Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 213/2025-52

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 36 186,53 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 277,21 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 28 909,32 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 385,40 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 277,21 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 28 909,32 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 385,40 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 186,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 385,40 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 23. 12. 2024 uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 34 000 Kč a zavázal se úvěr splatit společně s poplatky v pravidelných denních splátkách. Žalovaný se dostal s úhradou úvěru do prodlení, když uhradil jen 26 722,79 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný si ujednali dne 23. 12. 2024 Smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek www.flexifin.cz (viz Smlouva). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s poplatky a smluvním úrokem (viz Smlouva).

4. Žalovaný před uzavřením Smlouvy uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje na půjčky činí 8 000 Kč, výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, další nezbytné výdaje činí 15 000 Kč, ostatní zbytné výdaje činí 20 000 Kč a výše čistého měsíčního příjmu činí 80 000 Kč, přičemž žalobkyní ověřená výše tohoto příjmu činila 86 566 Kč (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně měla před uzavřením Smlouvy k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného za období od 1. 1. 2024 do 19. 12. 2024 prostřednictvím aplikace Kontomatik, ze kterého je patrné, že v měsíci 12/2024 (do 19. 12. 2024) byla na tento účet připsána částka 100 917 Kč a z účtu odešlo celkem 93 437,73 Kč, v měsíci 11/2024 byla na tento účet připsána částka 89 577,51 Kč a z účtu odešlo celkem 94 010,11 Kč a v měsíci 10/2024 byla na tento účet připsána částka 89 686,41 Kč a z účtu odešlo celkem 94 693,92 Kč (viz výpis z běžného účtu kontomatik). Z uvedeného výpisu je dále patrné, že žalovaný zasílal v uvedených měsících (i měsících předchozích) peníze na účet společnosti Anonymizováno.cz a Anonymizováno Anonymizováno a.s., a to celkem 46 500 Kč (viz výpis z běžného účtu kontomatik).

5. Žalovaný čerpal dne 23. 12. 2024 částku 17 000 Kč a dne 18. 1. 2025 částku 17 000 Kč (viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení právnická osoba.). Žalovaný uhradil celkem 26 722,79 Kč, dále již ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek, nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

7. Podle Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 12. 2024 smlouvu úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky až do výše 80 000 Kč.

9. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle , neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Žalobkyně měla před uzavřením Smlouvy k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého ověřila pravidelný příjem žalovaného, který v měsících 10 – 12/2024 činil v průměru 93 393,64 Kč. Co se týče výdajů žalovaného, tady se žalobkyně spokojila pouze s informacemi sdělenými žalovaným, které nijak neověřovala. Žalobkyně se nedotazovala na způsob bydlení žalovaného, neověřovala například prostřednictvím nájemní smlouvy či výpisu z účtu, kolik žalovaný hradí na nájem, zálohy na služby atd. a rovněž žalobkyně zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost a neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI) a neověřovala tak existence jiných dluhů žalovaného a případné výše splátek, i když žalovaný uvedl, že hradí splátky jiných půjček ve výši 8 000 Kč. Zásadní pochybení žalobkyně soud spatřuje také v neposouzení výdajů žalovaného z výpisu z účtu, který měla k dispozici, ze kterého je zřejmé, že výdaje žalovaného dosahovaly měsíčně částky 93 437,73 Kč, 94 010,11 Kč a 94 693,92 Kč, tedy často částky vyšší, než činil příjem žalovaného, nadto je z výpisu také patrné, že žalovaný vydával vysoké částky na hazardní hry a jsou tedy u něj zjevné znaky gamblerství a vysoké riziko řádného nesplacení poskytnutí úvěru. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně neposoudila.

10. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví , že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s , je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

11. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou.

12. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku 34 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný žalobkyni uhradil 26 722,79 Kč, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí 7 277,21 Kč.

13. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka).

14. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 7 277,21 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s věty první tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 277,21 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.