Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 371/2025-16

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Hunalovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 15 549 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala dále zaplacení částky 5 549 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 15 549 Kč od 27. 4. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 732,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala dále zaplacení částky 5 549 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 15 549 Kč od 27. 4. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 732,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 549 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že její právní předchůdce (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.) se žalovaným uzavřel dne 26. 12. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce poskytl postupně žalovanému úvěr ve výši 15 549 Kč, jehož splatnost byla sjednána na 26. 4. 2025. Žalovaný poskytnuté prostředky nevrátil. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje, aby v části jistiny byl nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané , (dále také ).

Soud vzal za prokázaný skutkový stav tak, jak vyplýval z důkazů předložených žalobkyní. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 26. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému byl právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěrový limit do výše 10 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce činila 299,98 %, úroková sazba činila 146,949 % ročně. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 8 000 Kč dne 27. 12. 2024 a ve výši 2 000 Kč dne 31. 12. 2024 (viz přehled bankovních transakcí). Právní předchůdce žalobkyně fakturoval žalovanému 3x 250 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů, částku 10 000 Kč jistiny a částku 4 799 Kč úroků (viz faktura č. hodnota). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek s dodatkem). Soud dále vyšel z dokumentu s názvem „creditworthiness“, ze kterého zjistil, že právní předchůdce žalobkyně porovnával údaje zadané žalovaným pro své účely výpočtu.

Právní posouzení věci vychází především z , , z a 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. (dále jen „ “); soud dále přezkoumal z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen směrnice o spotřebitelském úvěru) a to tak, aby vyhověl aktuální judikatuře (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18).

Soud aplikoval výše uvedená ustanovení na projednávanou věc a uzavřel, že při zkoumání schopností žalovaného úvěr splácet právní předchůdce žalobkyně neprověřil, zda je žalovaný schopen úvěr splácet. Z předložených listin, respektive z absentujících listin a podkladů pro posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně neověřila skutečný příjem žalovaného, ani jeho náklady na bydlení; výpis z účtu, ze kterého by byly zřejmé příjmy a výdaje žalovaného žalobkyně nepředložila, stejně tak ani pracovní/nájemní smlouvy žalovaného. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Žalobkyně vycházela pouze z čestného prohlášení klienta. Zcela absentuje posouzení a ověření příjmů a výdajů žalovaného a míra jeho dosavadního zadlužení. Dokument s názvem „creditworthiness“ nevypovídá nic o tom, že by zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno alespoň v základních obrysech.

Pokud jde o RPSN 299,98 %, úroková sazba činila 146,949 % ročně, soud toto posoudil jako ujednání příčící se dobrým mravům dle ustanovení , neboť podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I s přihlédnutím k charakteru nebankovního poskytovatele půjčky, nemůže RPSN ve výši takřka 300 % obstát jako souladné s dobrými mravy. Soud k tomu poukazuje též na rozhodnutí ve věci C-520/21 ze dne 15. 6. 2023: „kdyby vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících ujednání v takových smlouvách, mohlo by být ohroženo splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 směrnice 93/13. Tato možnost by totiž přispívala k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele tím, že se taková zneužívající ujednání vůči spotřebiteli prostě a jednoduše neuplatní, a to v tom smyslu, že prodávající a poskytovatelé by byli i nadále sváděni k používání uvedených ujednání, jelikož by věděli, že i kdyby mělo být rozhodnuto o jejich neplatnosti, vnitrostátní soud bude moci smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit, takže jejich zájmy budou tímto způsobem přesto zajištěny.“

Vzhledem k výše uvedenému soud učinil právní závěr, že smlouva o revolvingovém úvěru je neplatná nejen ve smyslu ale též pro rozpor s dobrými mravy dle o. z. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni pouze nesplacenou jistinu. Soud vycházel z toho, že žalovaný čerpal 10 000 Kč, tedy mu tuto částku výrokem I. uložil žalobkyni vrátit a výrokem II. zbývající žalobní nárok zamítl, a to včetně příslušenství (shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanému poskytla finanční prostředky nad rámec 10 000 Kč; oproti tomu žalovaný netvrdil a neprokázal, že by na dluh plnil.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ; ve věci měl žalobce úspěch z 64 %, neúspěch z 36 %, má tedy nárok na náhradu 28 % výše nákladů. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků) a dále odměna advokáta určená dle a odst. 6 písm. a) , advokátní tarif, včetně DPH dle na částku 1 815 Kč. Náklady řízení činí celkem 2 615 Kč, z toho 28 %, tj. částku 732,20 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce podle

Lhůtu k plnění dle výroku I. rozsudku soud stanovil v souladu s

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové ve 3 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.