Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Cmo 58/2025-170

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a Mgr. Michala Výtiska v právní věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupena advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupena advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o zdržení se nekalosoutěžního jednání, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2025, č. j. -158,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně nepřipustil přistoupení společnosti právnická osoba. (dále jen „společnost Anonymizováno“), IČO IČO žalobkyně do řízení jako další účastnice na straně žalované.

2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se žalobou domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se jednání, kterým by v jakékoliv stavbě, která se nachází na v žalobě specifikovaných pozemcích v k. ú. adresa, umožnila umístění prodejny potravin. V průběhu řízení žalobkyně získala informace o tom, že společnost Anonymizováno plánuje na předmětných pozemcích umístit prodejnu potravin, a proto navrhla přistoupení této společnosti do řízení jako další účastnice na straně žalované s tím, že žádá, aby jí byl uložen zákaz tohoto jednání. Soud prvního stupně návrhu žalobkyně usnesením ze dne 16. 2. 2022, č. j. -47, vyhověl a vstup další žalované do řízení připustil. Usnesení bylo potvrzeno Vrchním soudem v Praze, avšak k dovolání společnosti Anonymizováno došlo k jeho zrušení Nejvyšším soudem, neboť podle jeho názoru žalobkyně přistoupením neodstraňuje nedostatek pasivní legitimace. V návaznosti na toto rozhodnutí Nejvyššího soudu soud prvního stupně žalobkyni vyzval, aby doplnila skutečnosti prokazující nezbytnost přistoupení další účastnice do řízení. Žalobkyně reagovala podáním ze dne 23. 4. 2025, kterým uvedla, že otázka pasivní legitimace společnosti Anonymizováno bude předmětem dokazování a rozhodnutí ve věci samé.

3. Soud prvního stupně odkázal na závěr Nejvyššího soudu o tom, že možnost přistoupení účastníka do řízení podle , (dále jen „“), se uplatní tehdy, vyplyne-li v průběhu řízení z tvrzení žalobce, že nároku, jenž tvoří předmět řízení, se nemůže žalobce úspěšně domáhat samostatně, popř. o tomto nároku nelze rozhodnout výlučně vůči žalovanému, nýbrž musí se tak dít ve spojení s jinou osobou, a je tak třeba přistoupením účastníka do řízení odstranit nedostatek věcné legitimace. To znamená, že institut přistoupení neslouží k rozšíření okruhu účastníků řízení za předpokladu, že tím zároveň není odstraňován nedostatek legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení.

4. Aplikací těchto závěrů na projednávanou věc soud prvního stupně uzavřel, že z obsahu spisu plyne, že i když proti původní i navrhované nové žalované je žalováno z titulu ochrany proti nekalé soutěži, lze nároky žalobkyně vůči každé ze nich uplatnit samostatně, přičemž rozhodnutí o nich budou na sobě nezávislá (tj. žalobě vůči jedné z nich může být žalobě vyhověno a vůči druhé může být zamítnuta). Každá z obou společností, jež žalobkyně chce žalovat, bude totiž předmětné pozemky užívat na základě jiného titulu a za jiným účelem a žalobkyně bude muset žalobu přizpůsobit vůči každé z nich, přičemž je zjevné, že vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o spolupráci, zatímco se společností Anonymizováno žalobkyně žádnou smlouvu uzavřenu nemá. Z uvedených důvodů soud prvního stupně nevidí důvod, proč by mělo být řízení rozšiřováno o dalšího (samostatného) účastníka a další (samostatná) skutková tvrzení, když ta mohou být uplatněna samostatnou žalobou, přičemž stane-li se tak, lze obě řízení spojit ( ) nebo jedno z nich přerušit do skončení druhého ( ), budou-li pro to dány důvody. Žalobkyně přitom ani netvrdila okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit nutnost společného projednání nároků vůči žalované a navrhované nové žalované, resp. netvrdila existenci jejich nerozlučného společenství. Soud prvního stupně proto návrh na přistoupení výše uvedené společnosti do řízení jako další účastnice na žalované straně zamítl, protože neslouží k odstranění nedostatku pasivní legitimace žalované. Při svém rozhodnutí přihlédl soud prvního stupně i k tomu, že řízení v této věci bylo zahájeno už v roce 2021 a žádá proto již urychlené projednání a vydání rozhodnutí, nikoliv jeho narůstání o další samostatné nároky proti novému účastníku. Vyhovění nároku by tedy bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

