Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 139/2025-13
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno
o zaplacení 17 714 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, jdoucím od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ročně. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně- společnost právnická osoba, IČO IČO se adresa, a žalovaný, uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s dohodnutými úroky. Žalovaný splátky řádně a včas neplatil, a tak byl úvěr zesplatněn. Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak eviduje ze strany žalovaného pohledávku ve výši částka.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústav u poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka a závazek žalovaného tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 80 % ročně splácet pravidelnými měsíčními splátkami v minimální výši podle obchodních podmínek, kdy se výše měnila každý měsíc, počáteční výše byla stanovena na částku částka. Roční procentní sazba nákladů na úvěr byla 117,10 %. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z výpisu z účtu žalobkyně se podává, kdy a jaké částky žalovaný z úvěrového rámce čerpal a jakým způsobem se žalovaný dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru. Z dopisu banky adresovaného žalovanému soud zjistil, že byly žalovanému zasílány upomínky k úhradě, kdy dopis obsahoval i rozpis dlužných částek žalovaného.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 obč. zák. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
6. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum č. j. spisová značka, kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, a shledal obdobnou smlouvu absolutně neplatnou. Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první občanského zákoníku neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 obč. zák., je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měl žalovaný z poskytnutých prostředků hradit úroku ve výši 146,95 % ročně, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. spisová značka, kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 69,11 % ročně a RPSN úvěru činí 95,8 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovnímu úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).
7. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaný se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatil o částka, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka. Soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z této částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
8. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 58,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,03 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.