Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 353/2025-28

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem, Ph.D., ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 51 610 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 770 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dalších 30 840 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 770 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dalších 30 840 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 26. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 610 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 20. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 840 Kč skládající se z půjčené částky ve výši 30 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 30 840 Kč, přičemž jistina byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v týdenních splátkách po 585 Kč. Před poskytnutím zápůjčky byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy žalobkyně měla k dispozici mj. ověřený doklad o příjmech žalovaného ze zaměstnání, a dále ověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr např. náhledem do Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku či do registrů dlužníků. Žalovaný splácel úvěr nepravidelně, přičemž na splátkách zaplatil celkem částku 9 230 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení nejpozději dne 18. 12. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a poplatky ve 104 týdenních splátkách po 585 Kč. Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 60 840 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že od žalobkyně převzal částku 30 000 Kč.

5. Z evidenční karty klienta ze dne 20. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný žalobkyni ke své osobě uvedl, že má měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 26 093 Kč, že měsíční výdaje jeho domácnosti činí 9 492 Kč a že tak disponuje volnými zdroji ve výši 16 601 Kč.

6. Z výplatnic za měsíce říjen a listopad 2022 soud zjistil, že žalobkyně disponovala ověřených dokladem o příjmech žalovaného za tyto měsíce, přičemž čistý měsíční příjem žalovaného činil průměrně cca 29 680 Kč.

7. Z dokumentu označeného jako „Informace o smlouvě“ soud zjistil, že žalobkyně eviduje u žalovaného zaplacené splátky v celkové výši 9 230 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 2. 2025 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu z předmětné smlouvy a téhož dne tuto výzvu odeslal žalovanému.

9. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

10. Na podkladě těchto důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 12. 2022 poskytla žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splatit spolu s úrokem a poplatkem ve 104 týdenních splátkách po 585 Kč. Žalobkyně měla před poskytnutím úvěru k dispozici pouze ověřený údaj o příjmech žalovaného. Žalovaný zaplatil žalobkyni na splátkách celkem částku 9 230 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce, která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZSÚ“).

12. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému finanční prostředky poskytnuty, je neplatná. Závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá ze zjištění, že žalobkyně před uzavřením této smlouvy nedostála svým povinnostem plynoucím jí z § 86 ZSÚ, neboť nedostatečným způsobem zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost). Z předložených listinných důkazů i z vyjádření žalobkyně totiž vyplývá, že žalobkyně měla před poskytnutím předmětného úvěru k dispozici toliko ověřený údaj o příjmech žalovaného, ze kterého vyplýval čistý měsíční příjem žalovaného okolo 30 tisíc Kč. Žalobkyně však neměla k dispozici celkový přehled o finanční situaci žalovaného, neboť pokud jde o výdajovou stránku hospodaření žalovaného, vycházela toliko z jeho neověřených tvrzení. Takový postup však v oblasti spotřebitelských úvěrů nelze považovat za dostatečný a nepředstavuje zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Pokud žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr byla zkoumána i lustrací v registrech dlužníků, nepředložila žádný doklad o těchto tvrzených lustracích.

18. Za takové situace proto soud uzavřel, že žalobkyně porušila povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, a to způsobem uvedeným v § 86 ZSÚ. Sankcí za takové porušení povinnosti je podle § 87 odst. 1 věta první a druhá téhož zákona neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

19. Jelikož žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikla mu podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinnost zaplatit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný jí uhradil celkem částku 9 230 Kč, je nyní povinen vrátit rozdíl mezi touto a poskytnutou částkou, tedy částku 20 770 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

20. Ve zbývající části, tedy co do částky 30 840 Kč a co do žalovaného příslušenství, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani požadovaný (zákonný úrok z prodlení, a to ani z aktuálně dlužné části jistiny úvěru, neboť teprve tímto rozsudkem byla žalovanému stanovena lhůta splatnosti dlužné jistiny a žalovaný se tak doposud nemohl ocitnout v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , nebo např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. ).

21. Pokud jde o náklady řízení, předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 51 610 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 20 770 Kč, naopak co do částky 30 840 Kč a co do požadovaného příslušenství byla žaloba zamítnuta. V řízení tak byl procesně úspěšnější žalovaný, jehož úspěch přesahoval jeho neúspěch. Jelikož však žalovanému, který v řízení zůstal zcela pasivní, žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.