5. Usnesení napadla žalobkyně svým včasným odvoláním, v němž s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. opakuje, že otázka, zda se u navrhované společnosti jedná o samostatného účastníka a samostatná skutková tvrzení, vyplyne až z provedeného dokazování. Podle žalobkyně z jejího návrhu plyne, že to byla společnost Anonymizováno, která činila společně se žalovanou jednání vedoucí k umístění prodejny potravin společnosti Anonymizováno na předmětné pozemky v rámci projektu adresa. Žalobkyně k těmto svým tvrzením doložila i důkazy a je proto přesvědčena, že podmínky pro připuštění dalšího účastníka do řízení podle byly splněny. Navrhuje proto, aby odvolací soud vstup společnosti Anonymizováno do řízení připustil.

6. Žalovaná považuje odvolání za nedůvodné, neboť je přesvědčena o správnosti závěrů soudu prvního stupně o tom, že připuštění do řízení společnosti Anonymizováno, která na rozdíl od žalované se žalobkyní žádnou smlouvu, z níž tvrzené nekalosoutěžní jednání má plynout, uzavřenu neměla, by bylo nehospodárné, když pro rozhodnutí této věci není účast navrhované společnosti, vůči níž má snad žalobkyně samostatný nárok, nutná. K žalobkyní odkazovanému judikátu žalovaná uvádí, že není na projednávanou věc přiléhavý, protože situace v něm řešená byla odlišná; v tamním sporu o nahrazení ztráty na výdělku zaměstnance po skončení pracovní neschopnosti žalovaný zaměstnavatel zanikl rozdělením na několik dalších subjektů a nebylo zjevné, který z nich by měl žalovaný nárok vyplácet. Připuštění dalšího účastníka bylo tedy žádoucí s ohledem na objasnění skutkového stavu. Situace v tomto řízení je však zcela odlišná (viz výše).

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle a násl. “, zejm. , napadené usnesení, aniž bylo třeba k projednání odvolání nařídit jednání ( ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Jak konstatoval ve svém usnesení ze dne 30. 1. 2025, č. j. -151, vydaném v tomto řízení, Nejvyšší soud (viz bod 25 jeho odůvodnění), jehož právní názor je přitom pro soudy nižších stupňů závazný (, část věty první za středníkem a ), z obsahu spisu plyne (a tento stav stále trvá, neboť žalobkyně přes výzvu soudu prvního stupně svá tvrzení o nezbytnosti účasti společnosti Anonymizováno v řízení nedoplnila, když stále argumentuje jen tím, že otázka pasivní legitimace bude předmětem dokazování a rozhodnutí ve věci samé), že žalobkyně se žalobou domáhá proti žalované zdržení se jednání v nekalé soutěži spočívající v porušení smluvního ujednání mezi žalobkyní a žalovanou o zákazu umístění konkurenční provozovny na předmětných pozemcích. Ve vztahu ke společnosti Anonymizováno žalobkyně tvrdí, že se rovněž dopouští nekalé soutěže tím, že hodlá provozovat na předmětných pozemcích prodejnu potravin, aniž však existuje smlouva (není to tvrzeno), kterou by se ke zdržení tohoto jednání zavázala. Z výše uvedeného je tedy (stále) zřejmé, že absence společnosti Anonymizováno v tomto řízení nemá sama o sobě žádný vliv na existenci pasivní věcné legitimace žalované (zda je žalovaná skutečně pasivně legitimována, bude, jak správně uvádí žalobkyně, předmětem dokazování ve věci samé), takže podmínky připuštění společnosti Anonymizováno do řízení podle nejsou splněny. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že žalobkyní odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. ) není pro projednávanou věc použitelné, a to z důvodů, uváděných výše (viz bod 7) žalovanou.

9. Pokud tedy soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu na přistoupení společnosti Anonymizováno do řízení nevyhověl, rozhodl správně a odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle potvrdil. Nepřipuštění navrhovaného přistoupení však, jak už zmíněno výše, nebrání žalobkyni uplatnit svůj nárok u soudu samostatnou žalobou.

10. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci samé.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze do dvou měsíců ode dne jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, a to za podmínek uvedených v Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.