Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 489/2025-32

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 100 742,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 44 794,18 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 44 794,18 Kč od 31. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 55 948,07 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 878,52 Kč od 31. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 44 794,18 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 44 794,18 Kč od 31. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 55 948,07 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 878,52 Kč od 31. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení mimo jiné nesplacené části z částky 45 000 Kč, která jí byla postupně za dobu od 17. 2. 2025 do dne 20. 2. 2025 bezhotovostně převedena žalobkyní na účet dle Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 5. 2. 2025 (dále jen „Smlouva“), poté, co byla úspěšně zkoumána úvěruschopnost žalované a kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s ujednaným úrokem a poplatky za poskytnutí úvěru, nejpozději do 18. 9. 2026. Žalovaná zaplatila 205,82 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 44 794,18 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru 878,52 Kč, úrok ve výši 43 035,18 Kč (0,418 % denně z dlužné jistiny do zesplatnění dne 30. 10. 2025). Z celkové částky 100 742,25 Kč (44 794,18 + 878,52 + 12 034,37 + 43 035,18 Kč) s příslušenstvím toliko z částky 45 672,70 Kč (44 794,18 + 878,52 Kč) již žalovaná ničeho, ani přes písemné výzvy, nezaplatila. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení , když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 12. 2025, č. j. spisová značka, k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalované, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně nikterak nereagovala a svá tvrzení a důkazy označené v žalobě tak zcela vyčerpala.

3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na základě ujednání ve Smlouvě shora ve spojení s Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli s datem zaúčtování naposledy dne 20. 2. 2025, žalobkyně bezhotovostně postupně převedla 45 000 Kč na účet č. č. účtu, který byl dle Autorizace ověření totožnosti (viz „jine_AccountVerification.pdf“), Údajů o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, veden na jméno žalované. Ve Smlouvě byla mimo jiné ujednána splatnost nejpozději do 18. 9. 2026. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 4. 10. 2025, která byla k doručení předána dle Podacího lístku dne 14. 10. 2025, byla žalovaná marně vyzvána k zaplacení žalované částky „do tří dnů“.

