Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 245/2025-34

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 26 614 Kč

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 800 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky 18 814 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 800 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se co do částky 18 814 Kč zamítá.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 23 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž souhrnný poplatek ve výši 18 814 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v týdenních splátkách po 697 Kč. Žalovaná však dosud uhradila pouze částku 15 200 Kč, žalobkyně proto zbylý dluh zesplatnila a nyní požaduje jeho úhradu.

3. Žalovaná k žalobě uvedla, že ve věci podala návrh k finančnímu arbitrovi, aby vydal rozhodnutí. Se žalobou nesouhlasí, protože smlouva je v rozporu se zákonem o spotřebitelskému úvěru. Při jednání pak k dotazu soudu doplnila, že úvěr si brala, aby pomohla dceři. Žalobkyně před poskytnutím úvěru od ní chtěla 3 výplatní pásky, které jí žalovaná zaslala. Vydělává 24 000 Kč čistého měsíčně, její měsíční výdaje se pohybují okolo 11 000 Kč. Žije ve společné domácnosti s manželem, který si vydělává asi 50 000 Kč měsíčně a splácí hypotéku částkou cca 10 000 Kč měsíčně. Dále hradí energii a vodu. Splácet by byla schopna dlužnou částku cca po 1 000 Kč měsíčně k 20. dni v měsíci. Částka uvedená žalobkyní, kterou měla uhradit na úvěr ve výši 15 200 Kč souhlasí.

4. K dotazu soudu příslušný finanční arbitr uvedl, že přijal návrh na zahájení řízení žalovanou. Jakmile shledá, že je v jeho řízení a před soudem dána totožnost účastníků a předmětu sporu, řízení zastaví dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 9 písm. b) zákona o finančním arbitrovi.

5. Žalovaná závěrem bez vyjádření, kdy náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala.

6. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. ). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. ). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.

7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 23 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně souhrnného poplatku a úroku ve výši 18 814 Kč v 60 týdenních splátkách po 696,90 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku kapitalizovaného částkou 4 534 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 900 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 360 Kč. Žalobkyni tak měla být navrácena jistina a částka ve výši 41 814 Kč. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvě činila 70,89 %. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 15 200 Kč.

8. Právní posouzení případu vychází z , tedy Podle , (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 420 odst. 1 a 2 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

13. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 60 týdnů s úrokem přesahujícím 70 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy „pouze“ 4 534 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali dodatečné poplatky. Úrok ve spojení s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvu jako nemravnou. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Poplatky jsou tak de facto skrytým úrokem.

16. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 8,51 % ročně, tedy úrok je více jak osminásobný.

17. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.

18. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku 6 965 Kč (výše jistiny po odečtení částečného plnění ze strany žalované), a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaná převzala částku ve výši 23 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v její dosud neuhrazené výši 7 800 Kč v souladu s ustanovením § 2991 o.z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Soud uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku v souladu s věta druhá ve splátkách ve výši 1 000 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek. Vycházel přitom jednak ze žalovanou tvrzených majetkových poměrů tak s přihlédnutím k výši dlužné částky.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, respektive poměr v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 26 614 Kč a soud žalobě vyhověl pouze co do částky 7 800 Kč. Ve věci tedy byla úspěšnější žalovaná, kterému ovšem žádné náklady spojené s tímto řízením nepožadovala. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.