Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 421/2025-33
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Kořínkovou v právní věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně,
se sídlem Adresa žalobkyně,
právně zastoupená advokátem Jméno advokáta,
se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované,
bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 28 184 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 184 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 789,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 906,5 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 6 819,58 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 6 819,58 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 470,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 023,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 13 898,81 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 13 898,81 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 184 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 789,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 906,5 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 6 819,58 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 6 819,58 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 470,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 023,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 13 898,81 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 13 898,81 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 28 184 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 789,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 906,5 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 6 819,58 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 6 819,58 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 470,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 023,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 13 898,81 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 13 898,81 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a č. hodnota, které byly uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ IČO, a žalovanou dne 10.2.2022 a dne 26.2.2020. Před uzavřením smluv o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně náležitě přezkoumala úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy č. hodnota poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 78 pravidelných týdenních splátkách po 607 Kč. Spolu s dlužnou jistinou se žalovaná zavázala uhradit také úrok za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru ve výši 15 % ročně. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 37 849 Kč, tedy poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy č. hodnota poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3 198 Kč. Spolu s dlužnou jistinou se žalovaná zavázala uhradit také úrok za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru ve výši 15 % ročně. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 77 200 Kč, tedy poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 byly pohledávky za žalovanou postoupeny s účinností ke dni 28.4.2025 na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalovaná na svůj dluh ničeho více neuhradila ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně.
2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 27.1.2026. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o odročení tohoto jednání. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalované.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Dne 10.2.2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta v hotovosti částka ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v 78 týdenních splátkách po 607 Kč, poslední splátka ve výši 567 Kč, celkem tedy částku ve výši 47 306 Kč představující poskytnuté finanční prostředky ve výši 22 000 Kč, kapitalizované úroky ve výši 17 730 Kč, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 076 Kč. Mezi stranami byla sjednána úroková sazba ve výši 88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 10.2.2022 a smluvních podmínek.) Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 10.2.2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala od žalované informace o její finanční situaci v rámci žádosti o poskytnutí úvěru, když žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je zaměstnaná na plný úvazek a pobírá invalidní důchod, své příjmy ve výši 20 184 Kč měsíčně doložila výplatními páskami za měsíce listopad a prosinec 2021. Čisté měsíční příjmy žalované byly zjištěny ve výši 20 184 Kč měsíčně, další příjmy žalované byly uvedeny ve výši 8 892 Kč, jako další čisté měsíční příjmy domácnosti byla uvedena částka 38 000 Kč, není zřejmé, odkud právní předchůdkyně žalobkyně čerpala další příjem domácnosti ve výši 38 000 Kč a jak byla tato výše příjmu ověřena. Žalovaná dále uvedla, že je vdaná, nevyživuje žádnou další osobu, bydlí v nájmu, nevlastní osobní automobil, má zřízen bankovní účet, nemá kreditní kartu, nemá spotřebitelský úvěr od jiného poskytovatele a poskytovaný úvěr má sloužit k pokrytí neočekávaných výdajů. V případě měsíčních výdajů žalované právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala pouze s odhadovanými výdaji ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná své závazky nesplnila řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku ve výši 37 849 Kč (zjištěno z tabulky umoření).
6. Dne 26.2.2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ IČO, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta v hotovosti částka ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách po 3 198 Kč, poslední splátka ve výši 3 185 Kč, celkem tedy částku ve výši 95 927 Kč představující poskytnuté finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, kapitalizované úroky ve výši 44 859 Kč, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 568 Kč. Mezi stranami byla sjednána úroková sazba ve výši 69 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 26.2.2020 a smluvních podmínek.) Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 26.2.2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala od žalované informace o její finanční situaci v rámci žádosti o poskytnutí úvěru, když žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je na mateřské dovolené a v invalidním důchodu, své příjmy ve výši 11 236 Kč doložila výměrami invalidního důchodu a mateřské. Čisté měsíční příjmy žalované byly zjištěny ve výši 11 236 Kč měsíčně, další příjmy žalované byly uvedeny ve výši 7 793 Kč, jako další čisté měsíční příjmy domácnosti byla uvedena částka 40 000 Kč, není zřejmé, odkud právní předchůdkyně žalobkyně čerpala další příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč a jak byla tato výše příjmu ověřena. Žalovaná dále uvedla, že je vdaná, vyživuje jednu další osobu, bydlí v nájmu, nevlastní osobní automobil, má zřízen bankovní účet, nemá kreditní kartu, nemá spotřebitelský úvěr od jiného poskytovatele a poskytovaný úvěr má sloužit k pokrytí běžných výdajů domácnosti. V případě měsíčních výdajů žalované právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala pouze s odhadovanými výdaji ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná své závazky nesplnila řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku ve výši 77 200 Kč (zjištěno z tabulky umoření).
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávky za žalovanou z titulu výše uvedených uzavřených smluv byly postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 28.4.2025 podaným k poštovní přepravě dne 22.5.2025 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28.4.2025 včetně poštovního podacího lístku ze dne 22.5.2025). Předžalobní upomínka ze dne 29.7.2025 byla žalované odeslána dne 30.7.2025 (zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího lístku).
8. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota za shora uvedených podmínek finanční prostředky ve výši 22 000 Kč a na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně a včas nesplácela a dostala se do prodlení, když celkem právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku ve výši 37 849 Kč na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a ve výši 77 200 Kč na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Následně byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, když při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovanou v zákaznických kartách při žádosti o spotřebitelské úvěry, které si částečně (v případě příjmů žalované) ověřila žalovanou předloženými listinami.
