jde. Tak je tomu v souzené věci, kde se žalobce žalobou na plnění

ochrany a prosazení svého práva domáhat může (např. žalobou na

vyklizení bytu). V takovém případném řízení by pak nařízení

předběžného opatření význam mělo, protože by žalobci mohlo

zajistit předběžnou ochranu do kladného rozhodnutí o žalobě na

plnění, jež je bezprostředně vynutitelné výkonem rozhodnutí

( an. ).

Za daného stavu věci nelze tedy dovodit, že je třeba pro

zahájení řízení ve smyslu zatímně upravit poměry

účastníků, neboť definitivní úpravy právních vztahů účastníků by

ve věci samé nebylo dosaženo, když v ní nejde o vydání rozhodnutí

o splnění povinnosti, která vyplývá z právního vztahu, resp. z

porušení práva, ale pouze o vydání rozhodnutí o určení, zda tu je

právní vztah ( a c/ ).

Z těchto důvodů bylo napadené usnesení změněno podle

tak, že se návrh na nařízení předběžného

opatření zamítá.