Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 1/2026-91

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 73 086,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 522,09 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 38 564,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 498,96 Kč ve výši 11,5 % p. a. od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 522,09 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 38 564,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 498,96 Kč ve výši 11,5 % p. a. od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 73 086,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 018 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 0,93 % denně. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě náhledu do databází a na základě informací získaných od dlužníka, ze kterých byl zjištěn pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši 30 400 Kč. Podle žalobkyně se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný na dlužnou jistinu uhradil pouze 495,91 Kč. Předmětem žalobního nároku je dlužná část jistiny ve výši 34 522,09 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 37 587,84 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 558,34 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 393,57 Kč, poplatek na službu „Informační SMS servis“ ve výši 24,96 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 35 498,96 Kč ve výši 11,5 % p. a. od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

Žalobkyně se žalovaným dne datum sjednali smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota jejíž nedílnou součástí jsou mj. všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 40 500 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 0,933 % denně žalobkyni splácet v pravidelných denních splátkách. Konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na datum, RPSN při čerpání celého kreditního rámce činí 1 446,06 % (Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky, Předpis denních splátek). Žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného zasláním autorizační platby (Autorizace ověření totožnosti) a dále z kopie jeho občanského průkazu (kopie OP žalovaného). Žalobkyně vyplatila žalovanému platbami na jeho bankovní účet č. č. účtu částku 10 100 Kč dne datum, částku 6 900 Kč dne datum a částku 18 018 Kč dne datum, celkem tedy částku 35 018 Kč (Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli žalobkyní, Výpisy z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu za dobu od 10/2024 do 12/2024). Žalovaný žalobkyni uhradil na jistinu pouze částku 495,91 Kč (Žalovaný netvrdil opak). Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému „vypovězení smlouvy o půjčce s okamžitou platností“ z důvodu nehrazení závazků žalovaného (Oznámení o vypovězení smlouvy z datum). Dne datum zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva právní zástupkyně žalobkyně ze dne datum).

4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, z obecných principů posuzování úvěruschopnosti a z identifikovaných příjmů soud žádná relevantní skutková zjištění neučinil, neboť se jedná o interní dokumenty vygenerované žalobkyní, ze kterých není vůbec zřejmé, jakým způsobem žalobkyně přišla k informacím v těchto dokumentech uvedeným.

5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Žalobkyně a žalovaný se dne datum dohodli na obsahu smlouvy, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 35 018 Kč. Sjednaný úrok za poskytnutí peněz činil 0,933 % denně (tj. 340,545 % ročně). Žalovaný na dlužnou jistinu uhradil pouze 495,91 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zřejmě posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, jejichž původ však soudu nedoložila. Žalovaný byl vyzván k úhradě svého dluhu.

6. Podle , (dále jen " "), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném v době uzavření úvěrové smlouvy) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud však dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

16. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

17. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, když z předložených listin vygenerovaných samotnou žalobkyní není vůbec zřejmé, jakým způsobem žalobkyně dospěla k informacím v těchto listinách uvedeným a jakým způsobem tyto informace ověřovala. Žalobkyně svá tvrzení v tomto směru nedoplnila a ani neoznačila žádné důkazy k prokázání splnění své zákonné povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, přestože k tomu byla soudem vyzvána usnesením ze dne 11. 2. 2026, č. j. -79. Žalobkyně na uvedené usnesení nijak nereagovala, k nařízenému jednání se nedostavila a sama se zbavila práva být soudem poučena dle ve smyslu Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že řádně a úplně posoudila před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet.

18. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla žalobkyni sjednaný úvěr ve lhůtě splatnosti uhradit. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru podle ust. Ze shora uvedeného důvodu se soud již nezabýval možnou absolutní neplatností smlouvy podle , ačkoli sjednaný úrok ve výši 0,933 % denně (tj. 340,545 % ročně) se již na první pohled jeví jako zjevně rozporný s dobrými mravy.

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu v řízení neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v , v důsledku čehož je nutné posoudit předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

20. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 35 018 Kč. Podle žalobkyně žalovaný uhradil na jistinu pouze částku 495,91 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal jinou výši úhrady, soud proto žalovanému uložil uhradit žalobkyni částku 34 522,09 Kč.

22. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle věty před středníkem , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

23. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu smluvního úroku, sjednaných poplatků a smluvní pokuty. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ustanovení dle Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení rozhodnutí. S ohledem na to, že v řízení byl zjevně úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.