Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 398/2025-38

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci:

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupené advokátem Jméno advokáta,

se sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované,

trvale bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 101 729,73 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne datum podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek, každá ve výši dle aktuálního Sazebníku, který byl součástí Smlouvy o úvěru. Žalovaná se v průběhu trvání Smlouvy dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a neplnila tak řádně a včas své závazky ze Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila ke zesplatnění úvěru a odstoupení od Smlouvy. Odstoupení a datum splatnosti bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Následně došlo Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum k podstoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Dne datum společnost právnická osoba., IČ IČO, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s poplatky a úroky formou pravidelných měsíčních splátek, každá ve výši částka. Úvěr měl být poskytnut ve výši částka bezhotovostním převodem na účet žalované nebo v hotovosti na žádost klienta (z úvěrové smlouvy ze dne datum, včetně sazebníku pro bankovní obchody a všeobecných obchodních podmínek). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku). Přestože žalobkyně v doplnění žaloby tvrdila řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované, nepředložila k tomu důkazy a soud nepovažuje za dostatečné prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně tvrdila, že od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu žaloby nebylo uhrazeno ničeho. Nebylo prokázáno, kolik bylo celkem ze strany žalované na úvěr uhrazeno. právnická osoba. pouze poskytla informaci o době trvání úvěrového účtu (ze sdělení právnická osoba).

4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , obchodní zákoník (dále jen „“), ze , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů (dále jen „“) a ze , (dále jen „“), které byly účinné v době uzavření úvěrové smlouvy.

5. Podle obchodního zákoníku č. se tímto zákonem řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru je upravena v a násl. obchodního zákoníku. Z právní úpravy vyplývá, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za sjednání závazku věřitele, poskytnout na požádání peněžní prostředky, lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele ( – obchodního zákoníku). Podle odst. právnická osoba zákoníku je věřitel povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. Podle odst. právnická osoba zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle odst. právnická osoba zákoníku je závazek platit úroky splatných spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve smluvené lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku společně s úroky.

6. Podle § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. právnická osoba zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, mimo jiné určené předpisy práva občanského. Závazek byl zajištěn ustanovením o smluvní pokutě § 300 – 302 obchodního zákoníku.

7. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

8. Podle kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

9. Ohledně nutnosti zkoumání úvěruschopnosti lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. IAnonymizováno; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k , zvláštní část - k ; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

10. V řízení nebylo prokázáno, že při uzavření úvěrové smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované, kolik přesně a kdy bylo poskytnuto žalované, přičemž žalobkyně dále netvrdila, ani neprokázala, kolik žalovaná na dlužnou částku celkem uhradila, čímž nedostála svým procesním povinnostem dle a a neučinila tak ani po řádném poučení soudem o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy. Soud shledal smlouvu o úvěru z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti žalované absolutně neplatnou. Soud nemohl věc posoudit a rozhodnout ani o bezdůvodném obohacení z důvodu nedostatku tvrzení a důkazů. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).