Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 145/2025-16
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 21 744 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 744 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 744 Kč od 8. 9. 2023 do 6. 2. 2025, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 744 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 406 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 744 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 744 Kč od 8. 9. 2023 do 6. 2. 2025, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 744 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 406 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 744 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba. smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému dne datum poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal splatit do datum. Žalovaný však nesplnil své povinnosti ze smlouvy a nevrátil poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky v dohodnutém termínu a ocitl se v prodlení. Žalobkyně požadovala uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru v částce 6 300,16 Kč, úrok ve výši 443,84 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 21 744 Kč od 8. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný neuhradil na pohledávku žalobkyně ničeho. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně posouzena jeho lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru č. IBAN, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 8 500 Kč. Smlouva byla uzavřena tak, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně na adrese Anonymizováno zadáním svých osobních údajů, včetně telefonního čísla, následně mu byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, jejíž znění žalovaný odsouhlasil verifikačním kódem zaslaným prostřednictvím SMS zprávy na telefonní číslo tel. číslo v žádosti. Žalovaný se touto smlouvou zavázal uhradit při překročení doby splatnosti jistinu ve výši 15 000 Kč, úrok 443,84 Kč a poplatek za sjednání úvěru 6 300,16 Kč.
4. Dle potvrzení o platbě vystavené bankou dne datum poskytla žalobkyně žalovanému dne datum částku 15 000 Kč.
5. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (k tomu byl rovněž předložen seznam postoupených pohledávek). Dopisy ze dne datum bylo žalovanému oznámeno jednak postoupení pohledávky a jednak byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů; oznámení o postoupení i upomínka mu byly odeslány dne datum.
6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2395 odst. 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. č. IBAN, na základě které byla poskytnuta žalovanému na jím určený bankovní účet částka 15 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni ve smyslu § 1879 o. z., která je tak aktivně legitimována k vymáhání zažalovaného dluhu.
12. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.
13. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně posuzovala na základě lustrace žalovaného v externích registrech, k čemuž ovšem nepředložila žádné doklady, jimiž by proces posuzování úvěruschopnosti žalovaného prokázala. Není pak dále vůbec zřejmé, z jaké výše příjmů a výdajů právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela, zda je vůbec zjišťovala, posuzovala, ani zda si tyto nějak ověřovala. Jelikož tedy nebylo prokázáno, že ze strany poskytovatele úvěru byla řádně splněna povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, pročež žalobkyni vzniklo právo pouze na zaplacení jistiny se zákonným úrokem z prodlení z neuhrazené jistiny.
14. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 15 000 Kč, ze které žalovaný po jejím poskytnutí nevrátil dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nevyvrátil, ničeho. Žalovaný žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, proto nadále dluží celou poskytnutou jistinu 15 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy žalobkyni naopak nepřiznal právo na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 300,16 Kč a úrok ve výši 443,84 Kč.
15. Částečně důvodným je dále požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ). Soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslanou předžalobní výzvu, jejíž odeslání dne datum žalobkyně prokázala podacím lístkem. V této výzvě byla žalovanému pro úhradu určena lhůta 3 dnů. Zákonná domněnka zakotvená v § 573 o. z. stanoví, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalovanému předžalobní výzva doručena dne datum. Vzhledem k tomu, že byla žalovanému pro úhradu určena lhůta tří dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byl žalovaný povinen provést úhradu do datum a ode dne následujícího, tj. datum, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ke dni vzniku jeho prodlení, tj. 12 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) z částky 15 000 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení.
16. Soud naopak žalobu dále zamítl co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 744 Kč od 8. 9. 2023 do 6. 2. 2025, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 744 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení, neboť ohledně daných částek, resp. dané doby či výše požadovaného zákonného úroku z prodlení nebyl žalovaný v prodlení.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně požadovala po žalovaném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (včetně požadovaného příslušenství) zaplacení částky 28 258,26 Kč, přičemž byla úspěšná co do částky 16 040,55 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 57 % úspěšná a z 43 % neúspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 088 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni započetí každého úkonu, za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 903 Kč. Žalobkyně má ovšem právo pouze na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu, a proto jí přísluší náhrada odpovídající 14 % shora vyčíslených nákladů řízení, tedy částka 406 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení postupoval dle § 14b vyhlášky, neboť se jedná o řízení zahájené ustáleným a opakovaně používaným vzorem, který žalobkyně používá u tohoto soudu ve skutkově a právně obdobných věcech (například řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.