9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Právně byla věc posouzena podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru byly soudem shledány neplatnými ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a nepřítomnost žalobkyně na nařízeném jednání soudu nebylo možné udělit žalobkyni poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s náležitou odbornou péčí. Soud proto dospěl k závěru, že v rozhodované věci právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela svou zákonnou povinnost k ověřování úvěruschopnosti žalované. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k otázce úvěruschopnosti odkázala na žalovanou vyplněné zákaznické karty. Ze zákaznických karet je přitom zřejmé, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ke své finanční situaci předložila listin y prokazující příjem žalované, další příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 40 000 Kč, popř. 38 000 Kč, měsíčně, jedná se však o příjmy, o nichž není zřejmé, zda byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoli ověřovány a z jakých zdrojů tyto tvrzené příjmy pocházejí. Právní předchůdkyně žalobkyně také v obou případech nijak nezjišťovala a ani neověřovala skutečné výdaje žalované, když pracovala s výší „odhadovaných měsíčních výdajů“, které nejsou nijak doloženy ani odůvodněny. K výši těchto nákladů, které byly stanoveny na 2 000 Kč, soud konstatuje, že se jedná o výši nákladů, kterou nelze na základě dalších informací sdělených žalovanou v žádosti o úvěr shledat reálnou. Žalovaná ke své majetkové a finanční situaci uvedla, že bydlí v nájmu, je tedy zřejmé, že je povinna hradit také pravidelné měsíční náklady na bydlení v nezanedbatelné výši. Dále žalovaná uvedla v žádosti ze dne 10.2.2022, že nevyživuje žádnou další osobu, přestože v době žádosti o předchozí úvěr ze dne 26.2.2020 byla na rodičovské či mateřské dovolené a uváděla jednu vyživovanou osobu. Právní předchůdkyně žalobkyně se však bez dalšího zjišťování skutečných poměrů žalované spokojila s odhadovanou výší jejích měsíčních výdajů, přestože tato výše byla zcela evidentně nikoli na hranici možných reálných výdajů, ale hluboko pod takovouto hranicí. Právní předchůdkyně žalobkyně se blíže nezabývala ani prokázáním dalšího příjmu domácnosti v uváděné výši 40 000 Kč či 38 000 Kč. Popsaný přezkum proto nemůže splnit zákonné podmínky odborného posouzení, které nemůže vycházet pouze z informací poskytnutých dlužníkem, z odhadů či dokonce pouze ze statistických údajů, které nijak nezohledňují individuální situaci dlužníka a neumožňují učinit komplexní závěry o jeho poměrech. Nákladová část prohlášení žalované vychází pouze z odhadu právní předchůdkyně žalobkyně, odhadované náklady žalované nebyly podrobeny žádnému hodnocení právní předchůdkyní žalobkyně, neboť v opačném případě by právní předchůdkyně žalobkyně jistě nemohla dospět k závěru o dostatečnosti odhadovaných měsíčních nákladů žalované. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v obou případech při uzavírání smlouvy (resp. při posouzení schopnosti žalované splácet poskytované úvěry) s náležitou odbornou péčí, když posouzení úvěruschopnosti v převážné části (nákladech žalované) provedla pouze na základě odhadu bez toho, aby tyto skutečnosti dále ověřovala a hodnotila, když je zjevné, že ani provedený odhad nekoresponduje se skutečnostmi, které žalovaná uvedla. Právní předchůdkyně žalobkyně zde vycházela z výdajů, které nijak nezobrazují konkrétní situaci žalované a nevedou tedy k závěrům o konkrétních poměrech žalované. adresa kritériem pro platnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru totiž je dodržení zákonných požadavků na náležitou odbornost při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele, které právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela, když náležitě nezjišťovala skutečné výdaje žalované, objektivně tedy nemohla dospět ke konkrétnímu závěru o úvěruschopnosti či neúvěruschopnosti žalované, neboť nezohlednila skutečné výdaje žalované a ani neměla povědomí o konkrétních výdajových poměrech žalované, neboť se vůbec nezabývala výší měsíčních nákladů na bydlení, které jsou přitom ze své povahy měsíčními výdaji v nezanedbatelné výši. Nedostatečnost ověřování úvěruschopnosti žalované se následně projevila v její neschopnosti poskytnuté úvěry řádně a včas splácet, když žalovaná uhradila pouze částku ve výši 37 849 Kč na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a ve výši 77 200 Kč na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení v souvislosti s uzavřením předmětných smluv na žalobkyni. Žalobkyni by proto náleželo pouze právo vrácení zbývajícího bezdůvodného obohacení. Z provedeného dokazování je však zřejmé, že žalovaná uhradila na částku ve výši 22 000 Kč poskytnutou v souvislosti se smlouvou č. hodnota celkem částku 37 849 Kč a na částku ve výši 40 000 Kč poskytnutou v souvislosti se smlouvou č. hodnota celkem částku ve výši 77 200 Kč. Z uvedeného tedy vyplývá, že v případě obou uzavřených smluv o úvěru nadále netrvá bezdůvodné obohacení žalované vůči žalobkyni, neboť žalovaná v obou případech uhradila více, nežli jí bylo právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuto. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení bylo mezi účastníky rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. podle zásady úspěchu účastníků v řízení. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, když podaná žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, a proto by žalované náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná však byla po celou dobu řízení zcela pasivní, žádné náklady jí v souvislosti s vedeným řízením nevznikly, a proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.