Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 452/2025-29

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Anonymizováno

o zaplacení 162 542 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 111 937 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 111 937 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 50 605 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 174,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 977,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 120 553,46 Kč od 29. 4. 2025 do 13. 8. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 616,46 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 111 937 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 120 553,46 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 20 913 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 111 937 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 111 937 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 50 605 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 174,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 977,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 120 553,46 Kč od 29. 4. 2025 do 13. 8. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 616,46 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 111 937 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 120 553,46 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 20 913 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 3. 8. 2022 se společností právnická osoba, IČO: IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byla žalované poskytnuta částka 130 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve výši 50 602 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 30 měsíčních splátkách po 6 021 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 2. 2025. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 23. 11. 2022. Ke dni 2. 4. 2023 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužní jistina činila částku 120 553,46 Kč a dlužný poplatek částku 41 988,54 Kč. Po tomto datu žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná celkové uhradila částku 18 063 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, a to s účinností od 28. 4. 2025. Žalobkyně se po žalované domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 120 553,46 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 41 988,54 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 977,63 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 174,57 Kč, úroků ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 120 553,46 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 120 553,46 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

2. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalované a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované na základě pracovní smlouvy (01/2012) a výpisů z bankovního účtu (05, 06, 07/2022), přičemž rovněž z insolvenčního rejstříků ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdce žalobkyně dále vycházel z údajů sdělených žalovanou (že její měsíční příjem činí 126 536 Kč, žije ve vlastním domě apod.) a dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná

3. S ohledem na skutečnost, že soud na základě listinných důkazů neměl za prokázané, že žalobkyně (její právní předchůdce) ověřovala měsíční příjmy a výdaje žalované, poučil soud v tomto ohledu žalobkyni při ústním jednání dne 4. 2. 2026, přičemž žalobkyně žádné další důkazní návrhy neuplatnila.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se nedostavila, z jednání se neomluvila, soud proto postupoval podle , když jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

5. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

6. Žalovaná požádala o úvěr ve výši 100 000 Kč, přičemž uvedla, že je podnikatelkou, bydlení uvedla vlastní, čistý měsíční příjem pak 76 536 Kč, odhadované měsíční výdaje pak uvedla 13 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 50 000 Kč (zákaznická karta, žádost spotřebitele o úvěr ve výši 100 000 Kč ze dne 3. 8. 2022). Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel dne 3. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 130 000 Kč s tím, že poplatek za poskytnutý úvěr činil 50 602 Kč (Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo hodnota na částku 130 000 Kč ze dne 3. 8. 2022). Ke dni 23. 11. 2022 žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně na smlouvu č. hodnota částku 18 063 Kč (tabulka umoření ke smlouvě číslo hodnota ze dne 6. 5. 2025). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. hodnota na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 28. 4. 2025, včetně přílohy číslo hodnota obsahující seznam postoupených pohledávek) Dne 24. 8. 2025 byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně informována o postoupení pohledávky ze ze smlouvy včetně příslušenství na žalobkyni, a to ve výši 246 996,92 Kč (oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, včetně podací lístku ze dne 22. 5. 2025). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu po splatnosti a to nejpozději do 13. 8. 2025 (výzva k plnění se základním skutkovým právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 29. 7. 2025, včetně podacího lístku ze dne 30. 7. 2025).

7. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 130 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Soud vzal za zjištěné, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 18 063 Kč. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována, kdy byla posuzována bez ověřování příjmů a výdajů žalované.

8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu a a násl. o. z.

9. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

16. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. ).

17. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

19. Právní předchůdce žalobkyně nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně ověřoval výdaje žalované tak, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval pouze příjmy žalované, případně ji posuzoval pouze nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a na základě sdělení žalované uvedených v žádosti o úvěr, z nichž vyplývá, že příjem domácnosti žalované činí 126 536 Kč a výdaje žalované činí 19 000 Kč, kdy sám tento údaj je při žádosti o úvěr zarážející, nadto dané si právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval (tvrzeně pracovní smlouvou – uvedeno žalobkyní – z roku 2012 sic! a výpisem z bankovního účtu, tuto skutečnost však žalobkyně nedoložila). Pokud právní předchůdce přihlédl k tvrzení žalované, že další čistý příjem domácnosti činí cca 50 000 Kč, tuto skutečnost nijak neověřil. Dané tak rozhodně nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, které žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť ze zákona plyne povinnost posouzení úvěruschopnosti na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, nelze tak vycházet pouze z uvedených lustrací v databázích a sděleních žalované a ověřováním příjmů žalované bez současného ověřování jejích výdajů, aby bylo možno dovodit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Nadto při poskytnutí takto vysoké finanční částky.

20. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Evropského soudního dvora C-679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Evropský soud dvůr dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.

21. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaná mohla ponechat poskytnutou finanční částku, resp. zbývající neuhrazenou částku 111 937 Kč, kdy soud vzal za zjištěné, že žalovaná na poskytnutou jistinu již uhradila částku 18 063 Kč. Žalovaná je tedy povinna v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. zbývající neuhrazenou část jistiny ve výši 111 937 Kč.

22. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení o. z. ve spojení s ustanovením Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 29. 7. 2025; v rámci této korespondence dané k přepravě dne 30. 7. 2025 (viz podací lístek) byla žalovaná požádána o úhradu dluhu do 13. 8. 2025. Pokud tak žalovaná neučinila, do prodlení s úhradou se dostal dne 14. 8. 2025. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

23. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z.

24. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle odst. l za použití , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud tak přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, právo na náhradu nákladů řízení v částce … Kč.

26. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 502 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 7 620 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby, písemné podání ze dne 24. 11. 2025 a účast na jednání soudu dne 4. 2. 2026) dle , advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif) a dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 250 Kč za pět úkonů právní služby po 450 Kč dle advokátního tarifu. Celková částka zvýšená o DPH ve výši 21 % tak činí 48 823,50 Kč, v součtu se zaplaceným soudním poplatkem pak 55 325,50 Kč.

27. Úspěch žalobkyně s ohledem na výši žalované částky činí 68,90 %, neúspěch 31,10 %, odečtením neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu činí rozdíl 37,80 %, tedy z částky 55 325,50 Kč se jedná o částku 20 913 Kč.

28. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle odst. l věta prvá , ve smyslu je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.