4. Obecnými principy posuzování a filozofií Společnosti obsahující toliko obecné principy posuzování úvěruschopnosti spotřebitele ve spojení s nedatovaným Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně., nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem ověřoval schopnost žalované úvěr splácet, jakými úvahami se při individuálním a odpovědném posuzování schopnosti žalované úvěr splácet řídil, zejména nijak dále neověřoval výdaje rodinné domácnosti žalované zejména na bydlení, energie, dopravu, stravu, osobní potřeby, případné splátky stávajících peněžních dluhů, exekuce, neprovedl lustraci např. v registrech BRKI a NRKI, ačkoliv mu bylo známo dle prohlášení žalované ve Výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že splácí předchozí dosud nesplacené úvěry, nijak neposuzoval to, zda jsou toliko tvrzené pravidelné splátky půjček 1 800 Kč měsíčně reálné, zda „nový“ úvěr nemá sloužit ke splácení těch předchozích. Nezabýval se toliko tvrzenými „Ostatními zbytnými výdaji“ ve výši 8 000 Kč, zejména, zda jsou skutečně zbytné. Neposuzoval výpisy z účtu za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, za situace, kdy takto lze posoudit též strukturu výdajů, včetně jejich zbytnosti a případné náchylnosti k neuváženým výdajům. Ze soudem ex post k žádosti žalobkyně vyžádaného výpisu z účtu za měsíc únor 2025 přitom vyplývá, že za období 1. až 28. 2. 2025 je na výpisu uveden počáteční zůstatek 4 472,55 Kč a konečný zůstatek 1 419,21 Kč. Kreditní obrat (celkové příjmy) činí 149 455,63 Kč, debetní obrat (celkové výdaje) 152 508,97 Kč; součet těchto obratů představuje měsíční obrat 301 964,60 Kč. Čistá změna zůstatku za měsíc je tedy záporná, přibližně –3 053,34 Kč (souhlasí s rozdílem mezi počátečním a konečným zůstatkem). Při identifikaci plateb souvisejících s půjčkami a úvěry (příchozí/čerpání) bylo prokázáno, že na účet opakovaně přicházely částky z titulu půjček/úvěrů nejen od žalobkyně (viz Jméno žalobkyně. „Váš FlexiFin úvěr“), ale současně též od externích subjektů, zejména dále právnická osoba. (2 000 Kč dne 3. 2., poznámka „Půjčka“), a právnická osoba. (5 000 Kč dne 28. 2., poznámka „Zapůjčka“). Mezi příchozí spojené s úvěry patří též převod přes ThePay s poznámkou „OFIN.CZ: ČERPÁNÍ“ (2 000 Kč dne 5. 2.). Mimo externí poskytovatele se na běžný účet velmi často připisovalo i „Čerpání úvěru“ z interního úvěrového účtu (č. účtu) vedeného na jméno majitelky – tyto transakce tvoří desítky položek v průběhu měsíce. Z výpisu bylo prokázány též platby související s půjčkami a úvěry (odchozí/splátky) adresované typicky na účet č. účtu, včetně jedné výslovně označené jako „Splátka spotřebitelského úvěru“ ve výši 1 866 Kč dne 12. 2. Celkový obraz odpovídá průběžnému čerpání a obratovému splácení téhož bankovního úvěru (půjčování si za účelem splácení dosud nesplacených dluhů). Identifikovány byly dále platby související se sázkami a hrami (odchozí), zejména kartové platby na „GOPAY právnická osoba“ (např. 1 000 Kč, 200 Kč a 100 Kč dne 3. 2. a další položky v následujících dnech), jednak okamžité odchozí úhrady na GoPay – transakce se v položkách identifikují dovětkem „ID a název poskytovatele: 26046768 právnická osoba.“ a vyskytují se prakticky po celý měsíc v částkách přibližně od 100 Kč do 5 000 Kč; typicky jde o dobíjení peněženek u sázkových/provozních zprostředkovatelů (řada převodů včetně dat 2.–28. 2.). Za „hry“ ve smyslu nákupu herního obsahu lze považovat i platbu na „PlayStation Network“ ve výši 235 Kč dne 19. 2. Shrnuto, účet žalované vykazuje vysoký obrat tvořený kombinací častých čerpání a splátek bankovního úvěru (interní účet č. účtu) a zároveň výraznou aktivitu směrem k provozovatelům sázek a her (kartové platby „GOPAY *právnická osoba“ a četné převody přes GoPay), přičemž z oblasti sázek se objevují i příchozí platby od Tipsportu. Ze struktury těchto výdajů je pak zjevné, že poskytovatel úvěru řádně a individuálně neposuzoval tyto výdaje žalované na případné sázky a hry, na předchozí smlouvy o úvěrech, které nebyly ke dni poskytnutí následného úvěru splaceny, a to u každé ze smluv, nezabýval se tím, proč žalovaná žádá o další a další úvěr, ačkoliv předchozí nejsou předtím splaceny, když z uvedeného je patrno, že žalovaná není schopna „ušetřit“ ani „použitelný příjem“, což se ostatně projevilo tím, že z celkové poskytnuté částky 45 000 Kč bylo plněno toliko 50,82 Kč. Blíže k absentujícím tvrzením viz citované usnesení s výzvou soudu shora.

5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno ve 45 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ “), žalované poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. a 2 věty první tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. větou druhou , je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. spisová značka, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. spisová značka). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně a zodpovědně neověřoval skutečnosti uvedené již v odstavci 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Krom toho si uvedeného byla žalobkyně vědoma již v žalobě, když jako alternativu pro případ, pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požádala, „aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného“; byť soud není právním posouzením vázán. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle a o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.

6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle věty třetí zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. , 2 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v adresa, č. j. spisová značka). Dle tvrzení žalobkyně, která sice nebyla učiněna nespornými, avšak jsou pro žalobkyni nepříznivá, vzal soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila celkem 205,82 Kč. Toto plnění je třeba i bez námitky žalované započítávat na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku ze Smlouvy, a to ve výši 44 794,18 Kč (rozdíl mezi 45 000 Kč vyplacenými a 205,82 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v pondělí dne 20. 10. 2025, tedy dle a contrario o. z. „do tří dnů“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne 4. 10. 2025) poté, co se má za to dle o. z., že předmětná Výzva byla žalované doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaná dle o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle o. z., jehož výše je dána , nikoliv však ke dni prodlení shora, nýbrž ke dni, od kterého žalobkyně prodlení uplatňuje, tedy ode dne 31. 10. 2025 a tedy ve výši 11,50 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.

7. Ve zbývající části 55 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.

8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 102 138,08 Kč (100 742,25 Kč jistina a 1 395,83 Kč příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 46 163,16 Kč (44 794,18 Kč jistina a 1 368,98 Kč příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 45 %.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle za situace, kdy převážně procesně úspěšné žalované dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.