Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 335/2025-38
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 29 907 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne datum smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byla žalované poskytnuta částka částka. Žalovaná se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši částka, která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši částka, kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, částky za zpracování úvěru ve výši částka a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 78 týdenních splátek po částka. Žalovaná porušila své povinnosti, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dlužné částky v celkové výši částka s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za období od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně se vůči žalované domáhá z titulu předmětné smlouvy zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužné částky poplatku ve výši částka, dlužných kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřoval schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě skutečností uvedených v žádosti žalované o úvěr, které byly následně ověřovány pracovní smlouvou, výplatními páskami žalované za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní smlouvou. Žalobkyně žalovanou o zaplacení požadované částky před podáním žaloby upomínala.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bezhotovostním převodem částku ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši částka, částky za zpracování úvěru ve výši částka a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 78 týdenních splátek po částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 156,89 %. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem částka. Z dokumentu „Zákaznická karta“ soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr na základě údajů, které mu sdělila žalovaná a které byly podloženy výplatními páskami za měsíce srpen a září roku 2022, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná měla průměrný čistý měsíční příjem částka a průměrné měsíční výdaje částka. Právo domáhat se zaplacení dlužné částky přešlo datum na žalobkyni smlouvou o postoupení ze stejného dne. Na postoupení pohledávky byla žalovaná upozorněna oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo žalované odesláno dne datum.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť shledal předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru soud dovozuje zejména z ujednání o výši úroků a roční procentní sazby nákladů úvěru, kdy žalovaná měla v případě tohoto spotřebitelského úvěru vedle poskytnuté jistiny ve výši částka uhradit dále poplatek ve výši částka. Soudu je z úřední činnosti známo, že výše administrativního poplatku se v těchto případech odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a „poplatek“ tak ve skutečnosti představuje skrytý úrok, tedy nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soud proto považuje nárok žalobkyně z titulu poplatků rovněž jako ujednání o úrocích. Úroková sazba předmětného úvěru činila podle smlouvy 86 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 156,89 %. Podle ustanovení § 588 obč. zák. se jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka, kdy s poukazem na toto rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno požadovat ještě úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila v roce 2022 cca 9 % ročně, stejně tak jako RPSN v uvedeném roce. Ve věci spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o úrocích a celkových nákladech spotřebitelského úvěru je podle ustanovení § 588 obč. zák. neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku a roční procentní sazby nákladů byla ve smlouvě zřetelně uvedena a že právní předchůdce žalobkyně splnil vůči žalované i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu, proto je nerozhodné, zda se žalobkyně podanou žalobou domáhá vůči žalované zaplacení toliko jejich části. Ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, neposkytl. Kromě výše úroků a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla předmětná smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaná na formuláři vypracovaném právním předchůdcem žalobkyně nemohla nic ovlivnit. V případě, kdy je nemravná převážná část ujednání úvěrové smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz např. rozsudek ze dne datum sp. zn. spisová značka). Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo.
13. Soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., když podle § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak přijetím peněžité hotovosti obohatila o částku ve výši částka. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši částka. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně (jejího právního předchůdce) obohatila o částku částka a v tomto rozsahu proto bylo podané žalobě vyhověno. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit žalobkyni zbývající dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 obč. zák. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo žalované odesláno dne datum. Podle ustanovení § 573 obč. zák. se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum. Protože žalovaná žalobkyni předmětnou částku v požadované lhůtě deseti dnů nevrátila, dostala se ode dne datum do prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění byla v tomto případě určena třídenní obecná podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla sice ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, avšak v průběhu celého řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady řízení jí tedy nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.