Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 243/2025-51

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 52 284,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 1 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 500 Kč za den 22. 5. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 Kč za den 18. 6. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 Kč za den 18. 8. 2025 zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky 51 101,69 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 593,12 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 500 Kč od 15. 10. 2025 do 21. 5. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 Kč od 15. 10. 2025 do 17. 6. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 Kč od 15. 10. 2025 do 17. 8. 2025 se zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 1 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 500 Kč za den 22. 5. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 Kč za den 18. 6. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 Kč za den 18. 8. 2025 zastavuje.II. Žaloba o zaplacení částky 51 101,69 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 593,12 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 500 Kč od 15. 10. 2025 do 21. 5. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 Kč od 15. 10. 2025 do 17. 6. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 250 Kč od 15. 10. 2025 do 17. 8. 2025 se zamítá.III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 1. 2024. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy žalovaný čerpal dne 26. 1. 2024 částku 17 500 Kč, dne 26. 2. 2024 částku 2 158 Kč, dne 27. 3. 2024 částku 8 474 Kč a dne 18. 4. 2024 částku 2 442 Kč, které měl splácet v pravidelných denních splátkách spolu s úrokem a poplatky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla dne 14. 10. 2024 a žalovaný se ode dne 15. 10. 2024 ocitl v prodlení s úhradou celého dluhu. Žalovaný z titulu smlouvy uhradil dne 26. 2. 2024 částku 4 600 Kč, dne 27. 3. 2024 částku 4 428 Kč, dne 15. 4. 2024 částku 7 600 Kč, dne 14. 5. 2024 částku 7 369 Kč, dne 14. 6. 2024 částku 7 635,28 Kč, dne 6. 1. 2025 částku 1 000 Kč, dne 20. 1. 2025 částku 1 000 Kč, dne 17. 2. 2025 částku 1 000 Kč a dne 21. 4. 2025 částku 1 000 Kč; celkem tedy částku 35 632,28 Kč. Žalovaná částka 52 101,69 Kč představuje jistinu úvěru, úroky a poplatky; žalovaná částka 182,48 Kč představuje smluvní pokutu z důvodu prodlení. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, a to lustrací z databází CNCB, NRKI, BRKI, ISIR, CEE a dle informací získaných od žalovaného, včetně ověření příjmů prostřednictvím AISP a služby Kontomatik. Pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení z titulu smlouvy, žádala žalobkyně, aby jej v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Podáním došlým soudu dne 15. 9. 2025 žalobkyně sdělila, že žalovaný dne uhradil dne 22. 5. 2025 částku 500 Kč, dne 18. 6. 2025 částku 250 Kč a dne 18. 8. 2025 částku 250 Kč. Vzala proto svůj původní návrh částečně zpět co do částky 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 500 Kč ode dne 22. 5. 2025 do zpětvzetí, z částky 250 Kč ode dne 18. 6. 2025 do zpětvzetí a z částky 250 Kč ode dne 18. 8. 2025 do zpětvzetí.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek , (dále jen „ ”), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 10. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec až do ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných denních splátkách spolu s úrokem ve výši 0,866 % denně a s poplatky (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet a z občanského průkazu (potvrzení o autorizaci ověření totožnosti, kopie občanského průkazu žalovaného). Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne 26. 1. 2024 částku 17 500 Kč, dne 26. 2. 2024 částku 2 158 Kč, dne 27. 3. 2024 částku 8 474 Kč a dne 18. 4. 2024 částku 2 442 Kč, celkem tedy částku 30 574 Kč. Dále bylo zjištěno, že výdajové položky na účtu za období měsíce ledna 2024 činily 58 316 Kč, v prosinci 2013 činily 173 424 Kč a v listopadu 2023 činily 60 575 Kč. Z výpisu bylo možno zjistit příjem žalovaného od zaměstnavatele v lednu 47 945 Kč, v prosinci 42 287 Kč a v listopadu 41 543 Kč (přehled bankovních transakcí, sdělení právnická osoba. ze dne 13. 11. 2025). Žalobkyně zkoumala dle potvrzení prověření příjmu schopnost žalovaného splnit dluh a z příjmových transakcí na účtu žalovaného zjistila, že má měsíční příjem 41 633 Kč (žalovaný tvrdil částku 60 000 Kč), a při zohlednění výdajů na půjčky 9 000 Kč, výdajů na bydlení 2 000 Kč, dalších nezbytných výdajů 0 Kč, ostatních zbytných výdajů 5 000 Kč a rezervy 500 Kč vypočetla minimální měsíční výdaje 10 610 Kč měsíčně (potvrzení o prověření příjmu, výpis o posouzení úvěruschopnosti). Z důvodu nehrazení splátek žalobkyně vypověděla dne 14. 10. 2024 e-mailem smlouvu a sdělila, že celkový dluh je k tomuto dni splatný v plné výši (sdělení ze dne 14. 10. 2024). Dne 16. 4. 2025 byla žalovanému odeslána předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu do 3 dnů (předžalobní výzva vč. podacího lístku).

6. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti nad rámec shora uvedených, další dokazování soud neprovedl pro nadbytečnost.

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , (dále jen „ “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

12. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaný uzavřeli, je smlouvou o úvěru podle a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.

15. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

16. V řešeném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně dostatečně nesplnila povinnost prošetřit úvěruschopnost žalovaného plynoucí z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Soud však konstatuje, že způsob ověřování byl v daném případě zjevně nedostatečný a nedůsledný.

17. Žalobkyně, jak plyne z y nazvané Identifikované příjmy, zkoumala příjmy žalovaného tím způsobem, že sečetla všechny platby, které byly žalovanému v určitém období připsány na účet, přičemž tímto výpočtem dospěla k průměrnému měsíčnímu příjmu žalovaného ve výši 41 633 Kč. Soud konstatuje, že tento postup nelze označit za řádné ověření příjmu, když příchozí platba na účet se nemusí rovnat příjem. V tomto případě i takto vypočtená částka byla nadto téměř o 20 000 Kč nižší než příjem, který uvedl žalovaný. Pokud by žalobkyně věnovala pozornost výpisu z účtu žalovaného zjistila by, že jeho příjem ze zaměstnání činil v posledních třech měsících před poskytnutím půjčky v lednu 47 945 Kč, v prosinci 42 287 Kč a v listopadu 41 543 Kč. Oproti tomu však se z výpisu z účtu v těchto měsících ( v lednu pouze do 26.1., kdy byly poskytnuta půjčka ) podávají výdaje žalovaného ve výši 58 316 Kč v lednu, 173 424 Kč v prosinci a 60 575 Kč v listopadu. Tyto výdaje jsou umožněny dalšími půjčkami žalovaného.

18. Žalobkyně blíže nezkoumala výdaje žalovaného, tedy kde žalovaný bydlí, jaké konkrétní výdaje vynakládá na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (voda, elektřina, příp. plyn), které lze doložit poměrně snadno (např. výpisem z účtu). Žalobkyní nebyly zkoumány ani další běžné měsíční výdaje žalovaného jako např. na jízdné, platby mobilnímu operátorovi, záliby, ošacení atd. Žalobkyní vypočtené výdaje 10 610 Kč, kdy částka 9 000 Kč je vynakládána na splátky stávajících půjček, se již na první pohled jeví jako nedostatečné. Z výpisu z účtu se podávají výdaje násobně vyšší a přesahující příjem žalovaného. Žalobkyně, chystala-li se půjčku poskytnout, nepochybně měla výdaje ověřit, když z výpisu z účtu se podává, že výdaje žalovaného opakovaně překračují jeho příjmy ze zaměstnání, což žalovaný financuje různými půjčkami.

19. Jak uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

20. Soud má tedy za to, že žalobkyně řádně nezjišťovala konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, které jsou pro ověření schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet minimálně stejně důležité jako šetření ve veřejně dostupných databázích. V řízení bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného v rámci automatizovaného a redukovaného procesu, aniž by byly přezkoumány y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, zjištěna podrobně jeho osobní situace. Přitom, jak se podává z judikatury, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (Nejvyšší soud ČR, sp. zn. ). S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že smlouva o úvěru je ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť žalobkyně se vůbec nezabývala konkrétní a individuální situací žalovaného a posouzení úvěruschopnosti bylo tedy podle názoru soudu učiněno pouze formalisticky a nesplňuje požadavky stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. února 2019, sp. zn. ). Žalobkyně tedy nedostála povinnostem daným -89 zákona o spotřebitelském úvěru, čímž způsobila neplatnost smlouvy.

21. Ostatně již ze samotné žaloby vyplývá, že žalobkyně byla s neplatností smlouvy srozuměna, když pro případ, že by soud neuznal nárok ze smlouvy, žádala, aby jí byla jistina přiznána jako bezdůvodné obohacení.

22. Žalovaný po podání žaloby uhradil celkem částku 1 000 Kč, na což žalobkyně zareagovala částečným zpětvzetím žaloby. Soud proto řízení co do nároku na zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím dle , 2 bez dalšího zastavil, když dle odst. 3 a 4 nepotřeboval souhlas žalovaného (výrok I.). Pro úplnost soud dodává, že nemohl zastavit řízení co do zákonného úroku z prodlení z částky 500 Kč ode dne 23. 5. 2025 do zpětvzetí, z částky 250 Kč ode dne 19. 6. 2025 do zpětvzetí a z částky 250 Kč ode dne 19. 8. 2025, jak žalobkyně požadovala, neboť v žalobě požadovala zákonný úrok z prodlení pouze do zaplacení.

23. Jak bylo již uvedeno výše, smlouva je absolutně neplatná a žalovaný tak byl povinen žalobkyni vydat pouze skutečně poskytnuté a nesplacené peněžní prostředky z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 30 574 Kč a žalovaný žalobkyni vrátil celkem 36 632,28 Kč (před i po podání žaloby), soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a nemá tak právo na náhradu svých nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.