Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 136/2025-69
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 13 440 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 440 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 440 Kč od 12. 1. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 845 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 440 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 440 Kč od 12. 1. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 845 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 440 Kč od 12. 1. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 28. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Dne 28. 9. 2022 Společnost poskytla žalovanému 8 000 Kč a dne 29. 9. 2022 5 440 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, kterou se žalovaný zavázal uhradit do 28. 9. 2024. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
Zjištěný skutkový stav
3. Společnost a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 28. 9. 2022 Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13 440 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky do 28. 9. 2024 (viz Smlouva na č. l. 8, kopie občanského průkazu na č. l. 60). Před uzavřením Smlouvy disponovala Společnost pouze s informací, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 32 200 Kč, jeho měsíční výdaje činí 4 000 Kč a splácí jiné úvěry ve výši 5 000 Kč měsíčně (viz čestné prohlášení klienta na č. l. 11). Společnost zaslala na účet žalovaného dne 28. 9. 2022 8 000 Kč a dne 29. 9. 2022 5 440 Kč (viz potvrzení o provedených platbách na č. l. 26 a 27, sdělení právnická osoba. na č. l. 47).
4. Žalobkyně předložila výpis z aplikace Kontomatik, který měla Společnost k dispozici před uzavření Smlouvy, přičemž u uvedeného výpisu je patrné, že žalovanému přišla v měsíci 4/2022 částka 33 052 Kč, v měsíci 5/2022 částka 29 119 Kč, v měsíci 6/2022 částka 47 910 Kč, v měsíci 7/2022 částka 31 916 Kč a v měsíci 8/2022 částka 29 982 Kč, a to vždy s popisem „salary“ (viz výpis z aplikace Anonymizováno). Z výpisu je dále patrno, že dne 14. 7. 2022 zaslal žalovaný 1 000 Kč na účet společnosti Anonymizováno, dne 18. 5. 2022 zaslal 600 Kč, dne 13. 9. 2022 zaslal 500 Kč, dne 16. 9. 2022 zaslal 500 Kč, dne 20. 9. 2022 zaslal 158 Kč, a to vždy na účet společnosti Anonymizováno (viz výpis z aplikace Kontomatik).
5. Dle výpisu z účtu za měsíc 8/2022 činil počáteční zůstatek – 5 050,35 Kč, konečný zůstatek – 30 540,91 Kč, na účet bylo připsáno 29 982 Kč a odepsáno 55 472,56 Kč (viz výpis z běžného účtu na č. l. 48).
6. Dne 18. 12. 2023 si ujednaly Společnost coby postupitel a společnost právnická osoba. coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost společnosti právnická osoba. pohledávky, mezi kterými byla uvedena pohledávka za žalovaným. Dne 19. 12. 2023 si ujednaly právnická osoba. coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla uvedena pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 11. 1. 2024 oznámila postoupení pohledávky žalovanému žalobkyně, která jej současně vyzvala k zaplacení částky 41 553,92 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 40 p. v., oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 40, podací lístek na č. l. 41). Žalovaný neuhradil ničeho (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).
Právní posouzení věci
7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ze dne 18. 12. 2023 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na společnost právnická osoba., která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z. postoupila na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvami o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne 11. 1. 2024, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Ohledně příjmů žalovaného vycházela Společnost z čestného prohlášení žalovaného, který uvedl, že jeho příjem činí 32 200 Kč a dále z aplikace Kontomatik, ze které je patrný průměrný příjem za měsíce 4–8/2022 ve výši 34 396 Kč. Co se týče výdajů žalovaného, tady se však Společnost spolehla pouze na čestné prohlášení žalovaného, aniž by tyto údaje jakkoliv ověřovala. Společnost sice měla k dispozici aplikaci Kontomatik, z předloženého výpisu z této aplikace není zřejmé, jaké jsou jeho výdaje na bydlení, stravu, dopravu a jiné věci osobní potřeby, není z něj zřejmé ani jaký měl žalovaný na účtu zůstatek a Společnost ani neuvedla, s jakými částkami zjištěnými z uvedené aplikace pracovala. Společnost tak zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, když neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI) a nevyžádala si ani potřebné dokumenty, ze kterých by zjistila výdaje žalovaného, jako například nájemní smlouvu či výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého je navíc patrné, že žalovaný před poskytnutím úvěru nedisponoval žádnými peněžními prostředky, když zůstatek na účtu byl záporný. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k absenci finančních prostředků na běžném účtu žalovaného zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.
15. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.
16. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelských úvěrů založených Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s náhradou účelně vynaložených nákladů, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).
17. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.
18. Žalovanému byla poskytnuta od Společnosti částka 13 440 Kč. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný neposkytl Společnosti ničeho.
19. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka).
20. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 13 440 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 440 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).
Náklady řízení a lhůta k plnění
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka 13 440 Kč (jistina úvěru), naopak žalobou požadovala celkem částku 19 659,22 Kč (částka 13 440 Kč + úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 440 Kč od 12. 1. 2023 v kapitalizované výši 6 219,22 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 68,36 % v poměru k neúspěchu 31,64 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 36,72 %. Náklady řízení v celkové výši 2 300 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta ve výši 1 000 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 400 Kč a náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.]. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 36,72 % z výše uvedené částky 2 300 Kč, tedy částku 845 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.).
22. Za úkony právní služby do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b odst. 1 adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.