Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 362/2025-13
Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 21 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 340 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 340 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně (právnická osoba) na základě jednání o úvěrové smlouvě poskytla žalovanému částku 21 000 Kč na jeho účet č. č. účtu. Žalovaný neuhradil nic. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni přes přechodného věřitele (právnická osoba.). Žalovanému byla zaslána výzva dne 20. 6. 2025.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Z potvrzení o platbě ze dne 25. 3. 2024, 26. 3. 2024, 27. 3. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 25. 3. 2024 částku 7 000 Kč, dne 26. 3. 2024 částku 6 000 Kč dne 27. 3. 2024 částku 7 000 Kč na účet č. č. účtu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 a její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na přechodného věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 a její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena z přechodného věřitele na žalobkyni. Z oznámení ze dne 20. 6. 2025 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému. Z výzvy ze dne 20. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 68 729,33 Kč, a to do 3 dnů.
4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 25. 3. 2024 částku 7 000 Kč, dne 26. 3. 2024 částku 6 000 Kč a dne 27. 3. 2024 částku 7 000 Kč na účet žalovaného. Důvodem mělo být jednání o úvěrové smlouvě. Pohledávka byla poté postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně přes přechodného věřitele na žalobkyni. Žalovaný nic neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.
5. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
8. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému bankovním převodem částku 21 000 Kč, a to na účet žalovaného. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., neboť žalovaný obdržel plnění od právní předchůdkyně žalobkyně bez platného právního důvodu. Předmětná pohledávka byla poté postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o.z. a následujícím, a to dvěma smlouvami o postoupení pohledávek. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil, tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého plnění, náleží žalobkyni úroky z prodlení z částky 21 000 Kč ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 1. 7. 2025 do zaplacení (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě; výzva byla odeslána dne 20. 6. 2025 a podle § 573 o.z. se má za to, že byla doručena dne 25. 6. 2025 a lhůta k plnění v délce 3 dnů tak uplynula dne 30. 6. 2025). V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 340 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 840 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. 18 C 345/2024, 20 C 345/2024, 11 C 329/2024), že žalobkyně vůči jiným svým klientům uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.