Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 359/2024-62

Potvrdené rozhodnutím 22 Co 203/2025-86
„Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Boudníkové a soudkyň Mgr. Jany Pokorné Stejskalové a JUDr. Terezy Dobešové ve věci manžela: [[Jméno manžela]], narozený [[Datum narození manžela]] [[Jméno advokátky A]] sídlem [[Adresa advokátky A]] a manželky: [[Jméno manželky]], narozená [[Datum narození manželky]] [[Jméno advokátky B]] sídlem [[Adresa advokátky B]] o rozvod manželství o odvolání manželky proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 29. 7. 2025, č. j. 12 C 359/2024-62 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci

manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A

a

manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B

o rozvod manželství

takto:

I. Manželství Jméno manžela a Jméno manželky, rozené rodné přijmení, uzavřené dne 27.7.2001 před Městským úřadem ve adresa, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství , Jméno manžela, a , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , uzavřené dne 27.7.2001 před Městským úřadem ve , adresa, , se rozvádí.II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalované domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené – manželé spolu již více než deset let nežijí ve společné domácnosti, nehospodaří spolu a nemají intimní vztah; příčinou rozvratu byl mimo jiné dlouhodobý mimomanželský poměr manželky. Přestože se oba shodují na potřebě rozvodu a snaze o dohodu ohledně vypořádání společného jmění, k dohodě zatím nedošlo. Žalobce navrhuje, aby soud manželství rozvedl bez přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství nepřipojila. Uvedla, že nesouhlasí s tvrzením manžela o příčinách rozvratu manželství, zejména odmítá, že by navázala mimomanželský poměr. Tvrdí, že manželství považovala za harmonické, plně se věnovala rodině, dětem a práci, přičemž péče o nezletilou dceru s těžkou dysfázií vyžadovala mimořádnou pozornost. Podle jejího vyjádření to byl manžel, kdo se od rodiny odstěhoval, navázal nový vztah a má z něj dítě. Sama žádný nový vztah nehledala a nadále se věnuje dětem. Rozvod připouští až po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, protože se nechce o majetek soudit.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 27. 07. 2001 před Městským úřadem ve adresa, že z tohoto manželství se narodily tři děti – jméno FO (nar. datum), jméno FO (nar. datum) a jméno FO (nar. datum), přičemž první dva jsou již zletilí a třetí je nezletilá – a že rodinnou domácnost účastníci naposledy vedli na adrese adresa. Oba jsou české národnosti a státní příslušnosti České republiky. Tyto nesporné skutečnosti soud zjistil i z rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. – 303 ze dne 24.10.2023 (ve spise na čl. 5), z rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. – 231 z 23.9.2016 a z oddacího listu (ve spise na čl. 52).

5. Soud dále čerpal z účastnického výslechu žalobce, ze kterého zjistil, že manželství účastníků bylo zpočátku harmonické a spokojené, což se projevilo i rozhodnutím mít tři děti. Nejmladší dcera jméno FO byla diagnostikována s mozkovou dysfázií, a proto se manželé dohodli, že manželka zůstane doma a bude jí věnovat intenzivní péči, stejně jako dříve synům. Manželka byla s dětmi doma až do jejich 17 let. Po výpovědi z armády jí manžel pomáhal hledat nové pracovní uplatnění, nabídl jí místo ve firmě z oblasti Anonymizováno, kde pracoval, na které měla kvalifikaci, ale manželka nakonec do práce nenastoupila. V letech 2015–2016 se žalobce dozvěděl, že manželka navázala vztah s někým z obce, o čemž si spolu promluvili. Následně obdržel obsílku od soudu v rámci opatrovnického řízení a v roce 2016 odešel z rodinného domu. Vztah s kolegyní navázal až přibližně tři roky po odchodu z domu. Žalobce pracuje jako Anonymizováno na dvanáctihodinové směny. Dále uvedl, že manželka nyní pracuje přibližně tři až čtyři roky – nejprve na právnická osoba, kam jí pomohl získat místo, a nyní na právnická osoba.

6. Účastnický výslech manželky soud neprovedl, jestliže ta se k nařízenému jednání nedostavila, ač řádně obeslána.

7. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. , a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

8. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 27. 07. 2001 a z tohoto svazku se narodily tři děti – jméno FO (datum) a jméno FO (datum), přičemž první dva jsou již zletilí a třetí je nezletilá. Rodinnou domácnost účastníci naposledy vedli na adrese adresa. Nejmladší dcera byla diagnostikována s mozkovou dysfázií, což vedlo k dohodě mezi manžely, že manželka zůstane doma a bude jí věnovat intenzivní péči. Po výpovědi z armády jí manžel pomáhal hledat nové zaměstnání, včetně nabídky místa v oboru Anonymizováno, které odpovídalo její kvalifikaci, ale manželka do práce nenastoupila. V letech 2015–2016 se mezi účastníky objevily vážné neshody, což vedlo k zahájení opatrovnického řízení a následnému odchodu žalobce z rodinného domu v roce 2016. Nový vztah navázal žalobce až přibližně tři roky po odchodu. Manželka začala pracovat přibližně před třemi až čtyřmi lety, nejprve na právnická osoba a následně na právnická osoba.

9. Podle ust. , (dále také jen obč. zák.) manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.

10. Podle ust. § 687 odst. 2 obč. zák. manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

11. Podle ust. § 755 odst. 1 obč. zák. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

12. Podle ust. § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

13. Podle ust. § 758 obč. zák. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

14. V řízení bylo zjištěno, že manželství účastníků trvalo déle než jeden rok a účastníci společně již více než deset let nežijí (netvoří manželské a rodinné společenství), což bylo zjištěno z jejich shodných tvrzení, i z účastnického výslechu manžela. Hlavní příčinu rozvratu manželství účastníků soud spatřuje ve vzájemném citovém odcizení a ve ztrátě vzájemné úcty a důvěry.

15. K námitce manželky, že rozvod manželství by měl být uskutečněn až po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, soud uvádí, že taková dohoda není zákonnou podmínkou pro rozvod manželství podle . V případě sporného rozvodu postačuje, je-li prokázáno, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené, což ostatně ani jeden z manželů v řízení nerozporoval. Vypořádání společného jmění lze provést i po rozvodu, a to buď dohodou, nebo rozhodnutím soudu, přičemž zákon stanoví tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí nastupuje zákonná domněnka vypořádání.

16. Jsou tak zcela naplněny podmínky uvedené v ust. § 755 odst. 1 i 2 obč. zák., a proto soud manželství účastníků rozvedl.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. věta prvá , když pro aplikaci druhé věty téhož ustanovení nebyly shledány podmínky.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.

Účastníci jsou povinni po právní moci výroku o rozvodu manželství nechat s v občanském průkazu vyznačit změnu stavu, nahlásit tuto skutečnost zaměstnavateli, popřípadě finančnímu úřadu či vojenské správě.